Koudelka (ČSSD): Energetický regulační úřad byl podroben mocenskému zásahu

04.08.2015 9:20 | Zprávy
autor: PV

Energetický regulační úřad jednající za stát jako právnickou osobu podal 22. 7. 2015 ústavní stížnost proti příkazu Okresního soudu v Jihlavě k prohlídkám jeho prostor. Stížnost podala i předsedkyně úřadu Alena Vitásková. Ústavní soud již připustil, že stát může podat ústavní stížnost na ochranu svého vlastnictví a také v pozici zaměstnavatele. Stížnost ERÚ podává, protože jako uživatel prohlížených prostor byl podroben mocenskému zásahu.

Koudelka (ČSSD): Energetický regulační úřad byl podroben mocenskému zásahu
Foto: repro YouTube.com
Popisek: doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D.

Právní zastoupení má advokát Zdeněk Koudelka. Důvody podání ústavní stížnosti jsou následující:

1. Nedůvodnost prohlídky prostor – porušení principu omezení základních práv a svobod jen v nutném případě

Důvodem prohlídky bylo získání jmenovacího dekretu místopředsedkyně Renaty Vesecké. Soud se v příkazu odkazuje na návrh státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Jihlavě s tím, že ERÚ nevydal jmenovací dekret policejnímu orgánu. Tento údaj v návrhu je pololží. Lživé prvky této informace spočívají v tom, že se vyvolává dojem, že ERÚ odmítl vydat jmenovací dekret policejnímu orgánu v rámci trestního řízení podle trestního řádu. Ale o dekret byl ERÚ požádán Městským ředitelstvím policie Plzeň dopisem z 22. 4. 2015. Z dopisu neplyne, že je žádáno předložení jmenovacího dekretu podle trestního řádu a že jde o věc pro trestní řízení. ERÚ může vydávat listiny týkající se personálních věcí zaměstnanců jen na základě zákonné direktivy. Je však povinností těch, kteří takové informace požadují, aby důvod a zákonnou normu, na jejímž základě postupují, dokázali uvést. Státní orgány, včetně policie a státního zastupitelství, totiž při výkonu státní moci nesmí být nezávislé na zákonu, ale naopak jsou závislé na právním řádu. Iniciativně státní zástupce rozšířil možnost zabavení dalších věcí např. o data z počítače či mobilní telefony. Přitom u mobilních telefonů je pochybné, k čemu policii a státnímu zástupci měly sloužit. Pokud chtěli nějaké údaje z telekomunikačního provozu, měli státní zástupce i policie postupovat podle ustanovení trestního řádu o odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Státní zástupce i policie se zřejmě báli jít touto cestou, neboť by dotčené osoby měly právo přezkumu Nejvyšším soudem a mohlo se tak vyjevit jejich nezákonné jednání.

2. Nepříslušnost soudu a státního zastupitelství

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Ing. Jan Bureš, DBA byl položen dotaz

Pane Bureš, mám na vás dva dotazy.

Myslíte, že třeba v Rakousko nebo Francii, kde je povinnost mít zavřeno i v neděli, ne jen o svátcích nejsou liberální demokracie? Uvědomujete si, že to není mnohdy tak jednoduché si určit, zda chcete ve svátek do práce? Souhlasím s vámi, že když je jednou otevřeno a podruhé ne, je to zmatek. Proč t...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kavij (KSČM): Vabank Petra Pavla a jeho „Diany“

7:14 Kavij (KSČM): Vabank Petra Pavla a jeho „Diany“

Mediální kampaň současného prezidentského páru za znovuzvolení Petra Pavla jede již dlouho naplno.