Vedení města připomíná, že jde o „slepenec“ tří propojených staveb: původně zájezdního hostince, školy a internátu. První varianta řešila zachování školy a zbourání internátu, který podle odborníků nelze pro novou funkci využít. Pro úplnost byl dostavěný na začátku 70. let.
O přístavbě by bylo uvažováno z kapacitních důvodů jako o třípodlažní, snažila by se navázat na odlišné konstrukční výšky bývalého objektu školy. Samotná škola totiž třetí nadzemní podlaží nemá, zůstává jí nevyužitá půda. Dnes jsou sice budovy propojeny, ovšem za cenu množství vyrovnávacích schodišť, a tím pádem vytváří bariérovost celé stavby. „V návaznosti na vysoké stropy ve staré škole by bylo možné přístavbu doplnit o třetí plnohodnotné patro. Zůstává nicméně fakt, že pokoje pro klienty by byly neuspořádané, vkládají se do dispozice, která je velmi silně omezená tím, co musíme respektovat. Dvůr coby klidové místo by svoji úlohu rovněž plnil pouze omezeně,“ nastínil další zápory vedoucí odboru územního plánování a rozvoje Jiří Plášil.
Zmínil i energeticky náročný provoz rekonstruované části. „Problematickou je totiž otázka zateplení. Objekt rozhodně nebude splňovat energetické normy a parametry veřejných objektů bez zateplení. Jenže pokud bychom u této varianty chtěli zachovat členitou fasádu, nemůžeme na ni zateplovat. Izolace zevnitř je zase nákladná, problematická a často nefunkční. Je otázkou, zda bychom přísné normy byli vůbec schopní splnit,“ přiblížil městský architekt.
Na energetický štítek budov poukázal také starosta města. „Celé je to o naplňování současných environmentálních, sociálních, klimatických či zdravotních kritérií. Problematika energetické náročnosti veřejných budov je jasně daná,“ sdělil starosta Vyškova Karel Goldemund.
Komplikovaná by byla i logistika provozu s ohledem na klienty nebo nižší lůžková kapacita. „Samozřejmě hovoříme o studii, nicméně ta počítá u novostavby zhruba se stovkou lůžek. Aby to celé dávalo ekonomicko-provozní smysl, sto lůžek je minimem. A je nepodstatné, zda zařízení bude provozovat město nebo soukromník. To je prostě fakt. V případě rekonstrukce by jich bylo o asi pětadvacet méně. Víc by se jich do objektu jednoduše nevešlo. Podstatný je tak hrubý náklad na jedno lůžko. Při novostavbě jde o milion korun, při rekonstrukci o 1,2 milionu. Na množství lůžek je tak vázaná ekonomika provozu, to je rovněž zásadní. Například Jihomoravský kraj chce stavět v Bučovicích domov pro seniory a naposledy při počtu padesáti lůžek hovořil o investici 113 milionů, což představuje víc než dva miliony korun na lůžko. My se jednoduše chováme jinak: hospodárněji,“ upozornil starosta Goldemund.
V případě druhé varianty, pro kterou zastupitelé zvedli ruku, odpadají veškeré výše uvedené technické věci. Rekonstruovat něco z jednoho účelu na druhý je podle odborníků vždy velmi komplikované. „Vnímáme, že někteří Vyškované poukazují na to, jak se podařila oprava Nádražní 4. Je potřeba si ovšem uvědomit, že šlo o rekonstrukci školy na knihovnu. A to je zásadní rozdíl oproti rekonstrukci školy na seniorské bydlení,“ reagoval místostarosta města Karel Jurka.
U novostavby si město určí velikost pokojů, optimální dispozice, bezbariérový pohyb klientů, zázemí pro zaměstnance, kterých nebude málo, veškeré zdravotní a technické zázemí. „Novostavba tak maximálně využívá prostor pro jednotlivé pokoje, měla by tři nadzemní podlaží a podkroví. S ohledem na větší počet lůžek plní ekonomičtější variantu. Investice bude rovněž řešit okolí stavby, kterému v současnosti chybí klidová místa. Studie navrhuje pro vlastní domov paměťovou zahradu, která bude uzavřena v atriu vlastního objektu. V případě novostavby bude vnitřní pobytový prostor větší než u částečné rekonstrukce,“ naznačil architekt Plášil. Znovu ovšem upozornil, že zatím jde o hmotovou studii.
Vedení radnice zároveň upozorňuje, že po rozhodnutí o optimalizaci středního školství do objektu nešly od roku 2003 žádné investice. „Stav objektu je špatný. Kraj do něj roky nedal žádnou větší sumu. Museli bychom řešit zabezpečení oken, padající omítku. Nejsou to závratné náklady, ale zbytečné určitě ano,“ poznamenal místostarosta Jurka.
Zmínil i plán výstavby domu s pečovatelskou službou, kdy se dlouhodobě uvažovalo o Albrechtově ulici. Myšlenka platí, zatím ovšem není na pořadu dne. „Volný pozemek po Vyškovských službách je k účelu dlouhodobě určený. Rádi bychom z něj ovšem měli objekt, do kterého budou směřovat lidé, kteří si zajdou do města, do parku, budou svým způsobem soběstační. K tomu účelu je Albrechtova ideální. Charakter zařízení v Dědicích bude jiný. Klienti budou prakticky zcela odkázaní na personál a bohužel v poslední fázi svého života. Tak to bohužel je,“ zdůvodnil vyškovský starosta.
Vedení Vyškova se o záměru Jihomoravského kraje ustoupit od myšlenky vybudovat v objektu bývalé zdravotnické školy v Dědicích komunitní bytový dům a nabídnout jej k prodeji dozvědělo loni před létem. Vedení města se v nově nastavené situaci obávalo spekulantů, kteří by objekt koupili a nastěhovali do něj problémové lidi. Opakovaná jednání na kraji i na vyškovské radnici skončila prodejem dle znaleckého posudku za cenu 9 milionů 460 tisíc korun. Město bylo nakonec jediným zájemcem o koupi, loni v prosinci krajští zastupitelé pro prodej Vyškovu zvedli ruku. Protože město tušilo, že to takto dopadne, začalo aktivně jednat. „Logicky se nabízelo zřídit v místě nějakou formu seniorského bydlení. Tlak na lůžka tady rozhodně je a stát se o tuto otázku příliš nestará. Jednoznačně je jich velký nedostatek. Nad tím snad nemusíme debatovat,“ zdůraznil místostarosta Vyškova Břetislav Usnul.
Za stárnutím populace je menší počet narozených dětí, zvyšuje se tak podíl ostatních věkových skupin. Důležitými faktory jsou také moderní medicína a lepší životní úroveň. „A ozývají se tak neustále hlasy, že Česko není na stárnutí populace připraveno. Myslím si, že vedení města v dané otázce Vyškovanům investici do tohoto sektoru dlouhodobě dluží, jde o oblast, kterou Vyškov potřebuje,“ uzavřel starosta Goldemund.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
