MHMP: Město podpoří paliativní péči, zásadní bude spolupráce mezi sociálními a zdravotnickými službami

11.06.2019 12:14 | Zprávy
autor: PV

Přední čeští odborníci na paliativní péči vytvoří s pražskou radní pro sociální a zdravotní politiku Milenou Johnovou dlouhodobou koncepci paliativní péče v hlavním městě. V Praze ročně umírá přes 12 tisíc lidí, z toho zhruba 60 % prožívá závěr života v nemocnicích.

MHMP: Město podpoří paliativní péči, zásadní bude spolupráce mezi sociálními a zdravotnickými službami
Foto: Hans Štembera
Popisek: Důchodkyně, ilustrační foto

„O umírání se konečně začíná mluvit. Čím dál tím víc lidí si uvědomuje, jak důležité je prožít poslední fázi života důstojně, bez bolesti a v co nejvyšší kvalitě. Umírající a nevyléčitelně nemocní se ptají po potřebných službách paliativní péče. Do lůžkových nebo mobilních hospiců, které tuto péči primárně poskytují, se však dnes v Praze dostane méně než desetina umírajících,“ řekla radní Milena Johnová, podle které chybí také ambulance paliativní péče.

Vedení hlavního města teď chce možnosti péče o nevyléčitelně nemocné a umírající zásadně rozšířit. Centrum paliativní péče na zadání hlavního města připravilo podrobnou analýzu paliativní péče v Praze, na kterou naváže přípravou dlouhodobé koncepce. „Analýza definovala několik oblastí, které zatím nefungují příliš dobře. Kromě kapacity paliativní péče chybí třeba podpora pečujících rodin, celková informovanost občanů nebo rozvoj kompetencí u poskytovatelů takzvané obecné paliativní péče – praktických lékařů, agentur domácí péče, domovů pro seniory. To všechno bude potřeba vybudovat,“ shrnula radní Milena Johnová. Autoři analýzy doporučili také koordinovat podporu paliativní péče s ohledem na její zdravotně-sociální pomezí.

Koncepční plán rozvoje paliativní péče včetně konkrétních cílů a harmonogramu jejich plnění připraví expertní skupina. Zasedá v ní například primářka domácího hospice Cesta domů Irena Závadová, paliatr Ondřej Kopecký nebo geriatr Zdeněk Kalvach.

Pro Prahu jsou klíčovými partnery příspěvkové organizace, jejichž je magistrát zřizovatelem, a také neziskové organizace, které v současnosti nesou velký díl péče na svých bedrech. „Grantové programy by se měly vypisovat nejen na již zaběhnuté služby, ale také na nové nápady a projekty a na rozšíření znalostní podpory, která odborné i laické veřejnosti usnadní orientaci v problematice paliativní péče,“ řekl předseda výboru pro zdravotnictví pražského zastupitelstva Miloš Růžička.

„Budeme usilovat o prohloubení spolupráce mezi službami, které se na péči o nevyléčitelně nemocné a umírající podílejí. Příkladem může být propojení zdravotnické záchranné služby a mobilních hospiců, které by mohlo předejít hospitalizacím občanů přejícím si prožít závěr života v domácím prostředí. Kvalitní paliativní péči musí dostat co nejvíce Pražanů, kteří ji potřebují, a to bez ohledu na to, zda prožívají závěr života doma, v domově pro seniory nebo v nemocnici,“ uzavřela radní Milena Johnová.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Bezpečné země

Kdo a podle čeho rozhoduje o tom, jaká země bude označená za bezpečnou? A co vůbec nechápu, v čem je pro nás bezpečnější, že se u lidí, kteří budou z jakýchsi bezpečných zemí přicházet zrychlí azylové řízení? Já mám pochybnosti, že zrychlení povede k větší efektivně, spíš to obecně bývá naopak.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Plzeň posílí rozpočet na záchranu kulturního domu Peklo

22:05 Plzeň posílí rozpočet na záchranu kulturního domu Peklo

Zastupitelé rozhodli o posílení rozpočtu určeného na záchranu kulturního domu Peklo. Na první část r…