Dostálová (ANO): 1,2 milionu nelegálních migrantů jen za loňský rok

18.04.2024 16:05

Projev na 100. schůzi Poslanecké sněmovny 18. dubna 2024 k migračnímu paktu.

Dostálová (ANO): 1,2 milionu nelegálních migrantů jen za loňský rok
Foto: repro TV Prima, tan
Popisek: Klára Dostálová na Primě

Vážení páni ministři, vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, scházíme se opět dnes k migračnímu paktu. Doufám, že vezmeme rozum do hrsti a že se otevře tato schůze, abychom si mohli všichni poslanci o těch věcech, které bohužel byly schváleny, popovídat. My přece nemůžeme zavírat oči před tím, že tady skutečně může dojít k obrovskému ohrožení České republiky. Jde o naši suverenitu, naši bezpečnost. A kde jinde než na půdě české Poslanecké sněmovny bychom si měli tyto věci umět mezi sebou vyříkávat? Zatím jsme tedy dostali informaci od koalice, že schůze otevřena nebude. Já si myslím, že to je velmi nefér vůči občanům České republiky, protože zejména toto téma - toto téma - opravdu naše spoluobčany enormně zajímá.

V podstatě znovu zopakuji, o čem už jsme se tady všichni bavili. Je potřeba na to nahlížet tak, co jsme všichni očekávali od toho migračního paktu? Vlastně od samého začátku, kdy Komise pakt předložila, bylo jasné, že migrační pakt neřeší klíčové věci z pohledu zvládnutí migrace a kontroly nad ní. Všichni jsme očekávali od migračního paktu, že tam bude efektivní ochrana vnější hranice, efektivní návratová politika, to znamená řešit ty, kteří na pobyt v EU nemají nárok, mají být okamžitě vyhoštěni, což se neděje, viz případ pachatele útoku na švédské fotbalové fanoušky v Bruselu v říjnu 2023. Efektivní boj proti pašeráckým organizacím, které vydělávají na masivních příchodech migrantů do Evropy. Bližší a intenzivní spolupráci mezi Evropskou unií a třetími zeměmi, buď zdrojovými zeměmi, nebo tranzitními, za účelem zastavení odchodu migrantů z těchto zemí.

Tyto body nejsou součástí migračního paktu, nikdy nebyly, a proto nelze očekávat, že dojde ke zlepšení situace, co se týče náporu příchozích na hranice Evropské unie, lze očekávat spíše pravý opak. Migrační pakt totiž ve svém celku neřeší příčiny migrace, ale pouze její následky. Místo toho, aby migrační pak říkal, co podniknout v rámci prevence migrace, říká, co má Evropská unie udělat a jednotlivé členské státy, když už na hranici Evropské unie ten migrant je. Prostě abych to přeložila, jsem migrant na pláži: Evropská unie, starej se! To skutečně asi není to, co jsme od migračního paktu všichni očekávali.

Dojednaná podoba migračního paktu naopak obsahuje části jako povinná solidarita, krizové nařízení ohledně záchranných operací na moři a podobně, které naopak povedou k tomu, že se zájem o Evropskou unii ještě zvýší. Povinná solidarita je jednou z hlavních součástí dohodnutého nařízení o řízení o azylu a migraci. Původní návrh Komise uváděl k solidaritě následující možnosti, které mohly členské státy využít jako solidární příspěvek. Původní návrh, znovu opakuji, původní návrh: přerozdělit si žadatele o azyl z jiné země, pomoci s návratovou procedurou u odmítnutých žadatelů a technickou pomoc, to znamená personál, bezpečnostní složky, materiální vybavení a tak podobně, pokud o to příslušný stát požádá. Členské státy tento návrh v rámci jednání pozměnily a nejvíce se dojednalo k povinné solidaritě v průběhu českého předsednictví v druhé polovině roku 2022, což koneckonců přiznala i česká vláda, tak i evropská komisařka Johansson.

