Taktické cvičení s názvem „Region After Dark 2015“ začalo ve středu 16. 9. 2015 ráno, kdy starostové dostali varovnou SMS o stavu nouze v elektroenergetice a následně byl Krajským úřadem vyhlášen stav nebezpečí, kvůli narušení dodávky elektrické energie velkého rozsahu. Výpadek měl trvat minimálně tři dny. Starosta poté okamžitě svolal Krizový štáb obce s rozšířenou působností (ORP), který měl situaci urychleně řešit. Sešli se tak zástupci Hasičského záchranného sboru, Policie ČR, Městské policie, Věznice Valdice a vedoucí jednotlivých skupin, které řeší různé oblasti, jež je třeba při krizových situacích zabezpečit. Následně začalo šíření informace, nejprve byli informováni občané Jičína varovným systémem (ten by na záložní zdroj vydržel až 72 hodin), poté starostové obcí v ORP Jičín (pomocí mobilních jednotek). „Cvičný blackout nastal ve tři hodiny ráno a znamenal okamžitý výpadek elektrické energie na celém území ČR. Krizový štáb, který sám jel v nouzovém režimu za pomoci elektrocentrály, tak řešil náhradní způsob přenosu informací a hlavně postup zabezpečení všech obyvatel. Všechny pracovní skupiny krizového štábu dostaly své úkoly, složky Integrovaného záchranného systému nám předávaly informace, ale hlavně operovaly v terénu. Veškeré informace a případné požadavky jsme prostřednictvím hlášení předávali Krizovému štábu Královéhradeckého kraje, který sbíral informace od všech cvičících obcí a případně pomáhal řešit situaci při různých problémech. V rámci cvičení nastal ve středu večer operační skok o 48 hodin, proto jsme museli řešit situaci za dva dny blackoutu, a měli jsme za úkol stanovit priority, jako je zásobování potravinami, pohonnými hmotami nebo dodávku vody či potřebných elektrocentrál na výrobu elektrické energie,“ vysvětluje referentka krizového řízení a také tajemnice krizového štábu Ing. Štěpánka Kolcová. V praxi by totiž nefungovaly nejenom obchody a služby, ale ani benzinové stanice, telekomunikační zařízení, tísňové linky, firmy by zastavily výrobu a některé organizace, jako je jičínská nemocnice, valdická věznice, vodohospodářská a obchodní společnost atd. by se dostaly do nouzového režimu fungování. „Bylo proto třeba řešit již druhý den i nouzové zásobování obyvatel potravinami a vodou, dodávku pohonných hmot pro elektrocentrály, které mají některé organizace pro tyto krizové situace připraveny, zajištění samotných elektrocentrál pro další organizace apod.,“ dodává Kolcová. Během pátečního dne došlo k postupnému obnovení dodávky elektrické energie a rozhodnutím hejtmana o zrušení stavu nebezpečí bylo cvičení ukončeno.

„Toto cvičení bylo několik měsíců dopředu plánované a kladlo si za cíl prověřit činnost orgánů krizového řízení, od kraje až po samotné obce, zapojení složek integrovaného záchranného systému a vybraných orgánů a organizací a možnosti vzájemné komunikace,“ říká starosta města a zároveň předseda krizového štábu JUDr. Jan Malý. “Hasičský záchranný sbor prováděl předem analýzu organizací a firem, zda vůbec a jak dlouho by v případě výpadku energie byly schopny fungovat. Získané informace jsou cenné především proto, že si některé organizace uvědomily, že nemají zcela zabezpečenu tuto krizovou variantu. Důležité pro nás je také zjištění, že pro případ jakékoliv krizové situace bude Krizový štáb vědět, jak má jednat a jaké úkoly má plnit v prvních minutách po vyhlášení krizového stavu,“ doplňuje starosta. 

Do cvičení se zapojily všechny obce s rozšířenou působností a více jak 150 dalších subjektů z celého Královéhradeckého kraje. „Ukázalo se, že největší problémy by byly s nedostatkem elektrocentrál, následně pak se zásobováním pohonnými hmotami, pitnou vodou a potravin. Právě voda a potraviny byly nejčastějšími požadavky ze strany obcí. V případě, že by kraj už neměl dostatek zásob a nebyli bychom schopni situaci řešit, museli bychom se obrátit na ústřední krizový štáb na republikové úrovni,“ řekl hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc. Na otázku, jak moc je tato krizová situace reálná, odpovídá ředitel Územního odboru Hasičského záchranného sboru PhDr. Libor Zikeš: „Podle dostupných informací by v případě takto velkého výpadku elektrické energie byly schopny naše dvě elektrárny, které se nachází na území Královéhradeckého kraje (Poříčí v Trutnově a Opatovice nad Labem), fungovat v nějakém nouzovém režimu. To znamená, že by měly zabezpečit dodávku energie alespoň částečně, pro nutná zařízení, jako jsou např. nemocnice apod.“.