Expert na geopolitiku, Rusko a postsovětské země Dr. Ing. Jiří Valenta je kromě Madeleine Albrightové jediným Čechem, který byl kdy členem prestižního výzkumného ústavu Council of Foreign Relations v New Yorku. V současnosti působí jako seniorní výzkumník Centra strategických studií (BESA.-SADAT) Bar Ilanské univerzity v Tel Avivu. Valenta je držitelem stříbrné medaile Jana Masaryka. Je autorem řady publikací, mimo jiné i knihy o invazi Varšavských vojsk do Československa v roce 1968. Spolu se svou ženou Leni je autorem studie o možných vyhlídkách americko-ruských vztahů.
V noci z pátku na sobotu podnikli Američané spolu s Brity a Francouzi útok na režim prezidenta Bašara Assada v Sýrii coby odvetu za údajné použití chemických zbraní vůči civilistům. Klíčovou osobou v rozhodování o tom, jak „potrestat" Assada, byl americký prezident Donald Trump. Jak a kdy se vlastně rozhodnutí úder provést tímto způsobem v hlavě amerického prezidenta zrodilo?
K definitivnímu rozhodnutí došlo pravděpodobně dva dny před útokem. Akce měla de facto posloužit jako potrestání Assadova režimu za útok otravným plynem na vlastní civilní obyvatelstvo, přičemž mělo jít o koordinovanou akci Spojených států a jejich nejbližších spojenců, tedy Británie a Francie.
Co se týče formy a způsobu provedení. Již dopředu bylo Američanům zjevné, že předešlý útok, který proběhl nečekaně loni v dubnu a který kromě několika letištních ploch zničil i zhruba pětinu syrského letectva, byl nedostatečný (Trump tehdy vydal povel zaútočit na letiště syrské armády střelami Tomahawk rovněž v odvetě za použití chemických zbraní, pozn. redaktora).
Z tohoto důvodu tak nyní americké námořnictvo použilo oproti loňsku dvojnásobný počet raket s plochou dráhou letu Tomahawk a navíc ještě i dodatečnou a neupřesněnou armádní výbavu.
Rovněž bych podotkl, že prezident Trump ohlásil útok dopředu a úder zdůvodnil. Chemické a biologické zbraně jsou považovány za zbraně hromadného ničení a po první světové válce bylo jejich užívání mezinárodní komunitou zakázáno. Trump už dříve uvedl, že více než jeden milion lidí zemřelo na důsledky používání těchto zbraní během první světové války. Dokonce ani Adolf Hitler chemické zbraně během druhé světové války nepoužil.
Co s týče základní premisy Trumpova úderu na Sýrii, tak mělo jít o to, zaútočit na cíle sloužící pro výzkum, vývoj a skladování těchto chemických zbraní. Taková zařízení jsou v Damašku celkem tři.
Souhlasíte s vojenským úderem USA, Francie a Británie v Sýrii?Anketa
Jaké faktory hrály v procesu rozhodování roli?
Úder byl proveden ještě před zahájením nezávislého vyšetřování útoku chemickými zbraněmi v Dúmá. Z toho důvodu lze soudit, že existovalo silné přesvědčení ze strany Američanů o tom, že v této věci mají k dispozici dostatečné množství důkazů svědčících proti Assadovi.
Úder byl zamýšlen jako svého druhu jednorázová akce, jejímž cílem nebylo svržení Assadova režimu či něco podobného. Pro Američany a jejich spojence hrála během plánování útoku důležitou roli dvě základní pravidla.
Prvním z nich bylo, pokud možno co nejvíce minimalizovat možné civilní ztráty. Druhým a rovněž zásadním bodem pak byla snaha vyhnout se tomu, aby odpalované střely zasáhly ruské nebo íránské cíle, které se v oblasti vyskytují.
I z tohoto důvodu byl útok velmi omezený. Na místě je zmínit, že ačkoliv nebyli Rusové přímo informováni, kdy přesně k útoku dojde, předpokládali, že Trump dříve či později na Sýrii udeří. Tímto lze vysvětlit klasický vojenský manévr, který Rusové provedli, když poblíž přístavu Tars, který si od Assada pronajímají, rozptýlili svá armádní plavidla.
Možnou reakci na chemický útok v Sýrii měl na stole v roce 2013 i Trumpův předchůdce Barack Obama. V čem si současný prezident oproti němu počíná odlišně?
Obama se na rozdíl od Trumpa rozhodl vojenskou sílu nepoužít. V zásadě si myslím, že Obama na podobné věci neměl odvahu. Izraelci jej dle toho, co jsem slyšel, považovali za zbabělce a ani Rusové jej koneckonců příliš nerespektovali. Řekl bych, že kdyby byl Donald Trump americkým prezidentem již v roce 2014, mohli bychom se efektivně vyhnout jak ruské intervenci v Sýrii v roce 2015, tak i akcím ze strany Rusů, ke kterým došlo na Krymu a na východní Ukrajině.
