Bernard (STAN): Nákladní vodní doprava v Česku má potenciál! Zatím ale není příliš naplněný

13.05.2024 19:25 | Komentář

Loňský rok přinesl v důsledku intenzivních vyjednávání mnoho legislativních novinek a změn. Ale nebyly to pouze úpravy zákonů, co jsme řešili u jednacího stolu, množství debat a výjezdů probíhalo v terénu, některé přímo na vodě.

Bernard (STAN): Nákladní vodní doprava v Česku má potenciál! Zatím ale není příliš naplněný
Foto: STAN
Popisek: Václav Bernard

V době extrémně přetížené nákladní dopravy na silnicích i železnici zůstává v Česku stále poměrně nevyužitý potenciál vodní přepravy. Ten má význam nejen ekonomický a ekologický, ale rovněž může pomoci udržitelnému rozvoji obcí (pracovní příležitosti, turismus) podél řeky. Lodní přeprava má schopnost snížit zátěž na přetížených suchozemských úsecích a v důsledku toho dokáže regulovat ceny ostatních druhů dopravy. Pro příklad – jedna nákladní loď zvládne přepravit přibližně 1000 tun zboží, což odpovídá asi 40 kamionům s kapacitou nákladního prostoru 25 tun, nebo vlakové soupravě s 22 vagóny o nosnosti 47 tun.

Dlouhodobě řešeným tématem tak v roce 2023 bylo (a nadále zůstává) možnost splavnění Labe, přesněji snaha o schválení Bilaterální smlouvy mezi ČR a Německem o splavnosti Labe. Po více než dvou letech smlouvu dne 7. března 2024 projednala Poslanecká sněmovna, která ji předala k finálnímu posouzení Zahraničnímu výboru, který ji na svém jednání dne 14. března 2024 jednoznačně podpořil. Úmluva stanovuje pravidla údržby tuzemské vodní cesty a její přijetí má zajistit celoročně splavné Labe z Pardubic až do Hamburku.

Labská vodní cesta je jediná domácí vodní cesta vedoucí k moři, a to až do přístavního území ČR v Hamburku, díky čemuž nabývá na svém strategickém významu. Na necelých tisíci kilometrech z Pardubic do Hamburku jsou však dva problematické úseky, které splavnění Labe zatím brání, a to u Děčína a Přelouče. A právě podpora realizace plavebního stupně Děčín (PSD) je jedno z dalších velkých témat, kterému se v posledních týdnech intenzivně věnujeme, a kde nás čeká ještě mnoho práce. Bude nutné najít konsenzus s resortem životního prostředí či Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Jestli projde šmírování korespondence

a já se obávám, že projde, protože komise si vždy prosadí svou, tak jak to jako bude vypadat v praxi? Kdo by jako přesně mohl korespondenci sledovat? Na základě čeho a koho přesně? Nebo to bude někdo číst korespondenci všech, co ji vedou? A bude i nějak archivována?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdechovský (KDU-ČSL): Slovenská organizace „Brat za Brata“. Vyzval jsem Komisi

20:06 Zdechovský (KDU-ČSL): Slovenská organizace „Brat za Brata“. Vyzval jsem Komisi

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu ke slovenské organizaci Brat za brata, kterou europos…