První problém je, že v jednání úplně vyloučili možnost pro státy zapojit se s pomocí při návratech. To je v přímém rozporu s tím, co tvrdíme, že jedním z hlavních bodů k řešení je výrazné zlepšení návratové politiky. Druhý a zásadní problém je podoba solidárního mechanismu, která se pod českým předsednictvím dohodla a nakonec přijala s podporou českého ministra vnitra 8. června 2023 na jednání Rady v Lucemburku. Tam vznikly naprosto klíčové škody. Další zásadní problém je, že státy se dohodly na vzniku nového mechanismu. V něm bude každoročně na základě vyhodnocení a návrhu Evropské komise každý rok přerozděleno po celé Evropské unii 30 000 žadatelů o azyl, čemuž v tom čl. 7 odpovídá balík 600 000 (000?) eur. Všichni umíme dělit. 600 000 děleno 30 000 je 20 000 eur na jednoho uprchlíka.

Státy, které tyto žadatele nebudou chtít přijmout, mají možnost za každého jim určeného migranta uhradit právě onen příspěvek.

Ještě teď jsem se podívala do poslední verze schváleného migračního paktu na ten článek 7c, jestli tam nedošlo k nějakým změnám - stále tam je 30 000, 600 000, euro jako budget - a je tam věta, že Evropská komise může zvýšit počet pro relokace a finanční pomoc. Takže, přátelé, vzhledem k počtu těch nelegálních migrantů to samozřejmě můžou být pouze minimální částky.

Buď tedy relokujeme, nebo se vyplatíme - už jsme o tom tady hovořili - nebo je možno poskytnout takzvanou technickou pomoc, například vyslání policistů, poskytnutí výpočetní techniky, jiných zařízení, ale pouze pokud s tím ten stát bude souhlasit. Když ty postižené země řeknou - ne, my prostě potřebujeme, abyste se ty lidi vzali nebo nám poslali peníze, tak nám ta třetí možnost není nic platná.

Musím říci, že tento mechanismus povinné solidarity je v podstatě úplná novinka od toho června roku 2023. Nikdy dříve to v návrzích nebylo. Je tedy opravdu škoda, že si Česká republika nedala více práce s tím, aby se podívala na zoubek těmto opatřením a dokud byl ještě čas, tak tyto aktivity zarazila. Tento systém povinné solidarity je jasným půlfaktorem, tedy důvodem, proč se do Evropy mohou vydat další migranti. Budou totiž vědět, že se o ně nějaká země postará v rámci tohoto solidárního mechanismu.

Celý koncept povinné solidarity je na papíře velmi složitý, skutečně jenom vlastně to opatření o nařízení migrace a azylu má asi 309 stran. Je to opravdu složitý mechanismus. Dává zároveň velké pravomoci komisi, aby určovala výši kvót pro relokace nebo další solidární příspěvky. Státy se k tomu budou moci vyjadřovat, ale komise si vyhradila právo prvního a posledního slova. Není vůbec jasné, co se bude dít, pokud země Evropské unie nebudou chtít přijímat další žadatele o azyl a přerozdělovat je. Pokud bude ochota přerozdělit nízká, pod 60 % stanoveného počtu, komise může požádat a v případě krize i nařídit povinné přerozdělení migrantů. Takto je to uvedeno v migračním paktu.

Další zásadní věcí je způsob, jakým se bude o solidaritě rozhodovat. Bude to v Radě Evropské unie mezi členskými státy a bude to kvalifikovanou většinou, tedy je možné většinově přehlasovat země, které s některými návrhy nebudou souhlasit. V praxi to tedy znamená, že vláda vyjednala pakt, který neobsahuje vůbec žádné záruky na tom, abychom jako Česká republika přispívali pouze těmi způsoby, které považujeme za vhodné. Prostě žádné takové záruky pakt neobsahuje.

Solidární systém je součástí také takzvaného krizového nařízení, které se má aktivovat ve chvíli, kdy do Evropské unie začne proudit vysoký počet migrantů. Tento systém je v principu stejný jako popsaný solidární mechanismus. Obsahuje ale jeden naprosto zásadní problém. Je tam ustanovení o tom, jak se vypořádat s vyšším počtem lidí, které budou zachraňovat na moři a vozit je do Evropské unie, takzvaný systém Search and rescue operace. Skutečně je tam uvedeno, že pokud budou migranti zachráněni na moři, tak mají přednostní právo na vyřizování azylu a vstupu do Evropské unie.

Krizové nařízení považuje vylodění lidí z lodí v rámci těchto záchranných operací za krizovou situaci a stanoví, že členské země mají situaci a žádosti těchto osob zachráněných na moři řešit přednostně. Takže namísto toho, abychom operace těchto lodí omezovali, tak jim stanovujeme speciální režim, kterým vlastně lidem říkáme, že pokud přicestujete do Evropy po moři, tak o vás bude postaráno přednostně. Je to úplně špatná a zvrácená logika.

