Jsem ten poslední, kdo by se chtěl politicky přiživovat na krizové situaci a na lidském neštěstí. Naopak bych rád podpořil jakékoli rozumné opatření vlády. V krizových okamžicích máme táhnout za jeden provaz. A jako občan bych byl nejspokojenější, kdyby vláda tuto krizi dobře zvládala. Bohužel to tak není. Poslední týden jsme svědky velkého selhání krizového řízení. Vláda dělá chaotické, nesystémové a často nesmyslné kroky, které kromě marketingu nemohou mít žádný efekt.

O hrozbě koronaviru víme měsíce a dnes to vypadá, jako kdyby to celé vzniklo předevčírem. Při problému tohoto rozsahu opravdu nestačí činnost předstírat, ale je potřeba kompetentně rozhodovat a něco dělat. A taky správně informovat veřejnost. To se neděje. Má vláda pocit, že je zde velké riziko a nebezpečí šíření je vysoké, nebo naopak, že je relativně malé? V prvním případě by bylo nutné proti epidemii bojovat všemi silami a zavádět tomu adekvátní opatření. V druhém případě by byla na místě jen hygienická a cestovatelská doporučení. Vláda se ale chová zmateně. Šíření a dalšímu "importu" nákazy vládní opatření nijak nezabrání. Vypadá to, že premiéra a ministra zdravotnictví baví dělat tiskovky každou půlhodinu, komandovat lidi a tvářit se u toho akčně. Ale jaký má smysl čtrnáctidenní karanténa lidí, kteří byli v Itálii, když sem denně přijedou desetitisíce lidí ze zemí, kde je nákaza také? Jaký smysl má zničit světový pohár v biatlonu kvůli přítomnosti cizinců, když souběžně běží další sportovní akce a když jen v Praze je v tomto okamžiku je více turistů, než by bylo diváků na biatlonu? Jaký smysl má plošný zákaz přímých letů do Itálie, když bez problémů létáme do zemí stejně postižených nákazou a víme, že letiště jsou obecně jedny z nejrizikovějších míst? A tam, kde by vláda měla něco udělat rychle, tak to nedokáže. Třeba respirátory a ochranné pomůcky pro zdravotníky "v první linii" zoufale chybí.