Vědomá likvidace v EU. Větru neporučili, říká Šichtařová. A už je problém

19.09.2021 17:13 | Rozhovor

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Ceny plynu a elektřiny dosáhly v Evropě nových rekordů. „Pokud nyní budou státy intervenovat na energetickém trhu, ještě víc jej vychýlí z rovnováhy,“ varuje Markéta Šichtařová před kroky, k nimž se chystají některé členské země EU. Skutečná energetická krize tak nyní hrozí kontinentu, který se odvrátil od tradičního energetického mixu a začal vědomě klasické zdroje energie likvidovat ve prospěch rostoucího podílu „zelených“ energií. Ale větru se zrovna jako na potvoru foukat nechce.

Vědomá likvidace v EU. Větru neporučili, říká Šichtařová. A už je problém
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonomka Markéta Šichtařová

Ceny energií v Evropě prudce rostou, což podle analytiků souvisí se zotavováním ekonomik po pandemii. Vlády Řecka a Španělska budou před jejich citelným růstem chránit spotřebitele a stejný krok zvažuje i Francie. Madrid proto rozhodl přesměrovat zisky energetických společností – zhruba 2,6 miliardy eur (téměř 66 miliard Kč) – k zákazníkům a v zimních měsících snížit daň z elektřiny. Athény pak o víkendu oznámily, že finančně podpoří všechny domácnosti. Co říkáte na takovouto výpomoc státu?

Proč ceny energií rostou? Protože se stát začal do ekonomiky vrtat a začal ji „zachraňovat“. Ve skutečnosti ji ale velice poškodil. Když přišla pandemie, státy zpanikařily a začaly ekonomiky zavírat. V některých zemích byl dokonce zavřen i průmysl. Když se podíváme zpětně na rok 2020, vidíme na statistických datech, že počet mrtvých na 100 tisíc obyvatel v zemích, které nám modelově mohou reprezentovat Česko na jedné straně a Švédsko na druhé straně, se příliš neliší, dramaticky se ale liší výkonnost ekonomik. Když si srovnáme do tabulky země podle propadu HDP, zjistíme, že ty země, které provedly nejtvrdší uzávěry ekonomiky a vydaly nejvíc peněz do oběhu, zaznamenaly také největší propady životní úrovně, aniž by to ovšem bylo provázeno jednoznačným trendem ohledně obětí covidu.

Anketa

Jste pro zákaz prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035, jak chce EU?

1%
hlasovalo: 19288 lidí

Takže tedy vlády samy, administrativně, své ekonomiky vyřadily. A následně se domnívaly, že situaci mohou „zachránit“ tím, že vydají víc peněz do oběhu. Jenomže čísla opět ukazují opak. Problém byl v tom, že v roce 2020 byly tak rozkolísané energetické trhy těmito uzávěrami a přerušením dopravních cest, že nejprve došlo k dramatickému propadu cen ropy, následně cena zase začala růst. Dodnes se trh nestabilizoval a státní intervence jsou naprosto jednoznačným důvodem. Peníze nasypané do ekonomiky to nikterak nevylepšily, jen ještě víc trhy destabilizovaly.

Pokud nyní budou státy intervenovat na energetickém trhu, ještě víc jej vychýlí z rovnováhy, v Evropě ceny plynu a elektřiny skutečně dosáhly nových rekordů. A zárodek byl položen loni při prvním lockdownu, kdy se natolik prvním státním zásahem rozvrtaly obchodní vztahy v ekonomice, že se celý systém začal státními zásahy vychylovat víc a víc z rovnováhy.

Problém je v tom, že topná sezona začne přibližně za měsíc, ale Evropa nemá ve svých zásobnících dostatek zemního plynu. A co hůř, ani nejeví žádnou snahu tyto zásoby navýšit. Krize to aktuálně sice není, ale energetická krize to může být v případě, že udeří zima, a plyn prostě bude chybět. Protože jakýsi úředník zapomněl dát pokyn k naakumulování zásob. Nebo neměl osobní motivaci se s takovým pokynem obtěžovat. Či měl dostatečnou výmluvu: Norsko totiž přistoupilo k údržbě svých produkčních kapacit plynu (báječné načasování), Rusko z nějakého neznámého důvodu dodává málo (že by spekulovalo na vyhnání ceny ještě výš?), Američané víc dodávat neumějí. A je-li něčeho málo, pak cena toho něčeho roste.

