Dobrý den, dámy a pánové, pane premiére, pane předsedající. Já asi ty čtyři minuty, nebo svůj komentář k rozpočtu, rozdělím do dvou částí, protože pan premiér tady hovořil téměř tři hodiny, čímž tak trošku vyobstruoval ten dopolední program, ale budiž. Mě docela překvapilo, že zahájení debaty o rozpočtu pan premiér uvedl jakýmsi vyjádřením ke svým kauzám. Ono to ilustruje vlastně, jak ta Česká republika funguje. Místo, aby se zde hrdě představoval tento vládní plán na následující období a plán investic na následující období, tak tady posloucháme co, kde pan Babiš, s kým, je ve sporu a co se děje.

Mně vadí - a já si nemyslím, že to je díky tomu, že by pan premiér měl nějaké špatné informace, nebo mu ty materiály někdo špatně připravil - mně vadí, když pan premiér na veřejnosti o některých věcech lže a pomlouvá jiné lidi. A to se stalo. Možná máte v paměti nedávné jeho vyjádření o prezidentovi České lékařské komory, o kterém tvrdil, že si za 150 milionů koupil barák a podobné věci. Tak to teď nezaznělo ve Sněmovně.

Ale zazněla tady třeba kritika současného senátora Lukáše Wagenknechta. Já si pamatuju, když pan Babiš, který deklaroval, že bude bojovat proti korupci, ho vodil na tiskové konference a vystavoval jako nejlepšího člověka na kontrolu a boj proti korupci. A pan Wagenknecht zjistil, že na Ministerstvu pro místní rozvoj je Tesco software, problematický projekt za půl miliardy, více, než půl miliardy. A když tento audit, který prováděli auditoři Ministerstva financí a následně ho potvrdila Evropská komise, ukázal, že to je skutečně průšvih - a to si ještě chtěl ten audit nechat pan Babiš zkontrolovat od svých soukromých právníků - tak se rozhodla vláda, že ty peníze vezme na sebe. A Ministerstvo pro místní rozvoj způsobilo škodu 800 milionů korun. To rozhodně nebyl pan Wagenknecht, kterého pak samozřejmě pan Andrej Babiš, když zjistil, že Lukáš Wagenknecht chce bojovat skutečně s korupcí, vyhodil.

Zrovna tak není pravda, že by daňoví poplatníci zaplatili v předchozích obdobích nějakých třicet miliard. Já se tady na toto téma bavím s ministryní financí paní Schillerovou, která mi stále nedodala ty informace, které požaduji. 24 miliard z toho bylo vymoženo a využito na jiné projekty v rámci třeba ROPů. Následně některé, třeba dopravní stavby, vláda skutečně vzala do národního rozpočtu na sebe. Lítá tam nějakých sedm až jedenáct miliard podle mých propočtů.

Ale to je na Ministerstvu financí, aby tyto peníze vymáhalo od firem a společností, které prostě nesplnily podmínky pro udělení dotace. Takže to je další věc, která tady zazněla a není pravda. Mně skutečně vadí tento styl, kdy pan premiér každé své vystoupení zahájí tím, že dehonestuje své politické konkurenty, opozici, nebo dokonce své bývalé spolupracovníky, ostatně není to jen případ pana Lukáše Wagenknechta, a následně zde posloucháme tři hodiny, jak on dělá všechno nejlíp. Paradoxní je, že ve svém vyprávění předchozích vlád končí před tím, než on jako ministr financí nastoupil do vlády pana Sobotky. Tam vzniká takové vakuum, k té době se příliš nevracíme, kdy on byl ministr financí, kdy on měl pod sebou Ministerstvo pro místní rozvoj jako předseda hnutí ANO, kdy v danou chvíli měl toho nejúspěšnějšího ministra dopravy, pak méně úspěšného, pak zase nejúspěšnějšího pana Ťoka a vidíme tady nějaké grafy, které ukazují, jak jsme na tom oproti roku 1990. To je třicet let. A já bych chtěl panu premiérovi jenom připomenout, že on už je součástí vlády České republiky. Kromě toho krátkého období, kdy pan Sobotka odešel z pozice ministra financí, tak on u toho už je v tuto chvíli šestým rokem, takže velká část porevolučního vývoje, než tedy vstoupil do politiky, už jde na jeho triko a na jeho ministerstva, ve kterých působil.