Zeptali jsme se úředníků, proč nefunguje ochrana turistů. Takto to dopadlo

02.09.2012 20:23

ROZHOVOR Dovolená je za námi. Některým výletníkům ale zbyly jen oči pro pláč a nedostanou ani celou náhradu za neuskutečněný zájezd. Jejich cestovky totiž zkrachovaly. Podle některých z nich a dle představitelů velkých pojišťoven za to mohou úředníci ministerstva pro místní rozvoj (MMR), protože nezpřísnili zákon o podnikání v cestovním ruchu.

Zeptali jsme se úředníků, proč nefunguje ochrana turistů. Takto to dopadlo
Foto: Archiv
Popisek: Letadlo CK Fischer
reklama

Za obviňované úředníky odpověděl na cílené otázky zástupce ředitele odboru komunikace MMR Marek Ženkl, ale ne na všechny. Jméno úředníka, jenž se o agendu stará, zatajil, ale přiznal, že ministerstvo zašantročilo jeden z důležitých dokumentů. Odpovědi nechaly ParlamentníListy.cz bez větších korektur a v úřednické hantýrce, aby nebyly napadeny kvůli nekorektnosti.

Proč připravujete novelu zákona 159/1999 Sbírky až nyní, když začalo být už krátce po nabytí jeho účinnosti jasné, že zákon nezaručuje stoprocentní ochranu klientům zkrachovalých cestovních kanceláří?

Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, dále jen zákon č. 159/1999 Sb., nabyl účinnosti 1. října 2000 a do současné doby prošel několika dílčími úpravami (novelizacemi). Zákon od nabytí účinnosti zaručoval a zaručuje stoprocentní ochranu klientům zkrachovalých cestovních kanceláří (CK). Tento zákon je implementací Směrnice Rady č. 90/314/EHS ze dne 13. června 1990 o souborných službách pro cestování, pobyty a zájezdy a jeho základním smyslem je ochrana zákazníků cestovních kanceláří v případě jejich úpadku v souladu s požadavky evropské směrnice, které jsou tímto zákonem zapracovány do českého právního řádu.

Proč tedy zákon od začátku, tedy od roku 2000, kdy začal platit, nezohledňuje požadavek evropské směrnice 314 z roku 1990 na stoprocentní ochranu spotřebitelů a jejich peněz?

Směrnice 90/314/EHS ve svém článku 7 stanoví základní povinnost pro cestovní kanceláře, a to povinnost předložit spotřebiteli „dostatečné záruky pro zajištění vrácení vložených prostředků a pro návrat spotřebitele v případě platební neschopnosti nebo úpadku.“ V tomto smyslu bylo příslušné ustanovení Směrnice do zákona zapracováno – viz § 6, 7 a 8 zákona. Tento článek byl předmětem výkladu několika rozsudků Soudního dvora (SD) EU. Uvádíme třeba rozsudky ve věci Dillenkofer (Dillenkofer a ostatní versus Spolková republika Německo) a Rechberger (Rechberger a ostatní versus Republika Rakousko). Podle názoru Evropské komise (EK) z rozsudků SD EU jednoznačně vyplývá, že poskytovatel záruky, bez ohledu na to je - li jím pojišťovna, finanční instituce, nebo garanční fond, musí ručit neomezeně. Objem plnění poskytovatele záruky nesmí být nijak limitován a musí tedy plně hradit náklady repatriace, jakož i zajistit vrácení všech finančních prostředků vložených spotřebiteli. Notifikace směrnice, tedy povinné oznámení EK o tom, že členský stát přijal transpoziční úpravu, proběhla dne 11. 2. 2004 bez připomínek EK. Evropská komise dále v rámci takzvaného pre –infringementového řízení v lednu roku 2009 nezpochybnila úpravu zajištění záruky pro případ úpadku CK obsaženou v § 6 až 8 zákona č. 159/1999 Sb. v Česku.

Proč MMR vydalo v roce 2000 souhlasné stanovisko, na jehož základě schválilo ministerstvo financí všeobecné pojistné podmínky používané dodnes většinou pojišťoven, když se v těchto podmínkách jasně říká: „Převýší-li součet nároků všech pojištěných… pojistnou částku, plnění pojistitele každému z nich se sníží v poměru sjednané pojistné částky k součtu nároků všech těchto pojištěných“?

