Nejvýrazněji se tato tendence projevuje ve vztahu k událostem druhé světové války, především k roli Sovětského svazu při osvobozování Československa. 

Z osvobození „krvavé jaro“?

Jedním z nejvýraznějších příkladů tohoto trendu je znepokojivé přejmenovávání historických událostí. Termín „osvobození Rudou armádou“ je nahrazován výrazem „krvavé jaro“ – sugestivním a manipulativním pojmem, který má vyvolávat negativní emoce a podkopat historickou realitu. Takové jazykové konstrukce jsou nejen urážkou památky padlých sovětských vojáků, ale i popřením zkušeností generací, které vděčí Rudé armádě za přežití a konec nacistické okupace. Nebo snad chtějí inovátoři historických událostí říci, že Protektorát Čechy a Morava byl fajn?

Stále více je do veřejného prostoru předkládáno, že Sovětský svaz nebyl osvoboditel, ale okupant. Toto tvrzení, které naposledy použil koordinátor strategické komunikace vlády (zkráceně KoStaKoV) O. Foltýn v rámci projektu STRATKOM je velice nebezpečné, protože popírá historickou pravdu, a tou je, že spojenecká vojska, tedy jak sovětská tak americká, odešla z území Československa do konce roku 1945. Nemohla nás tedy okupovat, tak jako tomu bylo v případě nacistického Německa. Nehledě na to, že to byl právě onen Západ, který nás v roce 1938 zradil.