To, abychom dokázali zabránit na radě EU v rámci některých věcí, které se budou samozřejmě týkat přerozdělování uprchlíků, tak bychom museli najít blokační menšinu. Blokační menšina - znova to tady opakuji - jsou minimálně čtyři státy, které zastupují 35 % lidí. Pan ministr Rakušan tuto příležitost nevyužil ani v tom zmíněném červnu, kde opravdu došlo k potvrzení toho migračního paktu, ale nevyužil to ani v těch posledních měsících, byť apelovali už i jeho koaliční partneři, že migrační pakt tak, jak je připravován, není v pořádku, že tam chybí věci ohledně návratové politiky, že jsou tam v podstatě skryté kvóty a tak dále. Ještě se k tomu dostanu. Místo těchto strategických rad pan ministr Rakušan nezastupoval Českou republiku na těchto radách, byl na debatách ve Vyškově s občany.

Mě by moc zajímalo, jak se postaví pan ministr a celá vláda k té poslední možnosti, jak bychom ještě mohli zatáhnout za záchrannou brzdu. Pan ministr Rakušan by se měl podívat na hlasování v Evropském parlamentu a zjistil by, že kromě zemí V4, to znamená Polsko, Slovensko a Maďarsko, měly s migračním paktem problémy i země jako Bulharsko, Litva, Malta a podobně.

Nyní vlastně po schválení tohoto migračního paktu v Evropském parlamentu, bude tento pakt předán ještě na jednání ministrů, to znamená na nějakou Radu Evropské unie. Říká se v rámci Evropského parlamentu, Evropské komise, že by to měla být Rada, která bude 29. dubna, Rada ministrů zemědělství, kde po přijetí vždycky každého nařízení musí potom formálně ještě projít právě tou Radou ministrů.

Že to lze, nám ukázala poslední Rada z 16. dubna, kde se podařilo najít státům blokační menšinu a zablokovaly nařízení o ochraně přírody. Takže samozřejmě tyto věci lze, ale je potřeba, aby se k tomu vláda postavila proaktivně, anebo na rovinu řekla, že hodila české občany přes palubu, že je bezpečnost a suverenita České republiky nezajímá a že si s tím prostě budeme muset nějakým způsobem poradit.

Mě by jenom hrozně zajímalo, jak si s tím hodlá pan ministr Rakušan poradit, a byla bych ráda, kdyby mně odpověděl konečně na ty otázky, které už jsem tady vznášela, že pokud vezmu opravdu jenom to číslo z loňského roku, nebudu předjímat, jaký bude vývoj v počtu nelegální migrace do budoucna, ale z médií jsme si všichni mohli ověřit, že počet uprchlíků legálních i nelegálních bylo zhruba 3,4 milionu v loňském roce, z toho nelegálních zhruba 1,2 milionu.

Když bych vzala toto číslo, uplatnila na něj distribuční klíč, který je součástí migračního paktu, tak by to znamenalo zhruba 70 až 80 000 lidí. Pokud by se chtěla Česká republika vyplatit, tak bychom museli zaplatit nějakých 40 miliard korun ročně. Jenom znovu připomínám, že vláda se zavázala k jádru, k F35, a moc by mě zajímalo, kde na to vezmeme.

Další věc, která samozřejmě - protože bude vždycky ten první nárazník na té první zemi, kam ten migrant vstoupí - nicméně pokud samozřejmě dojde k tomu krizovému řízení a budou přerozdělováni ti migranti k azylovému řízení, tak toto je přehled detenčních zařízení České republiky. Máme čtyři pro maximálně tisíc osob. Takže pokud budeme chtít skutečně ty věci řešit, tak bychom si taky měli tady s panem ministrem asi popovídat o tom, jak to vlastně hodlá dělat, když na tuto hru přistoupil.

Dostávám se k tomu poslednímu, k takové závažné věci, kterou nám tady pan ministr donekonečna říkal, že v migračním paktu je explicitně výjimka pro Českou republiku z pohledu ukrajinských uprchlíků. Tak doufám, že pan ministr konečně přizná, že žádná výjimka v migračním paktu pro Českou republiku není. Ani pro Slovensko, ani pro Polsko, prostě pro nikoho tam žádná výjimka není.

