Co říkáte výsledku jednání amerického prezidenta Trumpa s ruským prezidentem Putinem o Ukrajině?
Je dobře pro stabilitu ve světě, že k tomuto setkání došlo. Je zřejmé, že obě strany na tom setkání došly k nějakému výsledku, který zatím není veřejný. A je evidentní, že setkání probíhalo v partnerské atmosféře a neskončilo konfliktem. Když spolu USA a Rusko jednají, tak spolu neválčí, čili takové jednání posiluje možnost míru ve světě. SPD dlouhodobě podporuje jednání a mírové řešení a především návrat ukrajinských takzvaných „uprchlíků“ zpátky na Ukrajinu. Takže jakékoli jednání a komunikaci, která povede k ukončení bojů, jednoznačně vítáme.
Prezident Donald Trump tímto činem ukazuje, že má odvahu hledat způsoby jednání o míru na Ukrajině. Zatímco Evropská unie a vláda Petra Fialy se po celé roky omezují na podporu války a zkorumpovaného ukrajinského režimu vedeného prezidentem Volodymyrem Zelenským ve formě zbrojení či dodávek munice a přijímání ukrajinských imigrantů a odmítaly přímý dialog s Ruskem, prezident Trump hledá a prosazuje cestu, která může válku na Ukrajině skutečně ukončit. Tento přístup odpovídá i přání bezmála 70 % Ukrajinců, kteří si přejí co nejrychlejší ukončení bojů, a to i za cenu ztráty části území, jak ukazuje nejnovější průzkum amerického Gallupova ústavu.
Hrozí, že od příštího roku zdraží potraviny po celé Evropské unii. Může za to nařízení EU o odlesňování, které vstoupí v platnost na konci prosince a má údajně chránit deštné pralesy. Češi si od konce letošního roku nejspíše připlatí za řadu potravin, ale také za pneumatiky či kondomy. Z potravin mohou podražit výrobky z hovězího masa, ty využívající sóju či palmový olej nebo káva či čokoláda. Jak se k celé věci stavíte?
Bude se koncem roku 2025 na Ukrajině stále válčit?Anketa
Ekonom Lukáš Kovanda upozornil, že pro dovážející a obchodující firmy představuje nová směrnice nové a výrazné dodatečné administrativní náklady, které se budou snažit přenést na konečného spotřebitele. Přitom třeba při dovozu z Afriky je krajně problematické určit skutečný původ zboží. Už v Africe, třeba v Pobřeží slonoviny, totiž může dojít hned k několikerému přeprodeji mezi tamními farmáři a obchodníky, než pak zboží typu kakaových bobů nebo kaučuku doputuje do EU. Dovozci do EU tak budou muset uskutečňovat takřka detektivní činnost, aby mohli nade vší pochybnost doložit, že zboží je čisté. Takže je to bohužel další nesmysl z Bruselu.
Zůstaneme u agendy Evropské unie, která bude mít přímý dopad na Českou republiku a její občany. Emisní povolenky pro domácnosti mohou hned zkraje svého fungování zvednout inflaci, jak plyne z nové prognózy České národní banky. Vláda přitom už přiznává, že je příští vláda bude muset zavést. Co se s tím tedy dá dělat?
My odmítáme Green Deal EU i systém emisních povolenek a pokud budeme ve vládě, postavíme se proti. Připomínám, že nové emisní povolenky ETS odsouhlasila Fialova vláda. Nejdřív to prosadila a když zjistila, co je to za průser, začala slibovat, že prosadí odklad. Nakonec ale ministr životního prostředí Hladík přiznal, že se pojede dle původního plánu EU. Vláda Fialy s Rakušanem přímo způsobuje další zdražení bydlení a dopravy v České republice. Musíme je v letošních volbách vyměnit.
Ve své právě představené prognóze počítá Česká národní banka s tím, že pokud bude cena emisních povolenek pro domácnosti v roce 2027 na úrovni stropu, zvýší to spotřebitelskou inflaci v Česku o zhruba 1,2 procentního bodu. Jenže ten strop se pravděpodobně neudrží, protože už nyní se plánované emisní povolenky obchodují 52 % nad úrovní stropu. Takže pokud by to bylo dle současného stavu na burze, tak by to inflaci zvedlo o dvě procenta! Jenže nakonec to zdražování může být ještě mnohem větší.
