Národní památkový ústav (NPÚ) chce žádost o dotaci z evropských strukturálních fondů podat nejdéle do konce března 2017. Pokud vše vyjde podle plánu, tak by se mělo s opravami začít v roce 2018 a skončit by měly kolem roku 2020.

Projekt „Zámek Litomyšl – Božský zámek“ počítá s nákladnou obnovou nejvzácnější budovy ve městě – renesančního zámku ze 16. století. Na opravy bude potřeba asi 250 milionů korun, přičemž dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) má pokrýt 85 procent nákladů, zbytek částky by v případě uznání finanční pomoci připadl na Ministerstvo kultury ČR. Památkáři chtějí v první řadě obnovit vzácné krovy, z nichž některé pochází již ze 30. let 17. století. Nutné jsou i práce na střeše zámku a dvaceti komínech z renesanční a raně barokní doby. Upravená střecha by měla poskytnout lepší ochranu sgrafitům, především těm na druhém arkádovém nádvoří. Odborníci se následně budou věnovat i chloubě litomyšlského zámku. „Počítáme samozřejmě i s restaurováním sgrafit, což je velice složitá záležitost, protože klade velké nároky na restaurátory,“ uvedl ředitel Územní památkové správy na Sychrově Miloš Kadlec. Průzkumy původní sgrafitové výzdoby ukázaly, že figurální sgrafito na druhém nádvoří je dochováno z 97 procent. Oproti tomu původní psaníčka na vnější fasádě a originální výzdoby komínů, štítů a říms se dochovaly pouze ze 30 procent. Pro novou prezentaci rozsáhlého sgrafitového díla jsou plánovány nové speciální prohlídky. Návštěvník se v nich má seznámit s vývojem litomyšlských sgrafit od grafických předloh původem z Itálie a Holandska po jejich řemeslné zpracování až po motivy pocházející ze 20. století. Prohlídky doplní mobilní aplikace nebo prezentace skrytých částí.

Další částí projektu je vybudování zázemí pro návštěvníky v místech, kde je dnes pokladna. V neposlední řadě by mělo dojít k rozšíření kavárny a rekonstrukci prostor pro správu zámku a velkého sloupového sálu, jenž by měl sloužit jako místo konání kulturních akcí. V souvislosti s těmito plány chtějí památkáři modernizovat požární a zabezpečovací systém. Pro podporu kulturních akcí konaných v areálu zámku byla navržena speciální konstrukce. „Mohla by se postavit například při konání Smetanovy Litomyšle. Ta stávající se totiž staví i rozebírá velice dlouho. Proto by měla být vyrobena z lehčích materiálů a při tvorbě toho návrhu došlo na konzultace s Národním divadlem i s těmi, kteří zajišťují představení Smetanovy Litomyšle. Nová konstrukce odpovídá požadavkům, které mají organizátoři akcí z hlediska divadelní techniky. Rovněž se tím zvýší komfort pro návštěvníky,“ dodal Miloš Kadlec.

Ve třetím nadzemním podlaží se zvažuje vybudování kulturního společenského sálu, kde by mohly být menší koncerty. V této části zámku má také vzniknout nová expozice zaměřená na dochované zámecké divadlo z roku 1797 a na divadelní kulturu v aristokratických sídlech obecně. Sem bude uložena nejvzácnější zámecká sbírka, kterou je kolekce kulisových scén autora Josefa Platzera, nejvýznamnějšího tvůrce kulisových scén pro česká a rakouská divadla 2. poloviny 18. století. Takto autentický a rozsáhlý soubor děl není dochován nikde v Evropě a v současnosti z něj návštěvníci mají možnost vidět pouze několik fragmentů.

Za velice obtížnou část projektu „Zámek Litomyšl – Božský zámek“ považují odborníci z NPÚ nastavení veřejné zakázky na opravu sgrafit. Skupinu kolem Olbrama Zoubka, která je obnovila v 70. a 80. letech minulého století, musí totiž nahradit další generace tvůrců.  „Je potřeba, aby to byli vysoce kvalifikovaní restaurátoři, dále je nutné nastavení správných technologických postupů a v neposlední řadě jde také o výtvarné pojetí, které musí mít jednotný ráz. Proto na přípravě podkladů žádosti o dotaci spolupracovali odborníci z řad restaurátorů a památkového ústavu,“ vysvětlil Miloš Kadlec.