Vyhozena bez udání důvodu. 28 let byla českou diplomatkou, jde do voleb za Přísahu. Svědčí, co je špatně

05.09.2021 19:37 | Rozhovor

Jako číslo dva na kandidátce hnutí Přísaha se o poslanecký mandát uchází paní Jana Chaloupková. Její příběh ukazuje poměry na Ministerstvu zahraničí pod sociálními demokraty Petříčkem a Kulhánkem. Zkušená diplomatka, která v roli „pěšáka diplomacie“ prošla za 28 let pět ambasád a pomohla v nouzi tisícovkám českých občanů, před několika týdny musela ministerstvo opustit. Problémy začaly na ambasádě v Maroku, kde dohlížela na vydávání víz. Podoba našeho rozhovoru byla ovlivněna závazkem mlčenlivosti paní Chaloupkové.

Vyhozena bez udání důvodu. 28 let byla českou diplomatkou, jde do voleb za Přísahu. Svědčí, co je špatně
Foto: Archiv Jany Chaloupkové
Popisek: Jana Chaloupková, bývalá diplomatka a kandidátka do Poslanecké sněmovny za hnutí Přísaha

Proč jste se rozhodla kandidovat do Poslanecké sněmovny právě za hnutí Přísaha?

Anketa

Jakou školní známkou ohodnotit vládu Andreje Babiše?

66%
8%
4%
3%
16%
hlasovalo: 8248 lidí


Věřím v ideál demokracie, vlády práva, právního státu a lidských práv. Chtěla bych přispět k tomu, aby v naší společnosti bylo více tolerance, vzájemné ohleduplnosti a pomoci mezi lidmi. Aby tato slova nebyla jen prázdnými hesly, ale stala se reálnou součástí našeho života. Program hnutí Přísaha je mi sympatický svým zaměřením na spravedlnost, stejný přístup vůči všem, férový stát a odbornost. Mnozí dnes hovoří o korupci, stěžují si, ale je třeba také aktivně přispět ke zlepšení života nás všech. Sama jsem zakusila bezpráví a nechci, aby se tak dělo ostatním. Chce to odvahu, sílu a vytrvalost, ale stojí za to bojovat.

Máte 28 let zkušeností s diplomacií v pozici „řadového diplomata“, který neřeší politiku, ale praktické věci jako udělování víz, konzulární služby nebo kulturní styky. To je taková diplomatická práce, která není moc vidět. Co považujete za svůj největší úspěch v této práci?

Pozice zástupce velvyslance zahrnuje širokou škálu aktivit včetně rozvoje bilaterálních politických a ekonomických kontaktů, příprav a realizací návštěv představitelů na nejvyšší politické úrovni, participace na sjednávání mezinárodních smluv, zastupování ČR na mezinárodních konferencích, koordinace pozic a postupu v rámci skupiny EU s delegací EU v dané zemi. Ráda vzpomínám např. na návštěvu brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silva v ČR v roce 2008, které jsem se zúčastnila jako chargé d’affaires a.i., na oficiální návštěvu premiéra Bohuslava Sobotky v Korejské republice v roce 2015, jejíž součástí bylo i úspěšné obchodní fórum, či oficiální návštěvu premiéra Andreje Babiše v Maroku v roce 2018 s podnikatelskou delegací. Veřejná diplomacie je pro mne nejen prací, ale současně i koníčkem (jsem také autorkou deseti knih a řady článků). Vždy byla příležitostí k prezentaci vyspělé kultury i tradic ČR, jejího zasazení do celoevropského kontextu.

V tomto smyslu bylo velmi aktivní mé působení na velvyslanectví v Korejské republice, kdy jsme si připomínali 25. výročí navázání diplomatických vztahů, a v Marockém království, kde rok 2019 znamenal oslavu 60 let bilaterálních vztahů, 15 let svobody a demokracie v rámci EU, a probíhalo i předsednictví ČR ve Visegrádu. Kulturní a sportovní diplomacie přispívá k překonávání různých bariér mezi státy, podporuje porozumění a vytváření vhodného klimatu pro rozvoj širších vztahů v oblasti obchodu, investic a politiky.

