Martan (SPO): Nejen Lety, ale i pramen Vltavy na Šumavě uctívejme

15.02.2018 22:36 | Zprávy
autor: PV

V současné době se ve veřejném prostoru udržuje téma "popírání holocaustu" v souvislosti s táborem Lety u Písku a výroky poslanců strany SPD. Obdobný tábor byl v místě pramen Vltavy u Kvildy, ale o něm se již 25 let mlčí.

Martan (SPO): Nejen Lety, ale i pramen Vltavy na Šumavě uctívejme
Foto: archiv
Popisek: Petr Martan

Tábor Lety nezpochybňuji

Dle věrohodných zdrojů to nejprve byl pracovní tábor, kterým prošlo 770 osob do konce r. 1941 a vězni pracovali zejména v lesích při těžbě dřeva a při dalších těžkých pracích. Dále se změnil status tábora na "cikánský tábor", kterým prošlo 1309 osob, přičemž přežilo zhruba 300. Téměř všichni ostatní byli deportováni do Osvětimi k plánovanému usmrcování. Tábor v Letech tedy nebyl vyhlazovacím táborem, ale "čekárnou" na dodání do koncentračních táborů a místem mučení a umírání stovek lidí. To bylo svinstvo Říše Německo, které musí být stále jak nám tak současnému Německu připomínáno a jejich oběti uctívány. V této souvislosti je potřeba upřesnit pojmy. Německý pokyn z r. 1940 žádá, aby za koncentrační tábory byly označovány jen ty, které patřily pod inspektora koncentračních táborů: Dachau, Sachsenhausen, Buchenwald, Flosenburg, Mauthausen a Ravensbrück; dále židovská ghetta, jako Terezín, Kaunas a další.

Příslušníci států, které Německo obsadilo, byli násilně soustřeďováni do tzv. „internačních táborů“. V r. 1940 se změnil způsob věznění. Potom bylo důvodem pro umístění do internačního tábora toto: židovská příslušnost, osoby podezřelé ze sabotáže a špionáže, nebo jiné přestupky. Později měli být všichni dopraveni do koncentračních táborů. Mezistupněm k tomu bylo zařazení do internačního tábora. V roce 1940 nacisté změnili podmínky tak, že Židé měli přednost do koncentráku a k usmrcení. Ostatní národnosti v internačních táborech se tak ocitly na konci fronty na smrt, neboť Němci nestíhali plán vraždění.

Dle německého nařízení o ubytování a zacházení s lidmi nasazenými na práce (6/1942) je uváděno, že „pro jejich ubytování měly sloužit tábory – nejjednodušší baráky, které se měly skládat z místností pro ubytování, světnice pro nemocné a trestanecké cely. Okna měla být opatřena mřížemi a celý tábor obehnán ostnatým drátem. V jednotlivých táborech mělo být ubytováno kolem 20–30 osob a stále střežených. Velitele strážního oddílu mělo určovat gestapo“. Jen v oblasti střední Šumavy bylo 26 internačních táborů. Byli tam také občané několika států, s nimiž jsme dnes v Evropské unii.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Mgr. Róbert Šlachta byl položen dotaz

Účast ve vládní koalici.

Pane Šlachto, nemrzí Vás dnes, že jste byl tvrdohlavý a neprojevil dostatek politického realismu? Proč jste se nepřidali ke spolupráci k některé opoziční skupině? Je mi jedno ke které. Klidně ke komukoliv. Stačilo, SPD, Motoristi, Pro, ANO ... spousta možností a třeba Stačilo by se ve spolupráci s ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Šlachta (Přísaha): Bílá místa musí být vysvětlena

10:21 Šlachta (Přísaha): Bílá místa musí být vysvětlena

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k bitcoinové kauze