Ve volební soutěži stran a hnutí OMMO získalo celkem 9 mandátů ve 4 místech – v Lomu 1 zastupitel, v Louce u Litvínova 2 zastupitelé, v Třeboni 3 zastupitelé (SZ 2 a OMMO 1) a v Bakově nad Jizerou 3 zastupitele.

Doslova před „branami“ zastupitelstva (5% hranice) jsme zůstali ve dvou místech, ve Šluknově se ziskem 4,73 % a v Újezdu u Brna se ziskem 4,52 %. V Uničově naši kandidáti obdrželi 3,62 % hlasů a v Mostě jsme obdrželi nejnižší počet hlasů 1,11 %.

Do voleb jsme nešli s přehnanými očekáváními, ale přesto lze konstatovat, že některé, dlouhodobě trvající jevy spojené s politikou a volbami trvají a spíše se prohlubují. Např. neplatí, že by se občané obecně nechtěli angažovat a jít tzv. s kůží na trh na volební kandidátce, o čemž svědčí i rekordní počet kandidujících subjektů a přes 230 000 kandidátů (např. v Mostě dosud nejvyšší počet kandidujících stran a hnutí od listopadu 1989 plných 14, i když některé účelově vytvořené, pro rozmělnění hlasů, což se nakonec ukázalo jako úspěšná taktika vítězného subjektu Severočeši Most). I přesto se řada skutečných osobností kandidovat zdráhala a u některých, kteří by byli i vhodnými k zastupování občanů v zastupitelstvech s ohledem na svůj osobní i profesní profil, se projevili obavy z případných ataků na ně osobně či jejich rodiny, a např. jen v Mostě takto nabídku OMMO odmítlo cca 35 občanů. Ke cti jim budiž, že snad, až na jednu výjimku, se neobjevili na kandidátkách jiných subjektů.

Nelze se příliš ztotožnit s názory většiny politologů vycházejících z tzv. osvědčených schémat vnímání politického prostoru a tzv. tradičních politických parlamentních stran a nových hnutí vznikajících pod přímým vlivem lidí z byznysu a z podnikatelské sféry v řadě jejich úhlů pohledů. Především ono chronicky používané klišé, že v komunální politice nejde o politiku a politické vnímání problémů spíše typické pro volby do PČR. Opak je pravdou. Jako příklad mohou posloužit nejen již delší dobu standardně nastavené přístupy právě tradičních politických stran jako ČSSD, ODS, TOP 09, KDU-ČSL, ale i hnutí ANO 2011, které v kampani nastolují celostátní témata, a prezentují i na komunální obecní a městské úrovni své subjekty osobami z celostátní politiky, které ani v daném místě nežijí. Takže vlastně Babiš či Sobotka „kandidovali“ po celé republice. Politici v daném místě se pak až příliš uchylují k populismu, a v řadě případů k nesplnitelným volebním slibům. Dokonce pro to dokáží zneužívat třeba i petiční zákon, jako v případě Mostu a SMM, které navíc podmínilo získání lístků do jednoznačně korupčně laděné volební kampaně, spojené s tombolou o hodnotné ceny a podpisem petice za převod Nemocnice Most pod správu a řízení města Mostu.

Rovněž paušální tvrzení, že dochází k přepisování politické scény a odklon od tradičních politických stran může být jen přáním právě těch, kteří se do politiky derou, v čemž jim dost ochotně přizvukují média, nejvíce ta, která jsou již v rukou právě některých byznysmenů do politiky vstupujících nebo v politice již částečně etablovaných, jako A. Babiš. Takže fenomény dnes ovládající volební kampaně jsou finance a napojení či přímo ovládání řady celostátních nebo regionálních médií tištěných i elektronických.