I když není konzulární a vízová agenda vidět mediálně, je to důležitá část pracovních aktivit diplomata/konzula. Za dlouholeté působení v české diplomacii jsem takto pomohla zachránit lidské životy, zdraví, jednoduše pomoci často v akutní nouzi. Tato služba pro mne nebyla jen obyčejnou prací, ale posláním. S mnohými, kterým jsem pomohla, jsem stále v kontaktu, a těší mne, že na mne nezapomněli.

Zažila jste prakticky všechny ministry zahraničí, jak se v ČR vystřídali. Na kterého z ministrů (nebo na časy jeho ministrování) vzpomínáte nejraději?

V osobní rovině ráda vzpomínám např. na Jana Kavana, který byl ministrem zahraničí koncem 90. let. Představuje profesionálního diplomata světového renomé (2002–2003 předsedal i VS OSN), jazykově vybaveného, ale především také lidského. Naslouchal podnětům tzv. řadových zaměstnanců, vyslyšel žádosti o pomoc a reagoval na ně. To se nevidí tak často. Přísaha podporuje férový stát, férovou státní správu, a tedy i zájem o zaměstnance, dialog s nimi a podání pomocné ruky.

Dotýkaly se výměny ministrů nějak vaší práce a běžného chodu úřadu?

Každodenního chodu ministerstva a velvyslanectví či nás „řadových úředníků“ prakticky ne. Výjimkou samozřejmě byla období úspor, kdy se snižoval počet zaměstnanců, momenty otevírání či zavírání některých zastupitelských úřadů či změny organizační struktury ústředí. Personální změny se týkaly především některých klíčových pozic, ale reorganizace a přesuny některých míst postihly i ostatní.

Vaše páté vyslání bylo na český zastupitelský úřad v Maroku. To je jednou ze zemí, která je s ohledem na víza kvůli migrační vlně hodně sledovaná. V čem se vízová politika v této zemi lišila od vašich předcházejících zkušeností z jiných ambasád?

Na velvyslanectvích v Thajsku a na Filipínách jsem působila ještě před naším vstupem do Schengenu a vydávali jsme ryze „česká víza“. V r. 2007 se ČR stala součástí schengenského prostoru, v němž jsou zrušeny kontroly na vnitřních hranicích. České konzuláty tedy nyní vydávají jednotná krátkodobá (schengenská) víza pro pobyt nejdéle do 90 dnů. Občané dvou států, kde jsem působila, Brazílie a Korejské republiky, nepodléhají pro tyto krátkodobé pobyty vízové povinnosti, pokud se nejedná o výdělečnou činnost. Zpracovávala jsem tam tedy především žádosti o dlouhodobější pobyty, např. za účelem studia či zaměstnání.

Maroko je v dnešní době nejen zdrojovou, ale také tranzitní zemí (především nelegální migrační toky ze západní Afriky) nelegální migrace. Součástí zahraniční politiky Přísahy je mimo jiné i aktivní přístup vůči státům v sousedství Evropy, zejména v oblasti severní Afriky, s cílem zmírnění bezpečnostních rizik a k posílení stability a rozvoje. Státy V4 a Německo se v tomto duchu minulý rok na summitu v Bratislavě např. dohodly na společné iniciativě pomoci Marockému království. Ta by měla reprezentovat celkem 30 mil. eur (polovina hrazená SRN, podíl ČR 100 mil. Kč). Projekt má řešit příčiny a prevenci nelegální migrace z Maroka, posílit kapacity, bojovat proti převaděčství a obchodování s lidmi. S tím souvisí odborné vzdělávání, zlepšování uplatnění nejrizikovějších skupin obyvatelstva na pracovním trhu, podpora zaměstnanosti mládeže či pomoc malým a středním podnikům.

Vaše diplomatická kariéra se právě na ambasádě v Maroku zásadně „zvrtla“. O co šlo?

V Maroku jsem pracovala něco přes rok. Bylo to období velmi intenzivních aktivit, na které ráda vzpomínám, a lituji, že jsem v nich nemohla pokračovat. Realizovala se již zmíněná návštěva premiéra A. Babiše, senátního hospodářského výboru, zúčastnili jsme se mezinárodního zemědělského veletrhu v Meknes, aktivizovala se jednání o řadě bilaterálních smluv. V rámci oslav 60 let vztahů jsme uspořádali mnoho akcí sportovní a veřejné diplomacie včetně expozice maleb opavské malířky I. Stanislavové, fotografií Pražského hradu a zámku v Lánech coby sídel českých prezidentů, módní přehlídky s prezentací české módy a šperků, českou literaturu a tradici kvalitního knihtisku jsme propagovali na knižním veletrhu v Casablance.