Kolik odhadujete?
Například ekonom Lukáš Kovanda říká, že pokud má mít systém emisních povolenek pro domácnost smysl z hlediska plnění Green Dealu EU, musí do roku 2030 stát jedna taková povolenka zhruba 260 eur, tedy zhruba 4,5krát více, než odpovídá stropu, s nímž počítá ČNB! To proto, aby se stihla Bruselem požadovaná uhlíková neutralita do roku 2050.
Podle studie Evropské komise musí povolenka stát v roce 2030 průměrně 75 eur (v cenách roku 2022). Podle European Climate Foundation to musí být necelých 200 eur (opět v cenách roku 2022). Dle týmu vědců převážně z Institutu pro světovou ekonomiku v německém Kielu to musí být necelých 180 eur (taktéž v cenách roku 2022). Dle týmu vědců Projektu Kopernikus, který financuje německá vláda, to musí být necelých 300 eur (v cenách roku 2022), podle týmu vědců převážně z Postupimského institutu pro výzkum vlivu klimatu to musí být 166 eur (v cenách roku 2022). A konečně podle Univerzity v Kolíně nad Rýnem pak minimálně 250 eur.
Cena povolenky 260 eur znamená, že běžná domácnost v Česku, bydlící v rodinném domě a mající jedno auto, musí nejpozději do roku 2030 počítat s nárůstem svých životních nákladů o zhruba 83 000 korun ročně.
Míra nezaměstnanosti v Česku v červenci poskočila na úroveň 4,4 procenta, přesněji 4,43 procenta. Byla tak nejvyšší za více než osm let, za celé období od jara 2017. Fialova vláda se přitom právě ukazateli nezaměstnanosti chlubí. O čem to vypovídá?
O škodlivé ekonomické politice Fialovy vlády. Tvrdí, že potřebujeme Ukrajince, přitom stoupá nezaměstnanost. Ukrajinci snižují našich občanům mzdy na trhu práce a berou práci našim lidem. K citelnějšímu nárůstu počtu lidí bez práce dochází navzdory tradičnímu letnímu vyvrcholení sezónního zaměstnávání. Oproti červenci 2019 přibylo již více než 124 tisíc nezaměstnaných. Rekordní nárůst nezaměstnanosti má na svědomí také snižování stavů zaměstnanců v průmyslu, který se potýká s Green Dealem EU, který podporuje Fialova vláda.
Tomio Okamura
Takže jak zajistit lidem práci?
Musíme udělat revizi všech povolení k pobytu Ukrajinců v ČR, opustit Green Deal a zlevnit energie po vzoru okolních států. Nezvyšovat daně a snížit byrokratické zátěže podnikání včetně odmítnutí škodlivých regulací EU.
Mnoho lidí trápí i otázka bydlení. Zatímco loni se v Polsku na 100 tisíc obyvatel postavilo 4,4 bytu, na Slovensku 2,8 a v Německu 2,6, v Česku to bylo 2,4 bytu. Vyplývá to z analýzy, kterou představila skupina Creditas. Za ministrů Bartoše ani Kulhánka se nic zásadního nezměnilo. Jak byste výstavbu nastartovali vy?
Piráti ve vládě zkazili co mohli. Ministr Bartoš měl tři roky na řešení dostupnosti bydlení a Piráti selhali na všech frontách a zkazili i digitalizaci stavebního řízení. Vidíme, že mít vlastní bydlení se v České republice stalo luxusem.
Je třeba zásadně zjednodušit stavební řízení, uvolnit státní pozemky pro výstavbu a podpořit družstevní bydlení, prosazujeme bezúplatné převody pozemků ze státu na města a obce, musíme mít levné energie, abychom měli levné materiály, co k výstavbě potřebujeme, stát by měl podpořit zavedení nízkoúročených půjček pro pracující rodiny a lze uvažovat i o zastropování hypotečních sazeb. Rychlým řešením by byla i námi navrhovaná revize povolení k pobytu Ukrajinců v ČR, čímž by se okamžitě uvolnilo odhadem více než sto tisíc nájemních bytů a tím by klesly ceny nájemného na trhu.
