Zvažuje doplnění současné kalové linky nízkoteplotní sušárnu kalů. Sušením kalů se dosáhne jejich dostatečné hygienizace a zároveň se díky odpaření vody výrazně zmenší jejich objem.
Výstupem z procesu je pak granulát s obsahem až 90% sušiny. Vysušený kal se primárně plánuje využít v zemědělství, může ale také být dále energeticky nebo materiálově využit (stavebnictví, výroba energie apod.).
Celý projekt je prozatím v začátcích. Byla vypracována předprojektová studie a připravuje se dokumentace pro územní řízení.
Předprojektová studie počítá se zpracováním odvodněných kalů z benešovské čistírny a okolních obcí v ročním objemu přibližně 6 ooo ta potvrzuje, že po rekonstrukci a intenzifikaci, kterou čistírna prošla v letech 2013 - 2014, má její biologická linka dostatečnou kapacitu na to, aby zátěž spojenou s novou sušárnou zvládla bez ohrožení kvality čištění odpadních vod.
Na druhou stranu bude nutné posílit kalovou linku. Kromě vybudování samotné sušárny a jejích periférií bude nezbytné např. vybudovat novou svozovou jímku na tekuté kaly, navýšit akumulační kapacitu vyhnilého kalu, doplnit další odstředivku, zajistit dostatečnou kapacitu zdrojů energií (teplo, elektřina, plyn,... ), upravit pozemní komunikace nebo provést úpravy v řídícím softwaru čistírny. Celkové předpokládané náklady na realizaci projektu jsou 96 mil. Kč.
Záměr vybudování nízkoteplotní sušárny kalů, jakožto komplexní a dlouhodobé řešení problematiky zpracování kalů z čistíren odpadních vod v regionu doprovázený předprojektovou studií byl předložen orgánům města k projednání.
Projekt sušárny kalů reaguje na zpřísňování pravidel pro nakládání s odpady. Vyhláška č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, výrazně zpřísňuje nároky na mikrobiologické parametry a hygienizaci kalů, které by měly skončit v zemědělství. Vyhláška uváděla povinnost ověření účinnosti technologie úpravy kalů a dodržování nových limitů pro jejich likvidaci v zemědělství už od 1. ledna 2020. Nakonec byla tato povinnost odsunuta vyhláškou 305/2019 Sb., na 1. ledna 2023.
V současnosti většina čistíren odpadních vod v ČR není na změny připravena a nedosahuje takové výstupní kvality kalů, aby mohly po roce 2022 být použity v zemědělství. Vyvstává tak otázka, jak se k situaci postavit. Jednou z možností je využít jiné způsoby likvidace kalů. Nabízí se kompostování, avšak kompostárny mohou zpracovat jen velmi omezené množství kalů. Jako systémové řešení, tedy kompostování není optimální. Dále je tu možnost skládkování. To je ovšem značně nákladné, a navíc je tato možnost časově omezená - zákon počítá s ukončením skládkování biologicky rozložitelného odpadu již v roce 2024. Navíc skládka města Benešov v Přibyšicích je na hranici své kapacity a připravuje se ukončení provozu.
Druhou možností, je upravit kalovou linku čistíren tak, aby výstupní kal odpovídal parametrům pro použití na zemědělskou půdu. To ovšem znamená doplnit technologii o prvky hygienizace kalů (hydrolýza, sušení kalů apod.). Takové úpravy jsou mnohdy, zvláště na menších čistírnách, z technického i ekonomického hlediska nerealizovatelné. V důsledku tak budou malé čistírny nuceny kaly předávat jiným zařízením k dalšímu zpracování a následné likvidaci. Problém je, že takových zařízení není dostatek a jejich kapacita je omezená.
Na Benešovsku takováto zařízení chybí úplně a místní kompostárny jsou schopny zpracovat jen zlomek místní produkce odvodněných kalů. I proto je projekt sušárny kalů v Benešově vysoce strategickou investicí s dlouhodobým dopadem na celý region.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
