Jurečka (KDU-ČSL): Těch 37 miliard je pořád opravdu poměrně velká částka

08.07.2020 21:59

Projev na 54. schůzi Poslanecké sněmovny 8. července 2020 k zákonu o státním rozpočtu České republiky na rok 2020

Jurečka (KDU-ČSL): Těch 37 miliard je pořád opravdu poměrně velká částka
Foto: Hans Štembera
Popisek: Marian Jurečka
reklama

Dobrý podvečer, vážený pane místopředsedo, pane premiére, paní ministryně, členové vlády, milé kolegyně, kolegové.

Dovolte mi ještě na úvod, než se tady vyjádřím za klub KDU-ČSL ke státnímu rozpočtu, tak poděkovat za to dnešní velmi důležité hlasování ve třetím čtení, které se týkalo podpory bydlení, a to, že se podařilo tedy zrušit nesmyslnou daň z převodu nemovitosti a díky i těm statečným, kteří o jeden hlas pomohli také zachovat podporu úroku z hypoték, aby byly odečitatelné ze zákonu daně, protože to, co někteří poslanci dokázali říkat a také to potvrdili hlasováním, v jejich situaci nebylo jednoduché. A díky za ty desetitisíce lidí, kterých se to týká, kteří píší a mají k tomu kladné ohlasy. To na úvod. Aby to nebylo jenom, že tady kritizujeme, tak tady jako opoziční poslanec - díky i za toto, co se dneska podařilo udělat pro lidi a pro větší dostupnost a větší podporu bydlení.

Teď k samotnému návrhu toho rekordního deficitu státního rozpočtu. Já začnu tím, že často se díváme do okolních států, do Německa, do Rakouska, a vzhlížíme k tomu, jak to v těch státech dokážou dobře dělat. Jak dokážou rychle teď pomáhat v těchto časech svým firmám a podnikatelům. A třeba v případě Německa se tady bavíme o té rychlosti, ale i o té masivnosti. A i ekonomové uznávají, že Německo z této krize může paradoxně vyjít ještě posíleno. Ano, je to za cenu toho, že Německo jde do dalšího zvýšení svého zadlužení. Německo před krizí mělo svůj dluh na úrovni zhruba 60 % HDP. Teď si německá vláda na tyto masivní podpory půjčuje, a to zadlužení Německa stoupne zhruba k úrovni 75 % HDP.

Ale když se na to Německo podívám a měl jsem možnost třeba před měsícem být na návštěvě a mít jednání např. se saským premiérem, tak jsem jasně pochopil, že ta strategie těch investic a těch podpor německé vlády je zacílena na investice, které mají velký multiplikační efekt do budoucna, do projektů, které by stejně musely udělat, a do rychlé podpory, která také podpoří restrukturalizace pracovního trhu, aby ti lidé z těch oborů, které budou v příštích několika měsících, letech, ve velmi složité situaci, aby co nejrychleji dokázali se přeskupit do oboru perspektivních. Do oborů, kde věda a výzkum ukazují, že to má smysl, aby se tam tito lidé dokázali rekvalifikovat a přesunout.

A to mně chybí, když se podívám na některá opatření, tady u nás v České republice, kdy ta deklarovaná masivní podpora firem, živnostníků, postižených covidem, tak když se podívám na statistiky, kolik toho bylo přislíbeno, tak jsme zhruba na 1 % hrubého domácího produktu, nebo lehce přes, oproti těm deklarovaným 17 % celkové podpory. A aby to bylo korektní, tak vláda slibovala, že ty přímé podpory budou ve výši zhruba 4 % HDP. 1 % HDP je 60 mld. korun. Takže je tady velký rozdíl v tom, co bylo deklarováno, přislíbeno těm firmám, a to, co je reálně dneska vypláceno, jakou podporu oni dnes dostávají. Dám ještě srovnání s Německem, kde např. ty úvěry, u kterých se dneska u nás mluví, že přes ČMZRB a přes ty záruky budou poskytované zhruba na čtyřletou splatnost a odložení jednoho roku splatnosti, tak třeba právě v tom zmíněném Sasku tyto úvěry jsou na desetiletou splatnost a odložení až tří let splatnosti. To je docela výrazný rozdíl v tom, jak ta podpora je velká, jak ten stát nabízí pomocnou ruku podnikatelům.

