MPSV proto sestavilo kalkulačku, jejíž propočet má na tyto otázky odpovědět. A je velmi dobře, že prezentovaná kalkulačka je okamžitě diskutována, každá zpětná vazba na srozumitelnost informací poskytovaných k důchodové reformě je cenná a dává nám příležitost osvětu k důchodové reformě dále rozvíjet.

Důkladně se zhodnocení kalkulačky věnoval např. ekonom Sobíšek v HN 7. 4. 2011. S většinou jeho názorů souhlasím, některé bych ale rád uvedl na pravou míru.

Je nezpochybnitelné, že vstup do druhého pilíře se nevyplatí úplně všem. Cílem reformy je vytvořit dodatečný příjem pro cca 60 % obyvatel, které v budoucnu bez reformy čeká velmi vysoký pokles životního standardu při přechodu do důchodu. Reforma se vyplatí vyšším a středním příjmovým kategoriím. Souhlasím také s tím, že středním příjmovým kategoriím se vyplatí za předpokladu, že akceptují určité riziko při investování. Není to ale neobvyklé, úspory na stáří se vždy investují v podstatné míře i do akcií, například zpráva OECD z počátku tohoto roku uvádí, že v zemích OECD bylo v roce 2009 investováno 40 % úspor na stáří do akcií.