Dobrý podvečer, vážený pane místopředsedo, pane premiére, paní ministryně, členové vlády, milé kolegyně, kolegové.

Dovolte mi ještě na úvod, než se tady vyjádřím za klub KDU-ČSL ke státnímu rozpočtu, tak poděkovat za to dnešní velmi důležité hlasování ve třetím čtení, které se týkalo podpory bydlení, a to, že se podařilo tedy zrušit nesmyslnou daň z převodu nemovitosti a díky i těm statečným, kteří o jeden hlas pomohli také zachovat podporu úroku z hypoték, aby byly odečitatelné ze zákonu daně, protože to, co někteří poslanci dokázali říkat a také to potvrdili hlasováním, v jejich situaci nebylo jednoduché. A díky za ty desetitisíce lidí, kterých se to týká, kteří píší a mají k tomu kladné ohlasy. To na úvod. Aby to nebylo jenom, že tady kritizujeme, tak tady jako opoziční poslanec - díky i za toto, co se dneska podařilo udělat pro lidi a pro větší dostupnost a větší podporu bydlení.

Teď k samotnému návrhu toho rekordního deficitu státního rozpočtu. Já začnu tím, že často se díváme do okolních států, do Německa, do Rakouska, a vzhlížíme k tomu, jak to v těch státech dokážou dobře dělat. Jak dokážou rychle teď pomáhat v těchto časech svým firmám a podnikatelům. A třeba v případě Německa se tady bavíme o té rychlosti, ale i o té masivnosti. A i ekonomové uznávají, že Německo z této krize může paradoxně vyjít ještě posíleno. Ano, je to za cenu toho, že Německo jde do dalšího zvýšení svého zadlužení. Německo před krizí mělo svůj dluh na úrovni zhruba 60 % HDP. Teď si německá vláda na tyto masivní podpory půjčuje, a to zadlužení Německa stoupne zhruba k úrovni 75 % HDP.

Ale když se na to Německo podívám a měl jsem možnost třeba před měsícem být na návštěvě a mít jednání např. se saským premiérem, tak jsem jasně pochopil, že ta strategie těch investic a těch podpor německé vlády je zacílena na investice, které mají velký multiplikační efekt do budoucna, do projektů, které by stejně musely udělat, a do rychlé podpory, která také podpoří restrukturalizace pracovního trhu, aby ti lidé z těch oborů, které budou v příštích několika měsících, letech, ve velmi složité situaci, aby co nejrychleji dokázali se přeskupit do oboru perspektivních. Do oborů, kde věda a výzkum ukazují, že to má smysl, aby se tam tito lidé dokázali rekvalifikovat a přesunout.

A to mně chybí, když se podívám na některá opatření, tady u nás v České republice, kdy ta deklarovaná masivní podpora firem, živnostníků, postižených covidem, tak když se podívám na statistiky, kolik toho bylo přislíbeno, tak jsme zhruba na 1 % hrubého domácího produktu, nebo lehce přes, oproti těm deklarovaným 17 % celkové podpory. A aby to bylo korektní, tak vláda slibovala, že ty přímé podpory budou ve výši zhruba 4 % HDP. 1 % HDP je 60 mld. korun. Takže je tady velký rozdíl v tom, co bylo deklarováno, přislíbeno těm firmám, a to, co je reálně dneska vypláceno, jakou podporu oni dnes dostávají. Dám ještě srovnání s Německem, kde např. ty úvěry, u kterých se dneska u nás mluví, že přes ČMZRB a přes ty záruky budou poskytované zhruba na čtyřletou splatnost a odložení jednoho roku splatnosti, tak třeba právě v tom zmíněném Sasku tyto úvěry jsou na desetiletou splatnost a odložení až tří let splatnosti. To je docela výrazný rozdíl v tom, jak ta podpora je velká, jak ten stát nabízí pomocnou ruku podnikatelům.