A já tady nechci být jenom ten, kdo bude lacině říkat: Ne, žádný další deficit tato země nepotřebuje. Víme, že do konce roku je odhad, realistický odhad, i od ekonomů, kteří jsou v mnoha ohledech kritičtí vůči vládě, že ten propad příjmů bude kolem 250 mld. korun. Jestliže k tomu přičteme nutná opatření na záchranu pracovního trhu a podpory toho, aby lidé nepřišli masivně o práci, tak je evidentní, že ten schodek 300 mld. korun není realizovatelný a nevystačí si s ním žádná vláda do konce roku, ať by na postech vlády byl kdokoli. Ale když se podíváme na těchto dalších 200 mld. korun, tak tady už je namístě určitá kritika. Toho, že není evidentní, že ty přesuny do těch rozpočtových kapitol budou v letošním roce smysluplně proinvestovány.

Ano, já jsem rád za to, že ten původní návrh té velké rezervy, kde bylo napsáno číslo 137 mld. korun jako vládní rozpočtová rezerva, která znamená to, že každá vláda, každé jednání vlády, může být o tom, že z těchto peněz jakýmkoliv způsobem rozhodnout na jednání vlády ministři, do kterých rezortů to půjde, bez jakékoliv kontroly Poslanecké sněmovny. Tak jsem rád, že tato obecná obrovská částka je v návrhu pozměňujícím, který tady podal pan premiér, je rozepsaná do jednotlivých kapitol. Ale nejsem si jist, zdali to rozepsání je realistické.

Když se podíváme do některých rezortů, jsou to částky v desítkách miliard korun. A já si nejsem jist - a i když jsem se bavil s lidmi, kteří v těch oblastech dělají, že do konce roku tyto peníze je možné smysluplně realisticky proinvestovat. Třeba v rámci právě staveb, které se budou dělat, jestli je vůbec ta kapacita, jestli jsou tady pracovníci, jestli s podzimem a příchodem zimy ty stavby budou mít svoji kvalitu a nebude to na úkor rychlosti. To jsou první otazníky, které tady vyplývají. Pak jsou tady oblasti, které by si zasloužily finanční podporu a které i my za KDU-ČSL v našich pozměňujících návrzích, my navrhujeme přesunout některé peníze v rámci současného návrhu vládní rozpočtové rezervy, která je stále navrhovaná ve velmi vysoké výši 37 mld. korun. Pro lidi, kteří třeba i sledují naše jednání připomenu, že běžně byla vládní rozpočtová rezerva v minulých letech kolem 4,5 mld. korun.

A ta vláda si s tím uměla v průběhu roku vystačit. Takže i těch 37 mld. korun je pořád opravdu poměrně velká částka. A my navrhujeme, abychom dokázali posílit některé důležité oblasti v ČR a některé důležité spektra naší společnosti. Navrhujeme posílit například velmi těžkou situaci důchodců, především maminek, které vychovávaly děti. Dlouhodobě je to velký problém, kdy tito lidé, tyto maminky se zasadily o to, že tady je dnes produkční generace, nás, kteří tady dneska stojíme, jednáme, rozhodujeme, ale oni za to, že se věnovali naší výchově jsou systémem důchodového výpočtu, potrestáni. Jejich důchody jsou zhruba o 2,5 tis. korun v průměru nižší. Proto ten návrh pětistovka maminkám za každé vychované dítě měsíčně, je naprosto namístě. Je to zároveň i řešení toho, aby tito lidé neztráceli střechu nad hlavou, byli schopni zvládnout narůstající inflaci, protože ta nejvíce dopadá dneska právě na důchodce v ČR.

Máme jednu z nejvyšších inflací v ČR. Proto tento návrh má smysl. Je tady také z naší dílny návrh, který se věnuje a míří na podporu rodičů, těch, kteří vychovávají děti. Těch, kteří budou mít s příchodem září a podzimu výdaje na to, že děti půjdou na základní, na střední, na vysokou školu. Pak máme také návrh, který míří do velmi důležité oblasti, a to je podpora bydlení. Já jsem přesvědčen, že větší smysl má navýšit výrazným způsobem kapitolu Státního fondu rozvoje bydlení a programy, kterou mohou pomoci financovat bydlení, protože tam je velký multiplikační efekt pro lokální zaměstnanost, pro živnostníky, pro malé a střední firmy a především ty, kteří tady v ČR odvádí daně. Masivní podpora Státního fondu dopravní infrastruktury je fajn. Otázka je, jestli to tedy stihne do konce roku proinvestovat. Ale tyto peníze z velké části půjdou za firmami, které vyvádí tyto zisky do jiných zemí v rámci dividend.

Anketa

Je Miroslav Kalousek zábavný politik?

