Koudelka (ČSSD): Energetický regulační úřad byl podroben mocenskému zásahu

04.08.2015 9:20

Energetický regulační úřad jednající za stát jako právnickou osobu podal 22. 7. 2015 ústavní stížnost proti příkazu Okresního soudu v Jihlavě k prohlídkám jeho prostor. Stížnost podala i předsedkyně úřadu Alena Vitásková. Ústavní soud již připustil, že stát může podat ústavní stížnost na ochranu svého vlastnictví a také v pozici zaměstnavatele. Stížnost ERÚ podává, protože jako uživatel prohlížených prostor byl podroben mocenskému zásahu.

Koudelka (ČSSD): Energetický regulační úřad byl podroben mocenskému zásahu
Foto: repro YouTube.com
Popisek: doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D.

Právní zastoupení má advokát Zdeněk Koudelka. Důvody podání ústavní stížnosti jsou následující:

1. Nedůvodnost prohlídky prostor – porušení principu omezení základních práv a svobod jen v nutném případě

Důvodem prohlídky bylo získání jmenovacího dekretu místopředsedkyně Renaty Vesecké. Soud se v příkazu odkazuje na návrh státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Jihlavě s tím, že ERÚ nevydal jmenovací dekret policejnímu orgánu. Tento údaj v návrhu je pololží. Lživé prvky této informace spočívají v tom, že se vyvolává dojem, že ERÚ odmítl vydat jmenovací dekret policejnímu orgánu v rámci trestního řízení podle trestního řádu. Ale o dekret byl ERÚ požádán Městským ředitelstvím policie Plzeň dopisem z 22. 4. 2015. Z dopisu neplyne, že je žádáno předložení jmenovacího dekretu podle trestního řádu a že jde o věc pro trestní řízení. ERÚ může vydávat listiny týkající se personálních věcí zaměstnanců jen na základě zákonné direktivy. Je však povinností těch, kteří takové informace požadují, aby důvod a zákonnou normu, na jejímž základě postupují, dokázali uvést. Státní orgány, včetně policie a státního zastupitelství, totiž při výkonu státní moci nesmí být nezávislé na zákonu, ale naopak jsou závislé na právním řádu. Iniciativně státní zástupce rozšířil možnost zabavení dalších věcí např. o data z počítače či mobilní telefony. Přitom u mobilních telefonů je pochybné, k čemu policii a státnímu zástupci měly sloužit. Pokud chtěli nějaké údaje z telekomunikačního provozu, měli státní zástupce i policie postupovat podle ustanovení trestního řádu o odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Státní zástupce i policie se zřejmě báli jít touto cestou, neboť by dotčené osoby měly právo přezkumu Nejvyšším soudem a mohlo se tak vyjevit jejich nezákonné jednání.

2. Nepříslušnost soudu a státního zastupitelství

Ve věci rozhodoval Okresní soud v Jihlavě na návrh státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Jihlavě. Přitom se údajná trestná činnost – jmenování místopředsedkyně ERÚ Renaty Vesecké - stala v Praze. Na tuto skutečnost se policie výslovně ptala v dopise Městského ředitelství Plzeň z 25. 11. 2014 a ERÚ v odpovědi na tuto žádost z 8. 12. 2014 uvedl, že ke jmenování došlo v pobočce úřadu Praha 7, Partyzánská 1/7. V dané věci mělo provádět dozor Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 7, kde se jmenování místopředsedkyně ERÚ stalo, rozhodovat o prohlídce měl Obvodní soud Praha 7. Nelze akceptovat zneužití práva, tedy postup státního zastupitelství, který je veden úvahou – „dáme to tam, kde nám vyhoví a ne tam, kde nám asi nevyhoví“.

3. Porušení práva na rovné zacházení, zákazu diskriminace a zákazu trestní provokace státem

Státní zastupitelství a policie jmenování místopředsedkyně ERÚ posuzuje jako trestný čin, protože údajně nejsou splněny zákonné předpoklady jmenování. Vůbec nic však státní zastupitelství a policie nekonalo ve věci jmenování ministra financí Andreje Babiše, který byl jmenována v lednu 2014 ministrem, aniž splňoval podmínky lustračního zákona. Původní znění lustračního zákona (do změny provedené v souvislosti s přijetím zákona o státní službě 23. 10. 2014), se vztahovalo na rezortní ministry, jakožto funkcionáře správních orgánů (ministerstva), jejichž funkce vznikla jmenováním. Přesto však orgány veřejné žaloby a policie ve věci nic nekonají, a to ani okresní státní zástupce v Jihlavě, přičemž kauza Babiš je obecně známá a ví o ní. Je zřejmé, že v obdobných věcech jedná státní zastupitelství nedůvodně jinak. Je pravdou, že Babiš byl jmenován v Praze, ovšem stejně jako Renata Vesecká. Pokud okresní státní zástupce v Jihlavě vyvozuje svou příslušnost pro jedno jmenování v Praze (Vesecká), měl vyvodit svou příslušnost i pro vyšetřování zákonnosti jmenování jiného státního funkcionáře v Praze (Babiš). Nebo měl v obou věcech vyslovit svou nepříslušnost. To, že v jedné věci trestněprávně jedná a v druhé nikoliv, je porušení rovnosti před zákonem.

4. Neoprávněný zásah policie při provedení prohlídky

Policie zabrala dopis Renaty Vesecké ministru vnitra Milanu Chovancovi ze dne 23. 3. 2015. Daný dopis nemohl být nijak použit jako důkaz a už vůbec ne neodkladný a neopakovatelný (vždy šlo zajistit jeho originál u adresáta-ministra vnitra) pro trestní řízení ve skutku, který je předmětem tohoto řízení – jmenování místopředsedkyně do funkce v listopadu 2014.

Policie zabavila v Jihlavě v rámci personálního spisu lékařský posudek Renaty Vesecké ze dne 19. 8. 2014, přitom zdravotní stav nemůže být trestný. Jde o nelegální shromažďování informací o Renatě Vesecké.

Policie zabavila trestní oznámení Tomáše Prokeše, které předtím policie sama ERÚ zaslala s žádostí o vyjádření. Tedy policie pošle určité dokumenty ERÚ a požádá jej o vyjádření a pak je zabaví spolu s přípravou odpovědi na svou žádost. Přitom originál trestního oznámení má sama v držení a sama požádala o vyjádření ERÚ. Policie tak prakticky provokuje důvody pro prohlídku. Pokud si myslí, že uvedené dokumenty ERÚ drží neoprávněně, neměla je zasílat. Pokud jsou drženy oprávněně, neměla je zabavovat. Dané jednání se přibližuje jednání mocenských orgánů v době nesvobody 1939-45 a totality po roce 1948, kdy policejní a prokurátorské orgány provokovaly určité jednání, za které pak byly osoby postihovány. Taková činnost mocenských orgánů státu je v demokratickém právním státě zakázána.

Prohlídka byla provedena jako demonstrace síly. Racionálně uvažující policejní velitel či dozorující státní zástupce by jmenovací dekret získal tak, že by jeden policista došel na personální oddělení ERÚ. Ovšem do ERÚ vpadlo několik desítek policistů. Tato demonstrace síly posiluje chápání zásahu jako tlak na vedení ERÚ.

Zdeněk Koudelka, advokát

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Magistrát nenaplňuje protikorupční strategii, Piráti chtějí vysvětlení

12:53 Magistrát nenaplňuje protikorupční strategii, Piráti chtějí vysvětlení

V únoru roku 2017 pražské zastupitelstvo schválilo protikorupční strategii města. Pirátům se do ní p…