Velmi mě překvapilo - ještě se k tomu znovu dostanu - že na toto téma jeho koaliční partner interpeloval paní komisařku Johansson, aby se na to zeptal, jaká je tedy pravda, když nám tady v České republice pan ministr pořád toto říká. Ta odpověď paní komisařky byla, že se to ukrajinských uprchlíků vůbec netýká, že tam samozřejmě žádná taková výjimka není.

A musím říci, že asi se pan ministr snažil před tím dnešním jednáním spojit se s paní komisařkou, aby ten průšvih nebyl tak strašně veliký na půdě českého parlamentu, paní komisařka dneska tweetovala a musím říci, že možná panu ministrovi udělala spíše psí službu, protože z toho tweetu jednoznačně vyplývá, že Česká republika si pouze může požádat jako jakákoliv členská země Evropské unie, pokud bude zavalena přívalem uprchlíků. A já jsem si ten onen článek 9 nechala z toho nařízení vytisknout. (Ukazuje.) A jenom pro vaši informaci - protože schůze nebude otevřena, tak u mě vždycky ty informace najdete - je tam zhruba 20 až 23 opatření, které ta země bude muset splnit, aby o té výjimce vůbec Evropská komise a rada jednala.

Takže znovu říkám, žádná výjimka tam není. Lhal jste, pane ministře, lhal jste českým občanům, lhal jste Poslanecké sněmovně a vypadá to, že i vládě České republiky. Velmi mě to mrzí, protože vy ve finále jste zatáhli za tu záchrannou brzdu, byť jste to aktivně nehlasovali proti, ale zdrželi jste se, a vy jste nám tady argumentoval, že došlo k větší byrokratické zátěži. Ještě jako paradoxní bylo, že jste to nekomunikoval vy, ale pan ministr Kupka.

Já musím říci, že jak ten pakt je napsán, tak se nic proti tomu původnímu návrhu nezměnilo, až na jednu věc, a to je, že se do nařízení dostal nebo do toho nového migračního paktu dostalo zřízení nové pozice na evropské úrovni s názvem koordinátor solidarity. Jinak je tam všechno tak, jak jste to vy potvrdil už v tom červnu 2023.

Protože samozřejmě jsme neustále pod atakem, že upozorňuje pouze opozice, tak já bych chtěla vaši pozornost zaměřit i na kritiku z koaličních řad. I na kritiku z koaličních řad. A nebudu tady zastírat, že mnoho kolegů se samozřejmě k tomu vašemu vyjednanému migračnímu paktu postavilo velmi negativně. Samozřejmě se začali vymezovat koaliční europoslanci mezi prvními. Podle pana europoslance Kolaji se nás žádná výjimka kvůli Ukrajincům netýká. Pan Kolaja doslova řekl: Je to hloupost. Ptali jsme se na to eurokomisařky Ylvy Johansson - Evropská komise odpovídá za interpretaci paktu - a ta nám řekla, že se tam ukrajinští uprchlíci rozhodně nezapočítávají. Kritika pana ministra je na místě.

Pan europoslanec Vondra je kritický kvůli nedostatečnému ošetření návratové politiky. Na to, že migrační pakt neřeší návratovou politiku, si pan europoslanec stěžuje. Měl to být bod 11, ale není tam. Evropě se bohužel dlouhodobě nedaří expedovat lidi, kteří nemají nárok na azyl. Je to nedostatečný migrační pakt. - A pan Vondra se i vyjádřil, že musí vyjádřit jistou míru nesouhlasu s postupem pana ministra Rakušana, že ho za to kritizuje, protože se měl pokusit sehnat blokační menšinu, že nám to sem spadlo z čistého nebe a že byl skutečně překvapen a že se mu to nelíbí.

Pan europoslanec. Zdechovský: Dokument žádnou výjimku pro nikoho nemá. Výjimka padla a je součástí ústního jednání, kdy komise řekla, že připraví dokument, ale ten není, není ani vyjednaný. Dohodu považuje pan europoslanec Zdechovský za velmi špatnou a vymezuje se proti ní. - Musím říci, že tady si dovolím teď souhlasit s tím, co řekl pan Zdechovský, že být on na straně pana premiéra Fialy, tak by jako kapitán svého hráče seřval a řekl by mu, ať v polovině střídá - cituji slova pana europoslance Zdechovského. Tak tolik asi k europoslancům.