Připomenuli jsme i 100. narozeniny cestovatele Zikmunda a výročí zahájení africké cesty Z+H právě v Casablance, z níž v roce 2019 operovala pravidelnou leteckou linku s Prahou společnost Air Arabia. ČR předsedala skupině Visegrádu, což jsme oslavili i výstavou fotografií architektonických perliček „4“ (to byla má poslední akce těsně před odletem z Maroka), s níž probíhala také operativní spolupráce v oblasti konzulární a vízové. Maroko bylo oblíbeným cílem našich turistů a Praha zase symbolem romantické dovolené v Evropě. S tím souvisela i ta smutnější část mé práce – řešení případů a pomoci při nehodách, hospitalizaci či úmrtí českých občanů atd.

Pomáhala jsem zprostředkovávat kontakty menších podnikatelů, propagovala jsem české lázeňství a naše vyspělé školství. Svou práci jsem vykonávala vždy s cílem co nejlepší reprezentace České republiky, v zájmu ochrany bezpečnosti ČR, potažmo celé Evropy. Také velvyslanec Viktor Lorenc mne ohodnotil vynikajícím služebním hodnocením. Odvolána jsem byla náhle, s odkazem na zákon o státní službě, bez udání důvodu.

PŘÍBĚH O KAUZE UDĚLOVÁNÍ VÍZ NA AMBASÁDĚ V MAROKU

Přísaha chce zavést revizi účinnosti zákonů. Zde se např. nabízí inspirace pro novelizaci zákona o státní službě, neboť rozhodování státních úředníků a orgánů by mělo vždy mít důvod, aby bylo hospodárné, efektivní a smysluplné. Jde o hospodaření s daněmi nás všech. Rozhodování bez udání důvodu by nemělo mít ve vyspělé demokratické společnosti místo.

Co byste na základě svých zkušeností chtěla v české zahraniční politice změnit?

Přísaha prosazuje odbornost a celkovou profesionální úroveň naší zahraniční služby včetně jazykového vybavení, výkonnosti a akceschopnosti, etiky státních zaměstnanců, jejich oddanosti státní službě. Diplomatická a konzulární činnost by měly být nejen prací, ale i koníčkem. Práce v těchto službách je velmi zodpovědná a reprezentovat ČR má být ctí. Musíme lépe umět využívat zkušenosti, znalosti a schopnosti, MZV by nemělo propouštět dlouholeté pracovníky, a to ještě před bránou předsednictví v Radě EU v příštím roce.

Pokud někdo zastává názor řízení státu jako firmy, dobře ví, že lidský potenciál je vstupem, který svou kvalitou a kvantitou ovlivní konečný výstup. Pokud do někoho investuji např. poskytnutím studijního volna, nepřenechávám tuto pracovní sílu jiné organizaci, ale držím si ji pro sebe, abych ji efektivně využil. Nehradím přirozeně náklady někomu jinému. Je tedy třeba uvažovat ekonomicky a efektivně jako instituce, ne podle osobních zájmů.

Samozřejmostí by mělo být dodržování právních předpisů ze strany všech zaměstnanců, a to bez ohledu na jejich pozici nadřízeného – podřízeného včetně podpory důstojného pracoviště ve veřejné správě. A to vše v reálném životě, ne pouze v dokumentech na papíru.

Když se řekne „zahraniční politika“, lidé si ji obvykle představí jako nějaké mudrování o světě na recepci se sklenkou šampaňského. Vy jste ji 28 let poznávala zcela jinak. Nemáte pocit, že naší zahraniční politice chybí právě tento pohled „z terénu“, pohled řadového diplomata, který řeší konkrétní záležitosti?