I tak ale minulý týden nepředstavoval pro Trumpa rozhodně nic snadného. Právě když se americký prezident připravoval k definitivnímu rozhodnutí o vojenském úderu v Sýrii, sílily i tlaky ze strany jeho odpůrců a de facto mu komplikovaly práci. Zejména z osobní stránky věci to pro Trumpa nemohlo být nic příjemného.
Zřejmě máte na mysli tlak, kterému Trump čelí ze strany speciálního vyšetřovatele ministerstva spravedlnosti USA Roberta S. Muellera.
Tyto tlaky v praktické rovině komplikovaly Trumpovu prezidentskou práci. Nejen, že Trump v současnosti čelí na domácí půdě tlakům kvůli svým dřívějším sexuálním avantýrám, aktuální je i aféra ohledně možného zasahování ruské strany do amerických prezidentských voleb a Mueller má mandát právě v této věci.
FBI v uplynulém týdnu prohledala kanceláře Trumpova osobního právníka Michaela Cohena....
Já si osobně myslím, že to, že do kanceláře Trumpova osobního právníka Michaela Cohena vtrhla 9. dubna FBI a hledala dle mého názoru cokoliv, co by se na Trumpa dalo použít, nebyla náhoda. Do hry tu vstoupila žena s přezdívkou Stormy Daniels, prostitutka, se kterou měl Trump aféru přibližně před deseti lety (Stormy Daniels je pornoherečka, pozn. redaktora).
Stormy měla během probíhající Trumpovi předvolební kampaně dostat peníze za to, že o poměru s Trumpem nebude mluvit. Jenže se rozhodla mlčení prolomit. Na místě je zmínit, že právník Stormy Daniels otevřeně spolupracuje s Muellerovým týmem a společně se snaží vytvářet tlak na Trumpa prostřednictvím celé řady různých mediálních výstupů.
Do zahraničních médií rovněž unikly v posledním týdnu útržky z knihy, ve které Trumpa a jeho chování nehezky popisuje někdejší ředitel FBI James Comey. Týkat se mají i nevšedních sexuálních praktik v moskevském hotelu....
Celá ta aféra musí být nechutná zejména pro Trumpovu ženu Melanii a jeho děti. Comeyho kniha o Trumpovi aktuálně vychází. V pasážích, které se dostaly ještě před její publikací k novinářům, Comey mimo jiné popisuje, a velmi detailně, chlípné aspekty někdejší Trumpovy návštěvy Moskvy.
Asi si pamatujete na aféru tzv. „zlatého deště“ za Trumpovy účasti v jednom z moskevských hotelů, která v médiích probleskla začátkem roku 2017 (I zde byla v této souvislosti zmiňována tzv. ruská stopa, Rusové měli totiž údajně mít na Trumpa kvůli tomu, k čemu v hotelu došlo, kompromitující materiály, pozn. redaktora). Tak i tohoto tématu se kniha a výseky, které publikovali novináři, týkají.
Osobně si myslím, že Comey Trumpa musí skutečně nenávidět. Koneckonců možná je i osobně odpovědný za únik inkriminovaných pasáží do tisku. Zdůrazňuji, že k publikaci chlípných pasážích z Comeyho připravované knihy v médiích došlo ve chvíli, kdy se Trump rozhodoval a Američané se připravovali k úderu. Ve hře přitom byly potenciálně ohrožené životy Američanů, Rusů a Syřanů.
Psali jsme:
Vypadá to, že sexualita a sexuální aféry by mohly být jasnou slabinou amerického prezidenta....
V současné době nevíme, jestli se Trump aktivit v onom ruském hotelu, tedy tzv. zlatém dešti, účastnil. Vladimir Putin tehdy na danou věc reagoval tvrzením, že ruské prostitutky jsou nejlepší na světě. Občas si kladu otázku, jak to asi může ruský prezident vědět.
Nicméně Comeyho kniha právě vychází. Za sebe můžu říci, že Trump má mou podporu. Osobně mě nezajímá, jestli se před deseti lety v moskevském hotelu těchto praktik účastnil či nikoliv. Trump jako prezident složil přísahu. A dle mého názoru zatím svůj úřad vykonává navzdory různám tlakům, které na něj působí, dobře.
V posledním rozhovoru pro ParlamentníListy.cz jsem před sexuálním skandálem, který by mohl být použit k podkopání Trumpova prezidentského úřadu, varoval. A jak vidíme, ke snaze prezidenta takto podrazit skutečně došlo a koordinovali ji Trumpovi protivníci zrovna ve chvíli, kdy se rozhodoval o vojenském úderu na Sýrii.
