Hnědouhelný povrchový důl Turów zásobuje nekvalitním hnědým uhlím s obsahem síry jednu z největších polských elektráren stejného názvu - Turów, ležící v jeho sousedství. V současné době se důl rozkládá na ploše 45 km2. Elektrárna má ale v plánu výstavbu nového bloku za v přepočtu 25 miliard korun, který má být uveden do provozu v roce 2020. Uhlí vytěžené v průběhu příštích 25 let umožní provoz elektrárny až do roku 2045. Polská strana proto chce zvětšit plochu dolu až na 55 km2. Těžba se má dál posunout k jihovýchodu, téměř k polsko-české hranici, kde jsou již prováděny skrývkové práce. Ve výhledu se předpokládá další prohloubení dolu o cca 60 – 80 metrů.

Důl Turów má už dnes vliv nejen na své bezprostřední okolí, ale i na oblast na české straně hranice. Jeho činností je postižen Frýdlantský výběžek (region působnosti FVS) a Hrádecká pánev s městy Chrastava a Hrádek nad Nisou (region v působnosti SVS). Už v 80. letech minulého století došlo k radikálnímu snížení hladiny podzemní vody na ploše až 40 km2. Maximální poklesy hladiny v české části Žitavské kotliny tehdy dosáhly 50 až 60 metrů. Kvůli těžbě se začala ztrácet podzemní voda a ubývá rovněž voda povrchová. S plánovaným postupem rozšíření těžby v Turowu směrem ke státním hranicím hrozí další výrazné poklesy hladiny podzemní vody a ovlivnění vodních zdrojů v okolí na území České republiky.

Chystané rozšíření a prohloubení dolu Turów, které může mít pro české příhraničí katastrofální následky, začala FVS a SVS řešit už v roce 2015. Obě vodárenské společnosti si nechaly zpracovat vlastní studii vlivu dopadů plánovaného rozšíření těžby ložiska Turów na zásobování pitnou vodou a likvidaci odpadních vod na území, které mají ve své správě. „Z výsledků studií vyplývá, že vlivem rozšíření lomu bezpochyby dojde k ovlivnění vodních zdrojů v oblasti Frýdlantského výběžku, Hrádecka a Chrastavska. Z informací SVS je zřejmé, že opatření, potřebná pro zajištění zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod přijdou jen na Hrádecku a Chrastavsku na skoro 800 milionů Kč. Co se týče Frýdlantska, tady jsou odhadované náklady ještě vyšší. Hlavně kvůli ohrožení zdrojů vody pro Frýdlant. Pokud by nastala nejhorší možná situace, kterou nám studie nastínila, bylo by totiž nutné přivést sem vodu z druhé strany Jizerských hor,“ upozornil ředitel FVS Ing. Petr Olyšar.