Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já naprosto souhlasím s tím, co tady zaznělo od pana zpravodaje, že to je řešení na jeden rok, protože nikdo z nás teď vůbec samozřejmě neví, jaký bude průběh a jak dlouho bude trvat koronavirová krize, jaké důsledky to bude mít dlouhodobě na ekonomiku. A je jasné, že k tomu tématu se budeme muset vrátit a je to věc, kterou jsme už řešili. Seděli jsme nad tím s panem kolegou Nacherem, diskutovali jsme o tom s panem kolegou Chvojkou, že je potřeba nastavit dlouhodobý systém, který se bude odvíjet od ekonomiky. Takže pokud poroste ekonomika, porostou platy ústavních činitelů, a nikoliv tak, že se to bude odvíjet jako dneska pouze od toho nepodnikatelského sektoru a ještě to bude mít dva roky zpoždění, takže v podstatě ta vazba je velmi zprostředkovaná a vytváří to ty bizarní situace, které nikdo nedokáže ve veřejném prostoru vysvětlit. (V sále je obrovský hluk a neklid!)

Takže my tímto návrhem sledujeme základní princip, že platy politiků mají růst, mají růst odpovídajícím způsobem ekonomice a v případě, že ta ekonomika naopak klesá, tak mají klesat i ty platy politiků, nebo se nemají aspoň zvyšovat. V situaci, kdy máme deficit 500 mld. korun, by mi přišlo opravdu nemravné, aby se některým funkcionářům, ať už jsou ve Sněmovně, ve vládě nebo v justici, zvyšovaly platy ze 150 na 160 tis. měsíčně. To by opravdu nebylo na místě. Ekonomický pokles ve druhém čtvrtletí byl 10,9 % meziročně, takže situace je skutečně taková, že bychom se neměli dál zadlužovat a tu miliardu dát radši na řešení problémů v sociálních službách.

Já bych se teď nejradši věnoval té problematice, která byla zmíněna, abychom opravdu měli jistotu, že ten návrh je v souladu s Ústavou České republiky a s principem ústavnosti. Myslím si, že rozhodujícím v této věci je nález Ústavního soudu, plénum Ústavního soudu 55/05 ve věci zmrazení platů soudců v roce 2004. Já bych si dovolil ocitovat právní větu z tohoto nálezu.