V energetice ovšem vše souvisí se vším. Je-li málo plynu, prodražuje se výroba elektřiny. Jako určitý energetický substitut zdražuje i ropa a pohonné hmoty.

Podaří se Evropě hrozící energetickou krizi odvrátit s co nejmenším poškozením ekonomiky?

Paradoxem (či snad logickým důsledkem?) je, že skutečná energetická krize hrozí kontinentu, který se sám svým vlastním rozhodnutím nejvíc odvrátil od tradičního energetického mixu a začal vědomě klasické zdroje energie likvidovat ve prospěch rostoucího podílu „zelených“ energií. Ty však, jak vidno, v tuto chvíli dostatek energie nenabízejí a jenom přispívají k růstu cen. A větru se zrovna jako na potvoru foukat nechce, takže nestabilní větrné elektrárny, které vystrnadily část spolehlivých a stabilních uhelných, aktuálně Evropě k moc věcem nejsou.

Cynik by řekl, že by se nám v nadcházející zimě nějaké to globální oteplení, proti němuž Evropa bojuje, celkem hodilo. My jsme ale pragmatičtí ekonomové, kterým jsou emoce či cynismus cizí, takže pouze konstatujeme, že pokud se letos jaksi globálně neoteplí a přijdou velké mrazy, zásoby plynu Evropě nevystačí, což povede k dalšímu růstu cen. A pokud bude opravdu zle, vrátíme se v paměti o padesát let zpátky a vzpomeneme si na uhelné prázdniny – a zrecyklujeme je v nové variaci. Totiž povypínáme těžký průmysl, aby šetřil energii a aby domácnosti doma nemrzly. Aneb když nemůžeme vypnout průmysl kvůli viru, vypneme jej aspoň kvůli ne-oteplení.

Jak tedy vidno, problém je zcela jinde. Nelze prostě dát pro ceny nějaký strop a myslet si, že tím se to vyřeší a bude víc energie, když jejím poskytovatelům sebereme zisk. Když vezmeme zisk těm, kdo energie produkují, energie se jim víc prodraží a budou jich poskytovat méně. A bude to ještě horší.

U nás rostly v srpnu ceny v průmyslu nad očekávání závratně, meziročním tempem 9,3 procenta. To je nejvýraznější nárůst od dubna 1993. Nakolik bude proti tomuto trendu působit předpokládaný krok ČNB, tedy zvýšení základního úroku?

Zvýšení úrokových sazeb bude mít v tomto ohledu – tedy u průmyslových cen – nulový efekt. Stále se opakuje stejná písnička, ale pro pochopení a pro porozumění výhledu je nutno si ji přehrát od počátečních not: totiž strach z pandemie přiměl vlády k zásadním intervencím do ekonomik za prvé v podobě zavření hranic a paralyzování logistiky, za druhé v podobě zavření podniků, za třetí v podobě navýšení veřejného dluhu a za čtvrté v podobě zmrazení evolučních změn na trhu práce a zakonzervování pracovních sil tam, kde jsou neefektivní, aby se nedostávaly tam, kde jsou potřebné.

Tyto intervence pak – krom služeb – paralyzovaly v první vlně výrobu materiálů a dodávky komponent ze zahraničí. Postižen byl nejprve základní těžký průmysl. Ve druhé vlně nedostatek základních materiálů, jako typicky kovů, paralyzuje průmysl zpracovatelský. Ve třetí fázi, která teprve bude následovat, přijdou na řadu ještě jemnější odvětví, co budou mít problém sehnat stroje, které nyní nedodává zpracovatelský průmysl.

Do toho všeho vlády a centrální banky natlačily do oběhu peníze, které není za co použít, protože průmysl nedokáže vyrábět tolik, kolik by si poptávka žádala. Růst cen v průmyslu je tedy nevyhnutelný. A pozor, protože zdražují stroje, nutně musí v dalších měsících zdražit i výrobky vyráběné těmito stroji. Spotřebitelská inflace tedy sice roste už dnes, my ale ze všeho výše řečeného vidíme, že hlavně teprve poroste – ještě nejsme na vrcholu růstu spotřebitelských cen!

