Vědomá likvidace v EU. Větru neporučili, říká Šichtařová. A už je problém

19.09.2021 17:13 | Rozhovor

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Ceny plynu a elektřiny dosáhly v Evropě nových rekordů. „Pokud nyní budou státy intervenovat na energetickém trhu, ještě víc jej vychýlí z rovnováhy,“ varuje Markéta Šichtařová před kroky, k nimž se chystají některé členské země EU. Skutečná energetická krize tak nyní hrozí kontinentu, který se odvrátil od tradičního energetického mixu a začal vědomě klasické zdroje energie likvidovat ve prospěch rostoucího podílu „zelených“ energií. Ale větru se zrovna jako na potvoru foukat nechce.

Vědomá likvidace v EU. Větru neporučili, říká Šichtařová. A už je problém
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonomka Markéta Šichtařová

Ceny energií v Evropě prudce rostou, což podle analytiků souvisí se zotavováním ekonomik po pandemii. Vlády Řecka a Španělska budou před jejich citelným růstem chránit spotřebitele a stejný krok zvažuje i Francie. Madrid proto rozhodl přesměrovat zisky energetických společností – zhruba 2,6 miliardy eur (téměř 66 miliard Kč) – k zákazníkům a v zimních měsících snížit daň z elektřiny. Athény pak o víkendu oznámily, že finančně podpoří všechny domácnosti. Co říkáte na takovouto výpomoc státu?

Proč ceny energií rostou? Protože se stát začal do ekonomiky vrtat a začal ji „zachraňovat“. Ve skutečnosti ji ale velice poškodil. Když přišla pandemie, státy zpanikařily a začaly ekonomiky zavírat. V některých zemích byl dokonce zavřen i průmysl. Když se podíváme zpětně na rok 2020, vidíme na statistických datech, že počet mrtvých na 100 tisíc obyvatel v zemích, které nám modelově mohou reprezentovat Česko na jedné straně a Švédsko na druhé straně, se příliš neliší, dramaticky se ale liší výkonnost ekonomik. Když si srovnáme do tabulky země podle propadu HDP, zjistíme, že ty země, které provedly nejtvrdší uzávěry ekonomiky a vydaly nejvíc peněz do oběhu, zaznamenaly také největší propady životní úrovně, aniž by to ovšem bylo provázeno jednoznačným trendem ohledně obětí covidu.

Takže tedy vlády samy, administrativně, své ekonomiky vyřadily. A následně se domnívaly, že situaci mohou „zachránit“ tím, že vydají víc peněz do oběhu. Jenomže čísla opět ukazují opak. Problém byl v tom, že v roce 2020 byly tak rozkolísané energetické trhy těmito uzávěrami a přerušením dopravních cest, že nejprve došlo k dramatickému propadu cen ropy, následně cena zase začala růst. Dodnes se trh nestabilizoval a státní intervence jsou naprosto jednoznačným důvodem. Peníze nasypané do ekonomiky to nikterak nevylepšily, jen ještě víc trhy destabilizovaly.

Pokud nyní budou státy intervenovat na energetickém trhu, ještě víc jej vychýlí z rovnováhy, v Evropě ceny plynu a elektřiny skutečně dosáhly nových rekordů. A zárodek byl položen loni při prvním lockdownu, kdy se natolik prvním státním zásahem rozvrtaly obchodní vztahy v ekonomice, že se celý systém začal státními zásahy vychylovat víc a víc z rovnováhy.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Jak se postavíte k výsledku voleb?

Budete respektovat vůli voličů a dáte šanci sestavit vládu tomu, kdo volby vyhraje? Řeší se teď třeba jmenování Babiše, který je trestně stíhaný, ale jestli to lidem nevadí a zvolí ho, neměl by dostat šanci sestavit vládu? A byl byste pro, aby trestně stíhaný člověk nemohl kandidovat? Třeba mě by to...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
style="min-height:300px;"> reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Foldyna si četl Koudelkovu zprávu: Groteska, slátanina

11:42 Foldyna si četl Koudelkovu zprávu: Groteska, slátanina

Úřad vedený magorem ale, vcelku logicky, může generovat pouze magorské výstupy, řekl pro Parlamentní…