Působil jste na tomto kontinentu přes 16 let v nejvyšších diplomatických funkcích a celou řadu afrických zemí znáte. Jaké má válka USA s Izraelem proti Íránu důsledky pro Afriku? A hlavně, mohou takto způsobené africké problémy mít důsledky pro Evropu?
Jak vnímáte demonstraci Milionu chvilek na Letné?Anketa
Náš zájem o to, jaké má důsledky válka s Íránem pro Afriku, zůstává ve stínu našich vlastních problémů. Neměl by. Jedním z důsledků války může být velká migrační vlna z Afriky, která může zastínit i migrační vlnu ze Středního východu a může předčit to, co jsme zažívali v letech 2015–2016. Důsledky zvýšení cen paliv jsou pro Afriku mnohem horší než pro Evropu a mohou být až zničující. Doprava zboží a zejména potravin v Africe závisí na silniční dopravě, a tudíž na ceně ropy mnohem více než v Evropě. Říční doprava téměř neexistuje, železniční soustava je vyjma JAR velmi řídká. Zvýšení cen paliv se tak mnohem rychleji a výrazněji přenáší do cen potravin. Většina afrických zemí dováží hotové ropné produkty. I takový obrovský producent ropy, jako je Nigérie, prakticky nerafinuje. JAR své rafinační kapacity snížila. Většina nafty, benzinu, leteckého benzinu, který proudí do východní Afriky, pochází ze Zálivu, a právě tamní ropa Murban (lehká a sladká ropa vhodná k výrobě paliv) zdražila nejvíce — aktuálně až na téměř 160 USD/barel, zatímco Brent je okolo 110 USD/barel. Zatímco v Evropě máme díky mnohem vyšší životní úrovni určitý „polštář“, ve většině afrických zemí takový polštář neexistuje, zvýšení cen nafty o pouhých pár korun může uvrhnout desítky milionů Afričanů do naprosté nouze. Následná motivace migrovat bude mnohem silnější než kdy jindy v minulosti. Teď se nebude prchat za lepším životem, ale před hladem.
Je zvýšení cen nafty jediným faktorem, který ohrožuje sociální stabilitu afrických zemí?
Afrika sice po léta zaznamenává dobrý ekonomický růst, současně ale také vysoký populační růst, který vyvolává velký tlak na produkci a dovoz potravin. Tsunami (a zvýšení cen ropy je takové tsunami) vždy přichází ve více vlnách. A tady vidím druhou vlnu tsunami (první je zvýšení cen paliv), která může být ještě horší a přijde se zpožděním maximálně několika měsíců ve zvýšení cen hnojiv. Africké zemědělství potřebuje mnohem větší množství hnojiv než evropské. Je to dáno tím, že africké půdy jsou až na výjimky (údolí Nilu a Nigérie, sopečné oblasti v oblasti Velkých jezer) starší, více zvětralé, vymývané silnými dešti, a tak chudé na minerály. Hnojení je naprostá nutnost. Vysoká cena hnojiv povede ke snížení místní produkce a k dalšímu nárůstu cen.
Jsou v Africe ší’itské menšiny?
Šíitské komunity jsou v Africe velmi malé. Mají různý původ a různé společenské postavení, jediné, co je spojuje, je právě ta nepočetnost. V Nigérii se jedná o konvertity, kteří vycházejí z chudých vrstev a kteří mají ve většinově sunnitské společnosti velmi těžké postavení. Když jsem působil v Nigérii, říkalo se, že když je někdo unesen radikálním islamistickým hnutím Boko Haram, má větší šance přežít jako křesťan než jako šíita.
Fotogalerie: - Macinka s podnikateli v Maroku
Farrokh Bulsara?
Ano. Tak se původně jmenoval Freddie Mercury.
A co vliv na český byznys s Afrikou? V souvislosti s novou vládou a ministrem zahraničí.
Mnoho českého vývozu do Afriky se realizuje přes SAE. Řada i velkých a špičkových českých firem má svá zastoupení pro Afriku v Emirátech. Pro střední a menší české podniky byl vývoz přes Emiráty vždy snazší, byť nákladnější variantou. Pro africké obchodníky byly Dubaj a Abú Dhabí oblíbenými místy nákupu evropského a asijského zboží – žádné velké vízové komplikace pro vstup do země, velmi dobře fungující logistické a finanční struktury, konkurenční nabídka zboží z celého světa. Měsíčně směřovaly z Afriky do SAE stovky letů. Ať už dočasné či delší vyřazení tohoto obrovského obchodního a finančního hubu bude mít, resp. už má, vliv i na obchod mezi ČR a Evropou a Afrikou. Bude nutné hledat i jiné cesty.
Naštěstí na Ministerstvu zahraničních věcí po nástupu nové vlády došlo k výraznému obratu – podpora exportu a českých obchodních i ekonomických zájmů se stala prioritou. Došlo k posílení ekonomické diplomacie, jak lidskými zdroji, tak prostředky. To se teď v rozbouřeném světě bude hodit.
Mgr. Petr Macinka
Psali jsme:
Práce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Jak hodnotíte rozhovor?