V prvním pololetí úřady vydaly nejméně stavebních povolení za poslední čtvrt století. Rodinných i bytových domů se začalo stavět o desetinu méně než před rokem. Za první polovinu roku se v Česku začalo stavět 16 300 bytů, o tisíc méně než za stejné období loňského roku. A podle analýzy společnosti Wienerberger chybí v republice zhruba půl milionu bytových jednotek. Dokončeno bylo necelých 17 tisíc bytů. O 600 méně než před rokem a nejméně od pandemického roku 2020.
A na nový byt v Praze je třeba šetřit déle než patnáct let, respektive je třeba 15 a půl roční průměrné mzdy, vyplývá to z analýzy společnosti Central Group. To je o pět ročních výplat víc než před deseti lety.
Zatímco v Česku připadá na tisíc obyvatel 484 bytových jednotek, v západní Evropě je to v průměru 525. Na každých tisíc obyvatel tak Česko zaostává o čtyřicet bytů. Podle Property Indexu poradenské společnosti Deloitte je Česká republika nejméně dostupnou zemí pro vlastnictví bydlení mezi osmnácti sledovanými zeměmi. Pořízení nového standardního bytu v Česku vyžaduje ekvivalent 13,3 hrubého ročního platu. Naopak nejvíce dostupné bydlení vykazuje Norsko a Dánsko, kde stačí 4,8, respektive 4,7 ročního platu.
Rapidně roste počet nelegálních migrantů do Evropy. Jen do Řecka přišlo za prvních sedm měsíců letošního roku čtyřikrát více nelegálních migrantů než za celý loňský rok. Obdobné problémy má Itálie. Je podle vás EU, která deset let od roku 2015 slibuje, jak situaci společnými silami vyřeší, schopna s tím něco dělat?
V SPD dlouhodobě říkáme, že jediným fungujícím nástrojem boje proti ilegální imigraci do Evropy je její nulová tolerance, ochrana vnější hranice tzv. schengenského prostoru a trvalá ochrana našich vnitrostátních hranic. Naopak za naprosto škodlivé řešení a za zásadní riziko pro ČR považujeme nedávno schválený Migrační pakt EU, s kterým souhlasí i Fialova vláda s ministrem vnitra Rakušanem (STAN). V SPD říkáme jasně, že pokud budeme součástí příští české vlády, naší prioritou bude, abychom toto škodlivé nařízení EU jako stát nerespektovali. Nechceme v ČR žádné nelegální africké a islámské imigranty.
Ještě bych se vrátil k politice Fialovy vlády. Aktuálně v rámci shánění rozpočtových prostředků ministr Stanjura prosazuje zrušení daňového zvýhodnění oblíbených zaměstnaneckých benefitů jako permanentky na sport, vstupenky na kulturu, příspěvky na rekreaci či zdravotní péči, což poškodí statisíce zaměstnanců. Nejsou ale právě toto věci, u kterých je jejich věcný přínos důležitější, než případný daňový výnos?
SPD podporuje zachování daňového osvobození zaměstnaneckých benefitů. Zrušení daňového osvobození zaměstnaneckých benefitů by totiž v drtivé většině případů vedlo k jejich zrušení, což by jednoznačně v ČR poškodilo statisíce zaměstnanců, jejichž práva a zájmy hnutí SPD dlouhodobě hájí. Zrušení daňového osvobození zaměstnaneckých benefitů prosadili na jaře ve Sněmovně na návrh ODS poslanci Fialovy vládní koalice v rámci novely zákona o daních z příjmů. Nyní se tento návrh zákona vrací ze Senátu zpět do Sněmovny i s variantou zachování daňového osvobození zaměstnaneckých benefitů, což v SPD vítáme, a budeme hlasovat pro zachování daňového osvobození zaměstnaneckých benefitů, abychom podpořili zaměstnance.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Souhlasíte s Tomio Okamurou?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Vosáhlo
