Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové, pane předsedající.
Chtěl bych se jen omluvit Ondrovi Profantovi, že jsem ho předběhl, on se hlásil řádně, my jsme se úplně nedomluvili na pořadí. Chtěl bych vyzdvihnout ještě jeden aspekt toho, jakým způsobem se tento poslanecký návrh sem na plénum Poslanecké sněmovny dostal. Myslím si, že se ukazuje, a možná to bude i v dalších oblastech častější, že je na klíčových otázkách možná domluva napříč spektrem skrze jednotlivé kluby v Poslanecké sněmovně samozřejmě s různou mírou aktivní participace. Viděli jsme to například, když se řešilo umožnění urychlení výstavby liniových staveb. Je to tento případ, kdy pod výbory v Poslanecké sněmovně vznikají platformy, které úplně nekopírují rozložení kompetencí jednotlivých výborů, ale schází se na nich poslanci a odborníci tu třeba z oblasti zdravotnictví, protože digitalizace se týká i oblasti zdravotnictví, tu z oblasti dopravy. Já jsem rád, že se nám tuto platformu podařilo kočírovat pod výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Doufám, že i v budoucnu se tady pod těmi pracovními skupinami podaří nějakým způsobem vhodně společně navrhnout řešení pro oblasti digitalizace stavebního řízení, či třeba onu legislativu, která by umožnila využití identifikace v komunikaci státu skrze identity, které by ověřovaly bankovní instituce.
Teď lítalo éterem hodně takových těch zahraničních cest a zda jsou přínosné, nebo nejsou. Já musím říct, že v otázkách přípravy tohoto návrhu zákona, kdy jsme například byli na dvoudenní velmi vytížené pracovní schůzce v Anglii v GOV.UK, i konzultace v Estonsku, se nám prostě daří pozitivní příklady překlápět do řešení, které následně navrhujeme. Ostatně Ministerstvo pro místní rozvoj, Vlado Dzurilla i třeba výbor pro veřejnou správu byl teď ve Finsku, kde jsou zase světovými lídry v otázce digitalizace stavebního řízení, využívání digitálních map. Takže ano, pokud se na zahraniční cesty s výborem jezdí, může to mít takovéhle efekty a já jsem za ně rád a jsem rád za to, že jsme ty zkušenosti z Anglie mohli i zúročit v návrhu tohoto zákona.
Chtěl bych poděkovat zástupcům vlády, vládě i ministru Hamáčkovi. To, aby tenhle zákon přistál sem do prvního čtení, jsme podpořili v jednu chvíli podpisem memoranda, kde samozřejmě podpis Ministerstva vnitra, které má stále kompetenčně digitalizaci jaksi v gesci, byl zásadní, i podpora premiéra, která tedy nebyla pouze deklarovaná, ale byla skutečná, protože vláda své finální stanovisko dala souhlasné, byla velkým přínosem pro to, aby v tak krátké době od představení, i když příprava trvala vlastně devět měsíců, tady byl ten zákon v prvním čtení.
Chtěl bych upozornit ještě na dvě věci. Hovoříme tady o střechovém zákonu, který bude vyžadovat další legislativní změny. Sice je navržen tak, že to není přímé vyžadování těchto legislativních změn, protože prostě platí to obecné pravidlo v zákoně a ostatní zákony třeba tu komunikaci definují, nicméně bude vyžadovat legislativní změny a už teď máme v rukou s termínem probrat do 4. 6. změny zákonů z dílen Ministerstva vnitra, které reflektují potřeby této legislativy. Já doufám, že vždycky, když se k tomu dostaneme a bude to nějaká změna, která probíhá z důvodu tohoto zákona práva na digitální službu, tak nebudeme bojovat znovu a znovu. Skutečně teď ten materiál změn, které nesouvisí přímo s tímto zákonem, půjdou jako vlastní tisky, má zhruba 450 stran a zabývají se jím opět všechny strany a poslanci, kteří participovali na tomto návrhu. A já děkuji ministerstvům, že tento první balík, který pak bude následovat, připravila.
Asi poslední věc, kterou bych chtěl zmínit, je to, že samozřejmě digitalizace je proces, který přinese náklady na jedné straně. On je záhy ušetří, není to jenom to, že netisknete tisíce papírů a neukládáte je do archivu, ale je to v té práci i toho státního aparátu a těch úředníků, kteří prostě pracují s tím sdíleným fondem dat. Je důležité, aby až tyto peníze budeme uvolňovat a digitální Česko samozřejmě počítá s tím, že to přinese náklady v každém dalším roce, kdy se bude schvalovat rozpočet, tak to jsou ty náklady, které se protínají s tímto návrhem nebo s tímto celým principem, který zavádí zákon práva na digitální službu. Nejsou to tedy žádné vícenáklady. Pokud chceme realizovat digitální Česko, samozřejmě to bude stát peníze a na nás tady, na poslancích, i na opozici, i na vládních stranách, je, abychom dohlídli na to, aby digitalizace proběhla efektivně a transparentně. Já rozumím tomu, že dodavatelé prostě budou soukromé komerční firmy, budou to třeba i velké firmy, se kterými nemusíme mít ty nejlepší zkušenosti. Proto neudělejme stejnou chybu, nedostaňme se, když tedy teď skutečně půjdeme všichni společně pět let digitalizovat, do situace, kdy jsme v nějakém vendor lock-inu, jako to vidíme třeba na Ministerstvu práce a sociálních věcí, kdy ten nový digitální government bude dodán jako Blackbox, kterému nebudou rozumět ani lidé, kteří ho používají, u kterého každá změna bude stát velké peníze, který bude nákladný, který bude mít špatné licence, nebude modulární, takže ho nebudou moct pro stejnou agendu využívat třeba na více ministerstvech. Takže pokud skutečně náš zájem je digitalizovat, a tento zákon věřím, že podpoří Poslanecká sněmovna, buďme, prosím, v následujících letech obezřetní, aby digitalizace proběhla čistě, transparentně a aby skutečně ve finálním součtu přinesla velké úspory do budoucna.
Já vám děkuji za podporu tohoto návrhu i všem, kteří se z poslanců, i třeba z právního sektoru, i třeba z profesního sektoru na přípravě této legislativy podíleli.
PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