Vzhledem k tomu, že uplynula desetiletá lhůta pro archivaci, tento materiál nemáme možnost dohledat. Veškeré současné úsilí v přípravě novely zákona č. 159/1999 Sb. směřuje MMR mimo jiné k tomu, aby všechny dokumenty související s agendou povinného pojištění pro případ úpadku CK, byly v souladu se zákonem. I přes případné dílčí rozpory je třeba zdůraznit, že zákon je obecně platným závazným právním předpisem, který je nadřazen technickým dokumentům upravujícím pojištění. V případě, že je cestovní kancelář řádně pojištěna, tedy, že má uzavřenou účinnou pojistnou smlouvu, je povinností pojišťovny, aby postupovala dle ustanovení § 7 odst. 3 zákona č. 159/1999 Sb. Ten jasně říká: „Pojišťovna není oprávněna odmítnout pojistné plnění nebo snížit jeho výši v případě, dozví-li se po pojistné události, že cestovní kancelář vědomě poskytla nepravdivé nebo neúplné podklady, které byly pro uzavření pojištění podstatné. Pojišťovna je však v tomto případě oprávněna domáhat se náhrady škody na cestovní kanceláři.“ Je plně v kompetenci pojišťovny a cestovní kanceláře, aby jak výše pojistného plnění, tak termín zaplacení pojištění byly sjednány tak, aby nedošlo k ohrožení práv klienta. Zákon jednoznačně v souladu se Směrnicí Rady 90/314/EHS, o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy, stanoví, že klient cestovní kanceláře nesmí být v případě jejího úpadku krácen ve svých právech a musí mu být vráceny všechny jím vložené prostředky. Dále z ustanovení § 6 odst. 3 vyplývá, že pojišťovna je povinna sjednat pojistnou smlouvu tak, aby „se pojištění vztahovalo na veškeré zájezdy prodané v době platnosti pojistné smlouvy“.

Proč MMR jako garant legislativy nezačalo připravovat novelu už v letech 2000 – 2003, kdy existoval takzvaný POOL pojišťoven, který nevyplatil stoprocentní odškodnění klientům čtyř zkrachovalých cestovek (SMGrál, CK Alave, C.T.E. a Peter Antal, u nichž došlo k plnění v rozsahu 62 – 98 procent)?

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydal v případě POOL pojišťoven druhostupňové rozhodnutí ve věci prodloužení výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž ve prospěch takzvaného poolu pojišťoven. Doba trvání výjimky týkající se společného postupu pojistitelů při pojištění záruky pro případ úpadku CK se prodloužila do konce roku 2003. Byly stanoveny specifické podmínky pro POOL pojišťovny. V každém případě, s ohledem na okolnosti, bylo v té době zahájení příprav novely zákona č. 159/1999 Sb. ještě předčasné.

Proč MMR nezačalo jednat ani poté, co Česká pojišťovna v pozdějších letech vyplatila klientům zkrachovalé I’m Travelling jen 78 % a klientům CK Prácheň 89 % peněz investovaných do neuskutečněných zájezdů?

Na MMR nejsou v současné době k dispozici žádné podklady, které by dokládaly povědomost o této informaci.

Proč MMR novelu nevytvořilo alespoň v roce 2010, kdy je pojišťovny upozornily na další případy výplaty menší než stoprocentní kompenzace v důsledku mezer v zákoně (Medea Travel Agency vyplatila 76 % součtu škod a Cool Travel vyplatila 7 % ceny zájezdů) a navrhly také jeho konkrétní úpravy, které by mohly nedostatky legislativy napravit?

V roce 2010 se zástupci ČNB obrátili na MMR ve věci nízkého pojistného plnění z pojištění záruky pro případ úpadku u cestovní kanceláře Cool Travel. MMR zaslalo ČNB stanovisko k této problematice, které obsahovalo podmínky vydání kladného stanoviska k žádosti o koncesi na provozování CK, náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem potřebné k vydání stanoviska (doložené jednatelem), vydání koncesní listiny a stanovisko ministerstva v dané věci. Dílčí novela zákona č. 159/1999 Sb. nebyla předložena dříve, neboť ze strany EK bylo avizováno předložení revize Směrnice 90/314/EHS. První legislativní návrh revize byl plánován na začátek roku 2011. Do této doby návrh předložen nebyl, dle posledních zpráv EK předpokládá, že předloží první legislativní návrh revize ve třetím kvartálu roku 2012. Bude následovat řádný legislativní postup – přijetí Radou a Evropským parlamentem. Konečné znění novely musí být následně implementováno do národních legislativ členských států EU. Dle odhadu v roce 2015.

