To jsou některé z dřevin, které od začátku roku nechal odbor životního prostředí vyškovské radnice pokácet a které u některých Vyškovanů mohly vyvolat nelibost.
Nešlo ovšem o žádný rozmar ze strany města – v první řadě jde o bezpečnost lidí, kdy jsou stromy ve špatném stavu. Na vině jsou choroby nebo sucho. „Je tak zjevné, že kácíme dřeviny, u kterých si v průběhu roku všimneme, že schnou, rozlamují se nebo jednoduše odchází. Druhý případ je takový, že se ozývají samotní obyvatelé města s tím, že jim konkrétní strom působí nějaké objektivní problémy. Někde tlučou při větru větve do fasády domu, a nelze například kvůli druhu stromu provést jeho ořez, jinde zvedá kořenový systém chodník, poškozuje plot nebo zídku u domu. My podněty lidí individuálně posuzujeme. Pokud škodu skutečně působí, přistoupíme k povolení kácení. Pochopitelně probíhají adekvátní náhradní výsadby,“ zdůraznil vedoucí odboru životního prostředí Jiří Kutálek a odkázal na čísla z konce loňského roku, kdy došlo v několika vyškovských lokalitách k výsadbě stovky stromů.
Platí tak, že město víc vysazuje, než kácí. „To je třeba si uvědomit a zdůraznit. Čísla to jen potvrzují. Přirozená obnova je pochopitelně nutná. Stromy dožívají, na to musíme reagovat. Pro novou výsadbu ovšem musí být podmínky. Na druhou stranu, například internet chce každý. Taková je doba. Dnes tak všude vedou inženýrské sítě, které před lety v takové míře nebyly. A samozřejmě mají svá ochranná pásma, do kterých nemůžeme zasahovat. Není to žádný vrtoch, ke každému stromu přistupujeme zodpovědně. A pouze jeden jediný strom od začátku roku ustoupil investičnímu záměru. Jinak šlo pokaždé o bezpečnost lidí nebo špatný stav stromu. Ale je nám jasné, že veřejná zeleň bude vždy velmi citlivým tématem,“ prohlásil místostarosta Vyškova Karel Jurka.
Podle odborníků je mimo jiné problém i v tom, do čeho byly dřeviny před lety vysazovány. Často šlo o nevhodná a špatně zásobená území. „Každý strom má pak logicky nějakou životnost. Jsou náchylnější na spoustu chorob. Ruku v ruce s tím vším jde sucho posledních let. A bohužel není ojedinělé, že dělník třeba při kopání inženýrských sítí poškodí kořenový systém. Strom nemá ochranné pásmo dané zákonem. Jenže například lípa má měkčí dřevo, a když se jí sáhne do kořenového systému, velmi často uhnije,“ vyjmenoval Kutálek s tím, že jeho odbor hospodaří na přibližně 60 hektarech zeleně.
Kácení je povolováno zpravidla v době vegetačního klidu, tedy zhruba od začátku října do konce března.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
