Vedení města připomíná, že jde o „slepenec“ tří propojených staveb: původně zájezdního hostince, školy a internátu. První varianta řešila zachování školy a zbourání internátu, který podle odborníků nelze pro novou funkci využít. Pro úplnost byl dostavěný na začátku 70. let.

O přístavbě by bylo uvažováno z kapacitních důvodů jako o třípodlažní, snažila by se navázat na odlišné konstrukční výšky bývalého objektu školy. Samotná škola totiž třetí nadzemní podlaží nemá, zůstává jí nevyužitá půda. Dnes jsou sice budovy propojeny, ovšem za cenu množství vyrovnávacích schodišť, a tím pádem vytváří bariérovost celé stavby. „V návaznosti na vysoké stropy ve staré škole by bylo možné přístavbu doplnit o třetí plnohodnotné patro. Zůstává nicméně fakt, že pokoje pro klienty by byly neuspořádané, vkládají se do dispozice, která je velmi silně omezená tím, co musíme respektovat. Dvůr coby klidové místo by svoji úlohu rovněž plnil pouze omezeně,“ nastínil další zápory vedoucí odboru územního plánování a rozvoje Jiří Plášil.

Zmínil i energeticky náročný provoz rekonstruované části. „Problematickou je totiž otázka zateplení. Objekt rozhodně nebude splňovat energetické normy a parametry veřejných objektů bez zateplení. Jenže pokud bychom u této varianty chtěli zachovat členitou fasádu, nemůžeme na ni zateplovat. Izolace zevnitř je zase nákladná, problematická a často nefunkční. Je otázkou, zda bychom přísné normy byli vůbec schopní splnit,“ přiblížil městský architekt.

Na energetický štítek budov poukázal také starosta města. „Celé je to o naplňování současných environmentálních, sociálních, klimatických či zdravotních kritérií. Problematika energetické náročnosti veřejných budov je jasně daná,“ sdělil starosta Vyškova Karel Goldemund.