Počátkem tohoto týdne všechny překvapila už konkrétnější informace ze strany vedení OKD, které většinově vlastní společnost NWR, že do roku 2018 chce propustit až 50 procent zaměstnanců, což znamená asi pět tisíc lidí. Vláda i zástupci Moravskoslezského kraje se společností dlouhodobě jednají. Překvapila vás tato informace, byla v něčem nová? A proč si myslíte, že k prohlášení generálního ředitele Dale Ekmarka došlo právě nyní? Některé zasvěcené osoby tvrdí, že to má být další forma nátlaku na stát, aby poskytl tolik diskutovanou finanční pomoc OKD, tedy NWR…
Každý, kdo žije v tomto regionu, ať občan, který pracuje v OKD, nebo i politická reprezentace kraje, dlouhodobě sleduje vývoj v této společnosti. A mohu říci, že já s velkou obavou. Práce v hlubinných dolech je jak po fyzické, tak psychické stránce značně vyčerpávající a projevuje se na zdraví a délce života horníků. Sám jsem v mládí pracoval v rámci OKD a i proto jsem podpořil požadavky hornických odborů na zkrácení věku potřebného pro odchod na zasloužený odpočinek. Na můj návrh jak zastupitelstvo města Ostravy, tak i rada Moravskoslezského kraje (MSK) podpořily oprávněné požadavky směřující k urychlenému projednání příslušného zákona. Nyní k vlastní otázce. Informace, kterou podal generální ředitel Ekmark na jednání zastupitelstva města Karviné, nebyla v žádném případě signalizována na jednáních za naší účasti. Intenzivně jsme se podíleli na jednáních ve vztahu k Dolu Paskov a požadovali jsme vždy citlivé rozložení útlumu tohoto dolu tak, aby dopad propouštění zaměstnanců byl region schopen vstřebat při důsledném dodržení sociálního programu souvisejícího s tímto propouštěním. Za zásadní považujeme skutečnost, a to se týká celých OKD, že dobývací prostor i zásoby uhlí jsou ve vlastnictví státu, a tedy bez účasti a kontroly státu nelze přijímat jednostranné kroky, které by vedly k neřízenému ukončení těžby těmi, kteří získali v minulých letech z této těžby miliardové příjmy a nevytvořili dostatečné rezervy na dobu, kdy cena uhlí poklesla. Těžbu, stejně tak jako řízený útlum na tak velkém ložisku považujeme za věc veřejného zájmu i z hlediska sociálních, ale i bezpečnostních dopadů a rizik. Prohlášení pana generálního ředitele přišlo den po jednání tripartity, kde bylo opět ze strany vlády ČR deklarováno stanovisko, že OKD či NWR nemůže počítat s přímou finanční podporou státu. Ano, považuji to za nátlak ze strany generálního ředitele na orgány státu, přičemž nepochybuji, že vystoupil s vědomím vlastníků OKD či NWR. S redukcí zaměstnanců do roku 2018 o padesát procent nemůže souhlasit nikdo, kdo ví, jaký negativní dopad by to mělo na celý region.
Někteří zaměstnanci i odboráři z OKD právě kritizují vedení firmy za to, že v dřívějších dobách, kdy se těžba vyplácela, si vlastníci rozdělovali tučné dividendy namísto toho, aby si vytvářeli silnou rezervu pro krizová období. Proto teď také nemohou a možná ani nechtějí dobývat tam, kde by to vyžadovalo více nákladů, to znamená ve vzdálenějších nebo hůře přístupných slojích. Mají pravdu? Jaký na to zastáváte názor?
Mimo a nad rámec již uvedeného lze s interpretací odborářů souhlasit. Rovněž je nutno poukázat na skutečnost, že prezentované ukončení těžby uhlí v OKD je v rozporu s energetickou koncepcí státu, tedy, opakuji, vlastníka nerostného bohatství, kam uhlí bezesporu patří. Je velmi smutné a špatné, že stát dovolil vyvádět tyto tučné dividendy do zahraničí. Myslím, že by se měl z této situace poučit a přijmout zákonné opatření proti této nedobré praxi, kdy se privatizuje zisk, a ztráty jdou na bedra státu, potažmo daňových poplatníků. Není přeci normální, že z republiky odplynou ročně stovky miliard korun bez toho, aby alespoň významná část nezůstala na krytí potřeb státního rozpočtu, ze kterého se financují sociální, zdravotní, školské a další služby pro naše lidi.
Mezi horníky také kolují zvěsti o tom, že mohlo docházet i k postupnému tunelování společnosti. Vedení firmy prý pořizovalo předražené strojní vybavení od svých spřízněných partnerů ze zahraničí, které by se u nás dalo sehnat daleko laciněji, například od opavského Ostroje. Zbytečně se měly také rozprodávat důležité servisní firmy, od nichž se pak nakupovaly služby za vysoké ceny a náklady tak pořád stoupaly. Domníváte se, že k takovým záležitostem skutečně docházelo, anebo to jsou jen fámy? A když ano, šlo o záměr, anebo „jen“ o zásadní chyby managementu?
Že docházelo k pořizování investic zejména do technologických zařízení a strojů za miliardy, je pravdou. Že řada strojů a zařízení včetně uhelných kombajnů nebyla vybrána pro konkrétní podmínky jednotlivých pracovišť a byla zbytečně nakoupena, je informací, o které se horníci dlouhodobě baví a kritizují ji. Záměr se těžko prokazuje, ale co je jisté, správný a odpovědný majitel i management se tak nechová.
Odboráři se také obávají, že když bude docházet k postupnému propouštění po stovkách zaměstnanců, majitelé nebudou schopni dodržet podmínky sociálního programu, ke kterým se zavázali v kolektivní smlouvě. Horníci mají totiž dostávat až roční odstupné. Zkušení důlní technici také nevěří, že firma, jež se nyní nachází v existenčních potížích a údajně se zpožďuje i s platbami vůči svým dodavatelům, bude schopná šachty patřičně ekologicky a technicky zabezpečit podle zákona. Tedy proti únikům plynů, zaplavení a podobně. Kdyby k tomu skutečně došlo, jak by reagovalo vedení MSK a potažmo vláda?
Jsem přesvědčen, že stát má dostatek nástrojů k tomu, aby byl sociální program ze strany OKD dodržen. Nelze připustit, aby na neplnění slibů a závazků doplatili zaměstnanci. Stát umožnil privatizaci, stát umožnil vyvedení zisku ze společnosti bez tvorby rezerv prostřednictvím nedokonalé privatizační smlouvy, takže stát musí garantovat oprávněné požadavky těchto zaměstnanců. V oblasti zajištění bezpečnosti jak při těžbě, tak i po případném útlumu hraje stěžejní roli rovněž stát prostřednictvím Obvodního báňského úřadu. Na problematiku bezpečnosti v souvislosti s důlní vodou, výstupem metanu a dalšími nebezpečími upozorňujeme na každém jednání souvisejícím s OKD. Jsem přesvědčen, že to je i téma pro Bezpečností radu státu i vedení Moravskoslezského kraje. V případě kraje jsme připraveni se touto otázkou na bezpečnostní radě zabývat.
Už dříve se hovořilo o tom, že koncem letošního roku mají skončit důlní provozy Paskov a Lazy. Nyní generální ředitel Ekmark přidal ještě Darkov. Jak by zakonzervování dolů, včetně masivního propouštění lidí, vlastně fungovalo? Existuje konkrétní harmonogram? Poskytlo tyto údaje vedení OKD-NWR zástupcům kraje, odborářům nebo vládě?
Pokud se týká informování kraje o postupu, na který se ptáte, tak nikoliv. Dokonce si myslím, že takovýto harmonogram ani plán zatím neexistuje. Domnívám se, že takový plán či harmonogram nelze zpracovat bez spolupráce se státními i krajskými orgány, a nevím o tom, že by MSK byl k participaci na tomto plánu či harmonogramu vyzván.
Jakými konkrétními opatřeními se vedení MSK společně s vládou směrem k OKD nyní zabývá? Počítá se vůbec s „černým scénářem“? Horníci se také obávají konkurzu, jestliže by společnost NWR nebyla schopna platit své závazky, a to prý nyní hrozí. Ke kolapsu by tak mohlo dojít dost rychle. Jsou to reálné úvahy a byla by schopna naše sociální síť na to vhodně zareagovat?