Zahraniční politika je souhrnem aktivit, které mají regulovat a ovlivňovat vztahy mezi státy, jejich seskupeními a mezinárodními organizacemi. Vše je propojeno s hospodářskou, bezpečnostní a kulturní dimenzí. Je to řada dlouhodobých a náročných činností včetně přípravy a vyjednávání smluv, realizace návštěv vrcholných představitelů a různých odborníků, pořádání konferencí, pracovních schůzek, výkonu vízové agendy, zajišťování konzulárních služeb a pomoci v nouzi, organizování výstav, koncertů a jiných kulturních a sportovních akcí. Nejedná se tedy v žádném případě o pouhé „recepce se sklenkou šampaňského“. Tyto společenské podniky připomínají státní svátky či jiné významné události, jsou také příležitostí k méně formálním jednáním s partnery, navázání nových kontaktů a diskusi o aktuálních tématech.

Pokud jde o pohled „z terénu“, souhlasím s názorem bývalého velvyslance v Kuvajtu Martina Dvořáka, že máme mnoho politických nominací, a to i osob, které pro ně svým kariérním životopisem nemají předpoklad. Naději na postup by měli mít i ti „řadoví“ zaměstnanci, kteří jsou vzdělaní, pracovití, oddaní službě a splní postupně podmínky kariérního řádu. Je třeba umět ocenit schopnosti a zkušenosti, vážit si věrných pracovníků, jako to např. umějí v Jižní Koreji. Je to kapitál, který nic nestojí a může přinést dobrý zisk včetně pozitivního brandingu.

Na Ministerstvu zahraničních věcí bylo naprosté minimum ministrů (napadá mě možná Martin Stropnický v první Babišově vládě), kteří by si vyšlapali diplomatickou kariéru takto „odspodu“. Poslední ministři z řad ČSSD Petříček a Kulhánek nastoupili do čela resortu bez jakékoliv jak diplomatické, tak i politické zkušenosti. Jak se to z vašich poznatků projevilo na práci ministerstva?

Ministři by měli být vždy silnou osobností, špičkovými odborníky, a ne jen politiky. Ministr zahraničí musí být zaujatý uměním diplomacie, schopný předvést analytický temperament a rychle reagovat i při absenci některých faktů. Měl by být výborným spisovatelem a rétorikem, mluvícím stručně, plynule a k tématu, efektivním vyjednavačem s širokými znalostmi, zkušenostmi i patřičným jazykovým vybavením. Za samozřejmost považuji detailní seznámení s chodem ministerstva a koncepcí zahraniční politiky, které kariérní diplomaté již dokonale ovládají.

Poznala jste svět, můžete srovnávat. Máte pocit, že v České republice má Ministerstvo zahraničí, a mezinárodní vztahy obecně, silnější, nebo slabší pozici a „politickou důležitost“ než v jiných zemích?

Ministerstvo zahraničních věcí se zaměřuje na politiku zahraniční, bezpečnostní, obchodní a rozvojovou, také na významná zahraničněpolitická témata a mezinárodní vztahy obecně. Spolupracuje s ostatními vládními složkami při koordinaci mezinárodních záležitostí. Důležitá je jeho role v personálním zajištění a celkové podpoře misí v zahraničí, politickém poradenství a implementaci, koordinaci politiky a jednání se zahraničními diplomaty doma. To vše je vizitkou, jakousi výkladní skříní České republiky a jejích občanů.

Tím je také dána jeho důležitost ve struktuře státní správy. Té by samozřejmě měly odpovídat i alokované finanční prostředky a důraz na dlouhodobě stabilní personální politiku, profesionalitu pracovníků a odpovídající personální vybavení misí z hlediska kvantitativního i kvalitativního. Zde ještě máme rezervy, ale jedná se o dlouhodobý proces. V řadě států, které jsem navštívila či jsem tam měla možnost pracovat, jsem kvitovala akcent na odbornost, kariérní profesionalitu a důstojnost. S tím souvisí posilování dobrého jména státu, jeho zahraniční služby a upevňování pozic v mezinárodním společenství.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jakub Vosáhlo

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Babiš pro PL: Žádná dohoda s EU! Vměšují se, i Jourová. Jsme svobodná země

6:20 Babiš pro PL: Žádná dohoda s EU! Vměšují se, i Jourová. Jsme svobodná země

ROZHOVOR S PREMIÉREM Migrace je stále vážné téma, které je nutné řešit. Opozice to popírá, protože n…