Zdravé školství bez inkluze. Za sloganem si pevně stojím a stát budu. Ředitel školy od Okamury, který naštval Noru Fridrichovou, bez cenzury

22.09.2020 10:54 | Zprávy

ROZHOVOR Ředitel střední školy a zastupitel městské části Brno-Židenice Tomáš Anderle kandiduje do Senátu Parlamentu ČR za Brno-město ve volebním obvodu č. 60 a kandiduje i na šestém místě do zastupitelstva Jihomoravského kraje. Vzbudil emoce sloganem Zdravé školství bez inkluze na bannerech hnutí SPD s Tomiem Okamurou. „Jednoznačně odmítám nesmírně nákladný a neúčinný systém inkluzivního vzdělávání a podporuji děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami stejně tak, jako žáky běžné populace. Budu prosazovat rovný přístup napříč vzdělávací soustavou,“ stojí si stále za svým Anderle.

Zdravé školství bez inkluze. Za sloganem si pevně stojím a stát budu. Ředitel školy od Okamury, který naštval Noru Fridrichovou, bez cenzury
Foto: Archiv TA
Popisek: Tomáš Anderle, kandidát do Senátu za SPD

Proč prosazujete zrušení inkluze ve školství?
 
Slovo inkluze znamená fakticky škola pro všechny. Spojuje obecnou a speciální pedagogiku. Tedy v početné třídě běžné školy se vzdělávají zdraví žáci, žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, žáci jiného etnika, žáci s různým druhem postižení a žáci s mimořádným nadáním. V této heterogenní skupině všech aktérů výchovně vzdělávacího procesu nelze uspokojovat skutečné vzdělávací potřeby, nelze přistupovat ke každému žákovi individuálně, vést diferencovanou výuku a střídat metody práce, byť je často učiteli nápomocen asistent pedagoga.
 
Pedagogičtí pracovníci jsou často frustrováni, přetěžováni a jejich práce je nesmírně náročná. Vystavují se skutečnému syndromu vyhoření. Školy nejsou mnohdy připraveny pro inkluzi po stránce materiální, technické ani personální. V této třídě nelze uplatňovat ani metody kompenzační a reedukační vzhledem k žákům s handicapem. Je paradoxní, že záměrem je podpora odborného polytechnického vzdělávání a řemesel. Ale realita  je taková, že z takové třídy mnoho žáků s podnětného rodinného prostředí se uchází o přijetí na víceletá gymnázia, poněvadž to cítí jako jedinou alternativu pro svůj další růst.
 
 
Hovořil jste o nerovných podmínkách v inkluzivním vzdělávání. V čem je spatřujete?
 
Je to jednoduché, dle zdravého selského rozumu lze vyvodit, že pokud je dnes možné inkludovat dítě s handicapem do běžných škol, proč nelze dítě, třeba s chronickým onemocněním zařadit k přijímacímu řízení na střední školu zřízenou pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami? Tito žáci, byť projevují zájem o výše uvedenou školu, dnes nedostanou doporučení ke vzdělávání ze strany školského poradenského zařízení. Nerovné podmínky shledávám třeba i v oblasti přidělování asistenta pedagoga. Proč nemohou mít žáci s mimořádným nadáním právo na asistenta pedagoga tak, jako handicapovaní žáci, když obě skupiny patří pod jednu vyhlášku?
 
Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Barbora Richterová

Mgr. Ondřej Krutílek byl položen dotaz

Je podle vás správné, že třetí nejsilnější frakce nemá žádné zastoupení ve vedení EP?

Vždyť ti politici zastupují spoustu občanů, kteří jim asi z nějakého důvodu dali svůj hlas. A i když jde zjevně o kritiky toho, jak EU funguje, upřímně, není ta kritika na místě a obecně není kritika potřeba? Nemyslíte, že je třeba, aby se fungování EU změnilo? Na mě to teď působí tak, že tam rozhod...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Jinde na netu:



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Konec 168 hodin, ale Fridrichová v ČT zůstává. Vyoral má jasno, co bude dál

16:59 Konec 168 hodin, ale Fridrichová v ČT zůstává. Vyoral má jasno, co bude dál

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA „Tomuhle propagandistickému braku vzpomínky věnovat nebudu,“ říká z…