Hrozí Donaldu Trumpovi stále ještě riziko tzv. „impeachmentu", tedy de facto zproštění úřadu prostřednictvím ústavní žaloby?
Předpokládám, že můžeme v následujících dnech očekávat vskutku masivní útok na Trumpa jako prezidenta. Paradoxně si myslím, že Trumpův úder na Sýrii mohl americkému prezidentovi na domácí půdě pomoci. Jsem přesvědčen, že většina Američanů jej bude považovat vzhledem k nebezpečnosti chemických zbraní za v obecné rovině řečeno pozitivní věc. Útoky mající za úkol dehonestaci prezidenta se jim ve světle těchto věcí asi příliš líbit nebudou.
Naneštěstí jsou ale Američané ve vztahu k Trumpovi stále rozděleni a pokusy na jeho odvolání či impeachment tak zkrátka přijdou. V listopadu jsou v USA volby. Lze očekávat snahu vytvořit v kongresu a v senátu většinu zástupců demokratické strany, kteří by mohli hypotetické zproštění Trumpa z funkce prohlasovat.
Jakou by nyní tyto útoky na Trumpa mohly nabrat podobu?
Mohlo by to přijít například nějakou formou útoku na Trumpova právníka Michaela Cohena. Příliš se nemluví o tom, že Cohen byl v minulosti obviněn z toho, že se v Praze v roce 2016 setkal s prominentním ruským představitelem. Ačkoliv Cohen samotné obvinění zpochybnil, poslední zprávy naznačují, že se se zástupcem ruské strany v Praze skutečně setkal. Na inkriminovanou schůzku měl dorazit automobilem z Německa.
Podle mého soudu mohla být důvodem razie federálních agentů v Cohenových kancelářích snaha objevit nějaké důkazy o tajné dohodě Trumpovy strany s Ruskem. Takový objev by mohl představovat zásadní obrat celého Muellerova vyšetřování.
|
Dr. Ing. Jiří Valenta (nar. 1945) Jiří Valenta se narodil v Čechách za druhé světové války v česko-židovské rodině postižené holokaustem. V šedesátých letech studoval spolu s Milošem Zemanem na Vysoké škole ekonomické v Praze. V roce 1968 opustil Československo v reakci na srpnovou invazi vojsk Varšavské smlouvy. Do USA se dostal v roce 1971 ve věku 25 let. Mezi lety 1976–1985 pracoval jako pedagog na Námořní postgraduální škole v Monterey, kam se dostal prostřednictvím výběrového řízení na doporučení otce političky Madeleine Albrightové, dr. Korbela. Na škole vyučoval sovětská a východoevropská studia. Jeho studenti se v té době rekrutovali z řad budoucích diplomatických atašé, příslušníků zpravodajských služeb, námořnictva a letectva. Jedním z Valentových studentů byl i americký špion Arthur Nicholson, který byl v roce 1985 zastřelen sovětskou hlídkou během výzvědné mise na území NDR. Kromě toho Valenta vyučoval i na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře (1984), na univerzitě v Mexico City (1986) a na Institutu politických věd při univerzitě v německém Kielu (1996). V roce 1986 Jiří Valenta na univerzitě v Miami založil Institut sovětských a východoevropských studií (ISEES). Jiří Valenta je mezinárodně uznávaným expertem v oblasti mezinárodních vztahů, přičemž svůj hlavní zájem obrací na ruskou vojenskou strategii a spory mezi velmocemi. Zaměřuje se na problematiku postkomunismu a velmocenského rozhodování. V minulosti byl například konzultantem v Bushově a Reaganově administrativě. Kromě toho radil i prvnímu prezidentu České republiky Václavu Havlovi. Za Havlova úřadování působil mezi lety 1991–1992 jako ředitel Ústavu mezinárodních vztahů zřízeného při českém Ministerstvu zahraničí. V roce 2005 kvůli svému působení v Ústavu mezinárodních vztahů obdržel stříbrnou medaili Jana Masaryka za „přínos podpoře a udržení vzájemných vztahů mezi Spojenými státy americkými a Českou republikou“. Jiříi Valenta v současnosti působí jako seniorní výzkumník Centra strategických studií (BESA.-SADAT) Bar Ilanské univerzity v izraelském Tel Avivu. Současně je i prezidentem Institutu postkomunistických studií a terorismu v Miami na Floridě. Je autorem řady publikací, mimo jiné i knihy o sovětské intervenci do Československa v roce 1968. Spolu s Madeleine Albrightovou je jediným Čechem, který byl kdy členem prestižního výzkumného ústavu Council of Foreign Relations v New Yorku. |
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž
