Vážené kolegyně, kolegové,

ten můj projev se bude také týkat už poplatků, o kterých dnes budeme mluvit, takže já využiju této části a svého přednostního práva nikoliv abych obstruoval, ale proto, abychom mluvili o poplatcích, koncesionářských poplatcích České televize a Českého rozhlasu.

Dovolte mi prosím zrekapitulovat dosavadní přístup stran vládní čtyřkoalice do předvčerejška nebo do krátké doby pětikoalice k takzvaným médiím veřejné služby, tedy k České televizi a k Českému rozhlasu. Zjednodušeně řečeno, jde o plánovité snahy vládních stran o ovládnutí těchto institucí. Vím, že to zní tvrdě, ale je to tak a já se to pokusím tady dokázat. V další části svého projevu se pak vyjádřím k aktuálnímu vládnímu návrhu na zvýšení rozhlasových a televizních daní - protože to není nic jiného. Z České televize a Českého rozhlasu se stal stát ve státě, který vybírá svoje vlastní daně a není nikým kontrolován. Kdyby byl kontrolován státem, Nejvyšším kontrolním úřadem, tak je to něco jiného. Ale v tomto případě je opravdu Česká televize, Český rozhlas stát ve státě se svým vlastním daňovým systémem. Ale pojďme popořádku.

Vláda a vládní parlamentní většina v uplynulých měsících totálně překopala pravidla voleb do kontrolních rad těchto takzvaných veřejnoprávních médií včetně počtu jejich členů, způsobu jejich volby a dalších podstatných náležitostí. No, proč asi? Proč nevyhovoval ten původní systém? Předtím bylo, a teď nevím přesně... 15 členů mediální rady, volili se tady v Poslanecké sněmovně. A teď je 18 členů mediální rady. Je to takový velký rozdíl? Je to rozdíl proto, abychom to museli měnit? Změní ti tři, ten zvýšený počet o tři, něco ve fungování veřejnoprávních médií? Zkusme se nad tím zamyslet. Anebo je to jenom proto, aby vládní koalice ovládla mediální radu a mohla využívat veřejnoprávních médií ke svému politickému prospěchu?