7%
93%
hlasovalo: 12451 lidí

A pokud se bavíme o multiplikačním efektu z hlediska zaměstnanosti, tak podpora bytové výstavby, rekonstrukce zateplování bytů, má největší přidanou hodnotu z hlediska jedné koruny, kterou investují ze strany státu do tvorby pracovních míst. A pak máme tam velmi důležitý návrh, který se týká dofinancování sociálních služeb. Já chápu za těch sedm let, co jsem ve Sněmovně, tak je to během roku, každého roku opakující se evergreen. Ty nárůsty na výdaje v sociálních službách jsou poměrně velké. A je to dáno tím, že nám narůstá počet lidí, kteří tyto služby potřebují, protože holt třeba zázemí jejich rodin jim neumožňuje tu péči zvládnout a potřebují někoho, kdo jim profesionálně pomůže. A tady se dlouhodobě potýkáme s tím, že ani v letošním roce ani přes ty zvýšené výdaje do této oblasti, nejsou ty výdaje, které sociální služby v ČR budou muset realizovat, pokryty.

A byl bych velmi rád, aby se na tuto oblast nezapomnělo. Já jsem také prosil paní ministryni i při osobním jednání i v tom návrhu usnesení, které jsem načetl k tomuto tisku, o čtyři důležité věci. Aby vláda nejenom poslancům, ale široké veřejnosti dala opravdu podrobný přehled o tom, jakým způsobem probíhá plnění státního rozpočtu v prvním pololetí tohoto roku. Já jsem dostal určitý přehled, který mi předal pan premiér ve vytištěné podobě, bylo super vidět některé věci, jak se vyvíjejí, nejsou to pěkná čísla, ale byl bych rád, aby tyto informace mohli dostat všichni poslanci, nejenom poslanci rozpočtového výboru, ale i široká veřejnost.

Druhou věcí bylo, abychom dostali velmi podrobný výhled na druhé pololetí a právě i na to, jak těch 200 mld. korun bude konkrétně proinvestováno, do větší podrobnosti, než je pozměňovací návrh, který ve 12 bodech rozepisuje 130 mld. korun do jednotlivých rozpočtových kapitol. A také to, aby vláda k tomu řekla, jakou podporu zaměstnanosti a pracovních míst za těmito finančními prostředky můžeme očekávat.

Pak jsem prosil o třetí věc, zdali by vláda mohla aktualizovat rozpočtový výhled, střednědobý rozpočtový výhled na roky 2021 až 2023. Já chápu, že to je složité, že to není úplně jednoduché toto odhadovat a modelovat, ale vidíme to právě u států, jako je Rakousko, jako je Německo, že tam toto ty vlády se snaží svým parlamentům dodat. Protože je něco jiného stát tady jako poslanec a rozhodovat o schodku, rekordním schodku půl biliónu korun a vědět, že výhled na příští rok bude 100 nebo 50 anebo 300 mld. korun. To je podstatný rozdíl. Takže to mi chybí v té komunikaci, kterou tady dneska vedeme, dodání těchto podkladů.

A poslední věc, kterou jsem prosil, a je to zase i v tom návrhu doprovodného usnesení, aby také vláda předložila efektivní úsporná opatření na jednotlivých resortech a státních úřadech. Já nechci a nevolám po žádných tupých asociálních škrtech, ale myslím si i ze své zkušenosti, že je možné na každém resortu přijít se smysluplnými úsporami, ať už jde o oblasti externích služeb, právního poradenství, v oblasti marketingu a podobně, nebo třeba v oblasti zeštíhlení organizační struktury, ve snížení počtu vedoucích pracovníků - to nemusí být o masivním propouštění, o ztrátě schopnosti, činnosti státní správy, ale o tom, že dokážeme prostě normálně ušetřit. Já si myslím, že každá rodina, každý rodič, každý normální člověk, když přijde nějaká krize, tak se logicky snaží do určité míry hledat ty úspory sám u sebe, prostě umět se uskromnit je věc na místě. Takže to jsou čtyři věci, po kterých jsem volal.

Bohužel, když jsem sledoval výsledek jednání rozpočtového výboru, kdy ani jeden z našich pozměňovacích návrhů nebyl podpořen, ani jsem nezaznamenal to, že by tady byla vůle dodat tyto podklady, po kterých voláme, tak jsme po dohodě na našem poslaneckém klubu se rozhodli toto zvýšení schodku státního rozpočtu o dalších 200 mld. korun v dané situaci nepodporovat.

Děkuji za pozornost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Laudát (KAN): Houstone, máme problém

9:41 Laudát (KAN): Houstone, máme problém

Komentář na facebookovém profilu k návštěvě amerického ministra zahraničí Mike Pompea