Expert na geopolitiku, Rusko a postsovětské země Dr. Ing. Jiří Valenta je kromě Madeleine Albrightové jediným Čechem, který byl kdy členem prestižního výzkumného ústavu Council of Foreign Relations v New Yorku. V současnosti působí jako seniorní výzkumník Centra strategických studií (BESA.-SADAT) Bar Ilanské univerzity v Tel Avivu. Valenta je držitelem stříbrné medaile Jana Masaryka. Je autorem řady publikací, mimo jiné i knihy o invazi Varšavských vojsk do Československa v roce 1968. Spolu se svou ženou Leni je autorem studie o možných vyhlídkách americko-ruských vztahů.   

V noci z pátku na sobotu podnikli Američané spolu s Brity a Francouzi útok na režim prezidenta Bašara Assada v Sýrii coby odvetu za údajné použití chemických zbraní vůči civilistům. Klíčovou osobou v rozhodování o tom, jak „potrestat" Assada, byl americký prezident Donald Trump. Jak a kdy se vlastně rozhodnutí úder provést tímto způsobem v hlavě amerického prezidenta zrodilo?   

K definitivnímu rozhodnutí došlo pravděpodobně dva dny před útokem. Akce měla de facto posloužit jako potrestání Assadova režimu za útok otravným plynem na vlastní civilní obyvatelstvo, přičemž mělo jít o koordinovanou akci Spojených států a jejich nejbližších spojenců, tedy Británie a Francie.

Co se týče formy a způsobu provedení. Již dopředu bylo Američanům zjevné, že předešlý útok, který proběhl nečekaně loni v dubnu a který kromě několika letištních ploch zničil i zhruba pětinu syrského letectva, byl nedostatečný (Trump tehdy vydal povel zaútočit na letiště syrské armády střelami Tomahawk rovněž v odvetě za použití chemických zbraní, pozn. redaktora).

Z tohoto důvodu tak nyní americké námořnictvo použilo oproti loňsku dvojnásobný počet raket s plochou dráhou letu Tomahawk a navíc ještě i dodatečnou a neupřesněnou armádní výbavu.