Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, vystupuji sám za sebe, náš klub má volné hlasování a jenom bych chtěl říct, proč já návrh nepodpořím.

Není to z mé strany žádná nedůvěra vůči policii nebo městské policii. Ale tak, jak nám tady byly řečeny statistiky, i teď panem zpravodajem, v přestupkovém dopravním řízení je přibližně 140 tisíc pokut dáno na místě, přibližně 13 tisíc jde do správního řízení. To znamená desetinásobek je pokutou na místě. Jestli dneska policie posílá do správního řízení přes víkend 540 případů, tak počítejme s tím, že dalších řádově 5 tisíc bude řešit pokutou na místě. To jsou reálná čísla, která podle mého názoru hrozí. Samozřejmě každý policista si třikrát rozmyslí, než jde do správního řízení, třikrát se pokusí o domluvu, říct tomu člověku: neměl jste roušku, udělal jste tohle, přišel jste příliš blízko, jdete čtyři, nechte toho, než se začne sepisovat nějaký protokol. Dát pokutu, a to všichni víme, prostě lidé jsou na světě líní, i policisté jsou líní, dát pokutu na místě je mnohem jednodušší. A kdybychom postupovali podle zákonů, které jsou dlouhodobě vydiskutovány, ve kterých víme přesně, co se smí a co se nesmí, tak řeknu: klidně to udělejme, ale my dnes v tom koronaviru, a do budoucích měsíců to bude to samé, budeme postupovat podle rozhodnutí ministra zdravotnictví, které je vydáváno ten den ráno, nebo někdy tři dny předem, nebo někdy týden předem. Už jsme několikrát zažili i ministra vnitra, a ten by měl být nejkompetentnější osobou v dané věci, i pana Prymulu jako šéfa Ústředního krizového štábu, který říká: my rozumíme tomu, že v lese nemusíte mít roušku, i když tedy zatím je to zdravotnictvím napsáno tak, že ji musíte mít všude, my rozumíme tomu, že když jedete v autě jenom se svou rodinou, se kterou jste celý víkend, nebo celý týden, nebo celé tři neděle doma, tak je zbytečné, abyste všichni měli roušky, ale v tom nařízení to prostě takhle napsáno není.