Jak MMR před dvěma roky naložilo s těmito pozměňovacími návrhy pojišťoven, které má redakce ParlamentníchListů.cz k dispozici a jejichž uplatnění by umožnilo například skutečně efektivní kontrolu hospodaření cestovních kanceláří a průběžné úpravy pojistných smluv v zájmu ochrany spotřebitelů?

Bohužel nevíme, jaké pozměňovací návrhy máte přesně na mysli a k dispozici. Pojišťovna však má již nyní ze zákona stanoveny pravomoci, které umožňují kontrolovat rozsah podnikatelského záměru a hospodaření cestovní kanceláře tak, aby v rámci pojistné smlouvy eliminovala veškerá rizika, která by mohla poškodit zákazníka. Pojišťovna by v rámci stávající platné legislativy v žádném případě neměla přenášet své závazky na klienty.

MMR od dubna 2012 tvrdí, že přípravy novely zákona 159/1999 Sbírky „vrcholí“. Je už novela skutečně připravena? Jakým způsobem byla do její přípravy zapojena odborná veřejnost?

Pracovní verze připravované novely je skutečně těsně před dokončením. V současné době se ale ještě zapracovávají některé technické detaily. Záměr předložit novelu zákona č. 159/1999 Sb. vyšel zejména na základě vyhodnocení současného stavu v oblasti podnikání na poli cestovního ruchu, jakož i po řadě konzultací a pracovních schůzek se zástupci odborné veřejnosti. Zástupci asociací CK a CA, asociací pojišťoven, spotřebitelských organizací, státních institucí a tak dále. Všeobecně v rámci příprav novely zákona jsou jednotlivé návrhy projednávány tak, jak je běžné, i se zástupci odborné veřejnosti, v tomto případě s oběma asociacemi cestovních kanceláří a asociacemi pojišťoven. Jednání se zástupci odborné veřejnosti probíhají od roku 2010. MMR obdrželo od zástupců odborné veřejnosti řadu písemných návrhů, které byly následně posouzeny z hlediska legislativně právního a z hlediska evropského práva. Akceptovatelné návrhy jsou do dílčí novely začleňovány. Dílčí novela je připravována také na základě spolupráce s orgány zabývající se ochranou spotřebitele. Společné jednání zástupců ministerstva se zástupci odborné veřejnosti proběhne také po dokončení textu dílčí novely. Ve chvíli, kdy bude návrh novely projednán s odborníky, tedy dotčenými organizacemi, je možné o něm vést další diskusi.

Bude v zákoně konečně zaručena stoprocentní ochrana spotřebitele? Jakým způsobem? Kdy zákon předložíte do vlády? Kdy začne platit?

Jedním z hlavních cílů novely zákona č. 159/1999 Sb. je zvýšení ochrany spotřebitele, které bude dosaženo vytvořením transparentnějšího podnikatelského prostředí. Důraz je kladen na vysokou míru informovanosti spotřebitele, což je v plném souladu se současnými evropskými trendy práva na ochranu spotřebitele. Jedním z cílů navrhovaných změn je zamezení dvojího výkladu zákona. Návrh novely zákona č. 159/1999 Sb. je předkládán v souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2012. Předpokladem pro předložení do vlády je konec roku 2012, s účinností v roce 2013.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jan Rychetský

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zelený-Atapana: Rasa, černoch, cikán, to nezakážete. Lezeme Němcům do zadku a čekáme. Ale nastává změna

4:44 Zelený-Atapana: Rasa, černoch, cikán, to nezakážete. Lezeme Němcům do zadku a čekáme. Ale nastává změna

CIVILIZACE A MY Češi jsou čím dál radši, že žijí v Česku a vrací se domů, pozoruje etnolog a cestova…