Je poměrně známý fakt, že v době vlády Jiřího Rusnoka jsme vytvořili „Pracovní skupinu pro řešení sociálně-ekonomické situace v MSK“ pod vedením hejtmana kraje a za účasti tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Jiřího Ciencialy. Hlavní podnět pro vytvoření této pracovní skupiny byla situace kolem Dolu Paskov. Výsledky práce této pracovní skupiny se transformovaly do řady usnesení vlády Jiřího Rusnoka a byly prohloubeny za vlády Bohuslava Sobotky. Ne všechny úkoly jsou splněny. Toto jsme konstatovali i při společném jednání vlády ČR a rady MSK. Mnohdy nepochopení potřeb kraje na centrálních úřadech v Praze zdržely přípravu některých opatření. Typická je příprava průmyslových zón, zejména Barbory, předčasné odchody do důchodu horníků, řešení ekologických zátěží a některých dalších. Řada vládních představitelů, ale zejména úředníků nechápe nebo nechce pochopit, že mimořádné věci se řeší mimořádnými prostředky. Že odpověď na některé požadavky „ten návrh není systémový“ nelze přijmout při řešení zcela konkrétních a aktuálních potřeb tohoto regionu, ale i regionu Ústeckého kraje či části Karlovarska. Ano, my požadujeme i nesystémový přístup, jinými slovy speciální přístup pomoci tomuto kraji!
Jak jste naznačil, Moravskoslezský kraj má stále problém s vysokou nezaměstnaností. Už dříve v médiích proběhly informace o tom, že se připravuje vámi zmiňovaná průmyslová zóna Nad Barborou, kde by mělo najít práci až 2 tisíce lidí. Jenže s ukončením její výstavby se počítá až v roce 2018 a samozřejmě potom je nutné najít firmy, které by tam začaly podnikat, a to je „běh na delší trať“. Připravují se i další kroky?
Málokdo si uvědomuje, že přestože tento kraj, zejména jeho ostravsko-karvinská, ale i frýdeckomístecká část, změnil poněkud svou průmyslovou charakteristiku, je historicky postaven na bázi uhlí-koks-železo. Tento unikátní tok máme zachycen nejen v naší Dolní oblasti Vítkovice, jako národní kulturní památce, ale stále dominuje v zaměstnanecké oblasti. Proto podporujeme stávající průmyslové podniky a jejich udržitelný rozvoj. Proto podporujeme rozvoj turismu v našich nádherných Jeseníkách a Beskydech. Proto podporujeme rozvoj středních a vysokých škol v kraji, proto požadujeme rychlejší odstranění ekologických zátěží z minulosti, investujeme do zlepšení životního prostředí, lákáme a jednáme se zahraničními i domácími investory. Průmyslová zóna Barbora je sice strategická, ale není jediná. Jsou další na bývalé šachtě Dukla, máme prostor v zóně u Mošnova, podporujeme jejich vznik ve městech, jako jsou Nový Jičín, Orlová, Krnov, a zabýváme se i jinými projekty.
Jaký postoj zaujímá vůbec k problematice OKD česká vláda? Premiérovi Sobotkovi některá média už dříve vyčítala, že v době privatizace prodal ostravské doly, jako tehdejší ministr financí, ani ne za polovinu skutečné ceny, když se „zapomněly“ k dolům ještě připočítat servisní organizace i jiný majetek. Na to tenkrát upozorňovala i Evropská komise (EK). Ministerstvo financí pak zaslalo EK vysvětlující stanovisko s údaji, které paradoxně zpracovali, podle tvrzení iDNES.cz, experti právě z té společnosti, jež nakonec OKD koupila. To byl určitě velmi nestandardní postup. Cítíte nyní ze strany vlády či premiéra snahu odčinit tyto nehorázné chyby?
Vzhledem k tomu, že v současné době probíhá řada soudních sporů i v oblasti trestněprávní roviny, věřím, že se výsledek ve vztahu k ceně a k dalším nekalostem dozvíme. Kadence osobního zájmu na řešení situace v OKD se u ministrů vlády i premiéra zvyšuje, pokud bych to posuzoval na četnosti návštěv v našem kraji.
Je zcela nepochybné, že bez aktivního a nebojácného přístupu vlády ČR se řešení pro OKD nenajde. Přemýšlím i o úloze Parlamentu České republiky, který by s respektem k potřebám tohoto regionu přijal LEX OKD (zákon, závazné ustanovení) s cílem vyřešit nesoulad mezi zájmy vlastníků OKD a státu ve veřejném zájmu zachování stability a prosperity Moravskoslezského kraje.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
