Uznávaný historik nám prozradil, co u nás dělala po válce americká rozvědka. A další zajímavosti kolem února ´48

03.01.2015 20:31 | Zprávy

S profesorem historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě a honorárním generálním konzulem ČR v Bostonu Igorem Lukešem jsme hovořili o jeho knize Československo nad propastí, která podrobně analyzuje selhání amerických zpravodajských služeb v boji proti komunismu na území poválečného Československa.

Uznávaný historik nám prozradil, co u nás dělala po válce americká rozvědka. A další zajímavosti kolem února ´48
Foto: Igor Lukeš
Popisek: profesor historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě Igor Lukeš

Vaše kniha Československo na pokraji propasti nese podtitul „Selhání amerických diplomatů a tajných služeb v Praze 1945-1948". Mezi historiky se dodnes vedou spory o tom, jestli bylo možné zamezit pohlcení Československa sovětským blokem. V úvodu své knihy píšete, že jejím účelem není přidat se na jednu ani na druhou stranu tábora. Přesto jsem v pokušení se vás zeptat, jestli bylo skutečně možné únorovému komunistickému převratu úspěšně zabránit?

Češi mají dávno jasno: O všem se vždy rozhodovalo o nás a bez nás, a jsou tím pádem za dějinný vývoj bez viny. Proto si připadám jako don Quijote, když opakuji, že osud poválečného Československa nebyl nalinkován v Teheránu, na Jaltě nebo v Postupimi. Politický směr v Praze nediktovala dokonce ani geografie ani ideologické bloky. Kdyby ty karty, které na jaře 1945 dostala Benešova vláda, nějakým zázrakem získal jiný národ, například Poláci, boj o politickou orientaci země by se vyvíjel úplně jiným stylem a možná by měl také jiný výsledek.

Demokraticky a prozápadně uvažující část populace se u nás spoléhala na prezidenta Edvarda Beneše. Píšete, že jej u nás lidé obdivovali, ale jeho předchůdce Tomáše G. Masaryka přímo uctívali. První československý prezident musel celý život bojovat. Proti antisemitismu, falešným dějinným mýtům, Rakousku-Uhersku, „vlastenčení“, za demokracii, svobodu atd. Před i po přečtení vaší knihy si však říkám, jestli byl zrovna Beneš stejným typem bojovníka...

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Bc. Hana Ančincová byl položen dotaz

Jak byste zranitelnost definovala vy?

Koho je podle vás třeba chránit a komu pomoci? Bohužel realita je dnes taková, že ti, co pomoc od státu opravdu potřebují, se jí buď nedočkají vůbec nebo je hodně mizivá a naopak.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Eurohujeři jsou odrůda kolaborantů“. Donašeči EU a Danuše Nerudová

20:23 „Eurohujeři jsou odrůda kolaborantů“. Donašeči EU a Danuše Nerudová

Činnost zemských škůdců pracujících pro cizí zájmy by měla být po zásluze odměněna, říká pro Parlame…