Nedávný útok Spojených států na íránské jaderné zařízení znovu rozpoutalo debatu o tom, jak daleko může Západ zajít, aby zabránil šíření jaderných zbraní. Mnozí kritici bijí na poplach kvůli eskalaci napětí nebo porušování mezinárodního práva. Jenže tyhle debaty o detailech nám často zakrývají to podstatné: jaderná zbraň v rukou íránského režimu by pro celý Blízký východ, a nepřímo i pro nás v Evropě, představovala existenční hrozbu.
Útok USA považuji za oprávněný a nezbytný krok v rámci politiky nešíření jaderných zbraní. Írán se o jadernou bombu snaží už dlouho a opakovaně porušuje mezinárodní dohody. Kdybychom je nechali být, je víc než pravděpodobné, že by už dnes tuto zbraň měli. A to by úplně změnilo rovnováhu sil v regionu, který je už tak křehký.
Když se mluví o jaderném Íránu, často slyšíme argument typu: „Vždyť je pár dní od bomby už dvacet let, tak se toho bát nemusíme.“ Tenhle postoj je ale nejen naivní, ale i nebezpečný. Zapomíná se na klíčovou věc. Důvod, proč Írán bombu stále nemá, nejsou jeho vlastní zábrany, ale právě tlak zvenčí. Bez kybernetických útoků, sabotáží a diplomatického tlaku by režim v Teheránu zbraň měl už dávno.
Íránský režim není jen „další autoritářský stát“. Je to radikální teokracie, která systematicky porušuje lidská práva, hlavně práva žen, a náboženství používá jako nástroj moci. Je to režim, který během protestů střílí do vlastních lidí, vězní novináře i opozici a otevřeně vyhrožuje zničením jiným státům, především Izraeli. Svět si nemůže a nesmí dovolit riskovat, že taková země získá přístup k nejničivější zbrani, jakou kdy lidstvo stvořilo.
Navíc je jasné, že jaderná zbraň v rukou Íránu by spustila dominový efekt. Po jejím získání by se s největší pravděpodobností rozjelo nové kolo zbrojení. Saúdská Arábie, Turecko nebo Egypt by si jen těžko nechaly ujít možnost dorovnat síly. Místo stability bychom sledovali rychlou jadernou eskalaci v jednom z nejvýbušnějších regionů světa. Následky by se dřív nebo později dotkly i Evropy, a to nejen bezpečnostně, ale i ekonomicky.
Západní spojenci by proto neměli podceňovat nebezpečí, které Írán představuje. Nemůžeme jen doufat, že se režim „umoudří“. Naopak, jedinou dlouhodobě udržitelnou cestou je změna politického systému v zemi. Íránští občané si zaslouží svobodný, demokratický stát, který nebude šířit radikální ideologii, ale soustředit se na prosperitu a lidská práva.
Jako politik a volební lídr České pirátské strany ve Zlínském kraji proto podporuji jakoukoliv legitimní iniciativu, která zabrání Íránu v získání jaderné zbraně. Věřím, že Česká republika by měla aktivně prosazovat politiku nešíření zbraní hromadného ničení, podporovat lidská práva a stát na straně těch, kdo se radikalismu staví na odpor.
Jaderná bezpečnost není jen otázkou velmocí. Týká se nás všech. A v případě Íránu bychom měli být o to obezřetnější.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Je dobře, že USA svým útokem zničily jaderný program Íránu?
autor: PV