Co tedy máme cestou na vrchol ještě očekávat?

To vše bude ještě doprovázené zdražováním energií, které taktéž – stejně jako růst cen ve zpracovatelském průmyslu – má jádro v politickém rozhodnutí. Totiž zelená politika a zdražování emisních povolenek společně s rozkolísáním trhů s ropou a dalšími komoditami v důsledku pandemické regulace vyhánějí a ještě vyženou ceny energií výš.

Před týdnem jsme se bavili o neudržitelném růstu platů ve veřejné sféře. Ale vypadá to, že pro příští rok má mezi koaličními a opozičními stranami zatím největší podporu návrh, aby zaměstnanci ve veřejné sféře dostali všichni přidáno o inflaci, tedy o 3,5 procenta. I když o tom už bude rozhodovat Sněmovna vzešlá z blížících se voleb, přesto se zeptám, má takové přidání opodstatnění a je svým způsobem „povinností“ státu své ovečky za inflaci odškodnit?

Znovu diletantství. Roztáčí to inflační spirálu čím dál víc. Je to založeno na logice: Čím vyšší inflace, tím víc lidem přidáme, tedy tím víc peněz v oběhu, tedy tím víc inflace zrychlí, a tím víc jim zase přidáme… Smysl by to mohlo dát, pokud by stát propustil dramatické množství státních zaměstnanců, tím mám na mysli dvouciferné procento z počtu státních zaměstnanců, a těm ostatním pak přidal zhruba ve výši inflace. Tím by byli státní zaměstnanci dobře zaplacení, ale inflace by neměla tento pohon v podobě stále většího množství vynakládaných veřejných peněz.

Kandidát koalice Spolu na premiéra a předseda ODS Petr Fiala shrnul na sněmu Hospodářské komory opatření, která plánují a která mají pomoci podnikatelům. Co z toho, co avizoval, by mohlo být pro podnikatele opravdu významnou a vítanou pomocí?

Tak to vezměme postupně:

– Navýšíme prahovou hodnotu pro povinnost platby DPH z 1 mil. Kč obratu na 2 miliony.

To se mi nelíbí. Proč někdo, kdo má obrat 2 miliony a jednu korunu, už DPH musí platit, a kdo má obrat o korunu nižší, tak ještě ne? Tohle samozřejmě vede k nepřiznávání části příjmů. Podmínky musí být stejné pro všechny.

– Snížíme sociální pojistné placené zaměstnavatelem o 2 procenta.

Sice to je kosmetický rozdíl, ale dobré.

– Navýšíme limity pro lidi pracující na základě dohody o provedení práce.

Ano, to dává smysl, hranice 10 000 pro jednu dohodu o provedení práce je opravdu velmi nízká. To bych uvítala hodně.

– Zjednodušíme komunikaci se státem. Osobní údaje bude potřeba vyplňovat jen jednou, stát nemůže opakovaně požadovat ty samé informace.

Hezká deklarace, vlastně i poměrně snadné provedení, ale jakmile stát sáhne na IT, vždycky to jaksi… ehm. Vůbec nevěřím, že by to aktuálně stát uměl a nebyl by to zase paskvil.

– Urychlíme rozvoj Portálu občana a podpoříme rozvoj Portálu podnikatele.

Totéž. Jakmile chce stát něco urychlovat a zjednodušovat, skoro vždy to končívá zpomalením a zvětšením byrokracie.

– Sjednotíme a zjednodušíme povinnosti občanů i podnikatelů vůči státu: Platby bude možné uhradit na jednotném inkasním místě, odstraníme zdvojené kontroly a zbytečné požadavky.

Jednotné inkasní místo je sice příjemná myšlenka, ale není zásadní; víc podnikatele pálí další administrativa a výše odvodů. Zdvojené kontroly jsou hrozná buzerace, typicky mám na mysli třeba takzvané kontrolní a souhrnné daňové hlášení. Jenomže tady bychom se asi museli postavit Evropské unii, a už vidím, jak pan Fiala srdnatě s EU diskutuje.

– Odstraníme všechny překážky, které brání zavedení mobilních sítí 5G a rozvoji datové infrastruktury.

Irelevantní. Bohatě postačí, když stát ponechá operátory na pokoji a nebude jim mluvit do byznysu.