Musím říci, že velmi z duše mně mluvil článek, který vyšel myslím včera na Novinkách. Rakušan jako baron Prášil. Migrační výjimka pro Česko v paktu není. - Píše se tady, že migrační pakt schválený Evropským parlamentem ukládá zemím buď přijmout uprchlíky, nebo zaplatit do společného fondu. Žádnou výjimku pro Českou republiku to neobsahuje. - Je to, prosím, tento článek, pokud byste si chtěl někdo vyhledat. (Ukazuje.)

Samozřejmě je i zajímavé sledovat, jak se k migračnímu paktu a vyjednávání z pozic pana ministra Rakušana staví i jednotliví političtí komentátoři, kteří samozřejmě komentují ty věci v českých médiích. Tak naposledy například pan Balšínek: Skutečně je to zrada na voličích, na občanech České republiky. Pan politolog Kolář hovoří o tom, že minulý rok, bylo to v létě, Vít Rakušan oznámil, že díky českému předsednictví, že to je velký úspěch, pak ale začal couvat, neb se začalo ukazovat, že ty kvóty, byť pod jiným názvem, tam skutečně jsou. Ukázalo se, že v paktu není žádná výjimka pro Českou republiku a že pan ministr Rakušan lhal. Echo24 stejně tak: Počet ukrajinských uprchlíků nebude mít vliv. Je to scénář, kde to vlastně konstatuje sama Evropská komise.

Tady bych se možná ještě zastavila u těch věcí ohledně toho článku v Echu - a možná by pan ministr na to měl odpověď. Ta debata je o tom, že migrační pakt by měl začít platit až za dva roky. Za dva roky. A dočasná ochrana pro Ukrajince nám končí v březnu 2025. Takže už z tohoto titulu je jasné, že se to Ukrajinců dotýkat nemůže. A i kdyby - protože pan ministr, někde jsem četla, má ambici prodloužit ten statut dočasné ochrany o rok, tak jsme v dubnu 2026, ale tohle bude platit až někdy od července 2026, takže ti Ukrajinci tam prostě nejsou. Podle mě by bylo skutečně férové, aby pan ministr prostě konečně tu barvu přiznal, zkusil se domluvit s českou Sněmovnou, s vládou, aby všichni napnuli síly na to, aby sehnali blokační menšinu na to jednání Rady, které by mělo být zhruba 29. dubna.

Pane ministře, mě to moc mrzí, protože skutečně to jsou velmi závažné věci. Mě mrzí celý ten začátek, že vůbec migrační pakt se dostal na jednání pouze ministrů, pouze ministrů, protože to je otázka bezpečnosti. Je to otázka bezpečnosti celé Evropské unie a tady si to měla vyhradit Evropská rada, kde zasedají premiéři a prezidenti, aby na bezpečnostní otázku se dalo použít právo veta.

Já bych chtěla za hnutí ANO navrhnout usnesení, ale pravděpodobně k tomu usnesení nikdy nedojde, protože vy nedovolíte otevřít tuto schůzi, ale jenom pro vaši informaci, jak by to usnesení znělo: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky konstatuje, že vládou České republiky v rámci předsednictví připravený a následně ministrem Rakušanem na Radě Evropské unie podpořený migrační pakt je nepřijatelný a ohrožuje bezpečnost České republiky a její suverenitu. Za druhé, vyzývá vládu České republiky, aby migrační pakt odmítla. Za třetí, konstatuje, že ministr vnitra Vít Rakušan lhal o explicitní výjimce pro Českou republiku, a vyzývá premiéra České republiky, aby ministra vnitra Víta Rakušana odvolal." Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ANO.)

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Ing. Tomáš Czernin byl položen dotaz

Válka na Ukrajině

Pane senátore, opravdu věříte tomu, že má Ukrajina šanci Rusko porazit, a že ji USA a ostatní budou podporovat do nekonečna? Nechápejte mě špatně, přeji si, aby Ukrajina Rusko porazila, ale myslím, že je to dost nereálná vize. A co mě ještě na vašem komentáři zarazilo je, že v něm vůbec nepíšete o m...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Peštová (ANO): Už otevíráme ministerstva úplně pro všechny?

23:08 Peštová (ANO): Už otevíráme ministerstva úplně pro všechny?

Projev na 103. schůzi Poslanecké sněmovny 24. května 2024 k zákonu o státní službě