Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené poslankyně, páni poslanci.

Dámy a pánové, budu zde mluvit o třech podstatných důvodech, pro které Občanská demokratická strana tuto vládu Andreje Babiše nepodpoří. Tyto důvody jsem osobně tlumočil již panu předsedovi vlády na jednání před Vánoci. Nebudu zde hovořit o zprávě evropského úřadu pro boj s podvody ani o probíhajícím jednání o zbavení imunity v souvislosti s případem Čapí hnízdo. Ne snad proto, že bych tuto záležitost považoval za nevýznamnou, ani ne proto, že bychom si snad mohli myslet, že nebude mít vliv na fungování vlády a pozici premiéra, samozřejmě vliv mít bude, ale nebudu o tom mluvit, protože jsou zde jiné velmi podstatné důvody, pro které nebude mít tato vláda důvěru Občanské demokratické strany.

Ten první důvod, vážný důvod, bych nazval ústavně-politický. Fakt je ten, že na základě rozhodnutí pana prezidenta a s jeho vědomím a požehnáním předseda vlády sestavil a prezident jmenoval tuto jednobarevnou vládu hnutí ANO, vládu, o které nebylo a není známo, že by disponovala nebo usilovala o transparentní politickou většinu v Poslanecké sněmovně. Fakt je také ten, že před jmenováním této vlády i po jmenování této vlády došlo jen k vysloveně formálnímu jednání vítěze voleb s ostatními stranami. A fakt je také ten, že z vyjádření pana prezidenta i pana premiéra od začátku vyplývalo, že tu máme co do činění s jejich pokusem ustavit menšinovou vládu jednoho politického subjektu, subjektu, který sice přesvědčivě zvítězil ve volbách, ale s necelými 30 % hlasů nezískal takovou podporu, aby mohl mít jednobarevnou vládu.

K tomu ještě dodávám, že bohužel, bohužel, protože Občanská demokratická strana rozhodně nepovažuje za dobré, aby Česká republika neměla žádnou vládu stanovenou a legitimně fungující podle Ústavy s potřebnou většinou, že jsme bohužel slyšeli veřejná vyjádření jak od pana prezidenta, tak od pana předsedy vlády naznačující jakoby důvěra v Poslanecké sněmovně pro vládu byla něco snad ne příliš podstatného, něco ústavně ne zcela nezbytného pro fungování v plném rozsahu, jako by vláda mohla snad normálně pracovat a existovat i bez důvěry v Parlamentu po nějakou zcela neurčenou dobu.