– Proškrtáme více než milion stránek českých zákonů a za každou novou povinnost zrušíme dvě stávající.

To by bylo absolutně skvělé.

– Umožníme firmám účtovat v eurech.

Zbytečné, ale proč ne. Důležité je mít možnost v eurech obchodovat. Už vedlejší je vést v eurech evidenci pro stát, na základě které vymáhá daně – tedy účetnictví. Jde o reálný život, nikoliv o jeho evidenci.

– Zjednodušíme podmínky pro zaměstnávání kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí.

Tady nelze posoudit, zda to je dobré, či špatné. Vezměte například takové lékaře. Co znamená „zjednodušení podmínek“? Například pokud dneska přijde lékař ze země mimo EU, musí složit dvoje zkoušky – a je to sakra dobře, protože jen tak je možno zajistit standard jeho péče, aniž bychom se spoléhali na úroveň univerzity, co já vím, třeba v Islámábádu, „zjednodušení“ by pak mohlo teoreticky znamenat rezignaci na kvalitu. Ale třeba taky ne – záleží na tom, jak to pan Fiala myslí.

– Zrušíme EET.

No sláva.

– Nedopustíme další zavírání země, lockdown a omezování podnikání.

Zní to hezky, ale kde byla opozice, když se o lockdownu hlasovalo? A proto jí to nevěřím.

V rámci předvolební kampaně upozorňuje koalice Spolu na už zmíněnou skutečnost, že ceny letí nahoru, zdražuje se nejvíc za posledních 13 let, a viní z toho vládu a premiéra Andreje Babiše. Na sociálních sítích pak slibuje, že když ji zvolíme, tak zkrotí ceny. Jak jednoduché či složité je pro politiky zkrotit ceny, a je tedy koalice Spolu změnou, které můžeme věřit?

                                   

To je hloupost, růst cen v této fázi už nejde nijak „shora“ zkrotit. Už je pozdě. Jde to jen nezrychlovat. Je to globální záležitost. Je to pandemie blbosti a ekonomické nevzdělanosti, s jakou centrální banky a populisté ve vládách rozhodovali a rozhodují o globálním tisku peněz, o uzavření ekonomik, o prakticky všech těch regulacích, které se teď propisují do inflace. Základy k této inflaci byly položeny už v roce 2008 a od té doby se papiňák natlakovává pořád víc. Vždy jsem říkala, že krize z roku 2008 prakticky nikdy neskončila – protože byla jen kryta přívalem peněz, a to si teď vybírá svou daň. Jedna lokální politická strana proti globální blbosti s tím nic neudělá.

Na pulty knihkupectví se v těchto dnech dostává kniha Do důchodu s plnou kapsou aneb poodhalená budoucnost. Na jakou cílovou skupinu jejím obsahem míříte především?

Knihu píšeme pro všechny lidi, kteří jsou naštvaní z toho, jak se stát chová. Kteří vědí, že v ekonomice je něco moc špatně. A kteří tuší, že s takovým zadlužením, s takovým politickým přístupem, s takovou inflací, s takovými daněmi – se naše ušetřené peníze rozplynou dřív, než se stačíme dokodrcat do důchodu. V knize vysvětlujeme, jak se během aktivního života zachovat, abychom v důchodu nebyli chudí, abychom neměli finanční problémy. Vysvětlujeme, proč není vůbec dobrý nápad věřit státu a slibům politiků a jak jednat prozíravě tak, abychom se o důchod nepřipravili. Právě teď, v době postcovidové, tyhle otázky mají pořád silnější náboj! Vždyť i zde v tomto rozhovoru vlastně pořád mluvíme o inflaci a o tom, jak stát dělá chybu za chybou… A my vysvětlujeme, jak se zachovat, aby nám to finančně neublížilo.

                                   

                              Objednat za zvýhodněnou cenu ZDE

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jiří Hroník

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Hrozí ztracené čtyři roky? Pirát Peksa vyhlíží novou vládu. S mírnými obavami

23:59 Hrozí ztracené čtyři roky? Pirát Peksa vyhlíží novou vládu. S mírnými obavami

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR „Motivovaná a disciplinovaná menšina voličů Starostů zcela vymazala volbu těch, kt…