Děkuju. Já jsem samozřejmě s mnohými z vás v mezičase a o tom tématu hovořil. Možná bych předeslal na úvod jednu podstatnou věc. Oproti současnému stavu u lidí, kteří jsou v exekuci nebo v insolvenci, ta současná právní úprava ten stav nezmění, nezhoršuje ho, ale ani ho nezlepšuje. To je potřeba říct do toho kontextu.

Já, když jsem i s mnohými zástupci organizací o tom tématu hovořil, tak já jsem říkal, že pro mě osobně je to téma, které je mně blízké a hledal bych rád nějaké cesty, jakým způsobem vlastně podporovat to, aby lidé i s nízkými příjmy, kteří jsou na dávkové podpoře, měli třeba větší motivaci z exekucí se co nejrychleji přesunout do modelu insolvence, tedy oddlužení. Nicméně je potřeba férově říct, že v té diskusi, kterou jsme vedli, jsme na tom ve finále nedokázali najít shodu. To znamená, máme tu situaci tak, že vlastně ji nebudeme teď upravovat nijak. 

Na druhou stranu máme tady zhruba rok a půl starou změnu, která se týká zrychlení oddlužení, a ta je docela dost podstatná. To, když mluvím s lidmi z terénu i se zástupci těch, kteří dělají v dluhových poradnách, tak říkají ano, zkrácení z pěti let na tři roky, rozvázání rukou soudům, aby mohly posuzovat individuální situaci klienta, jeho maximální snahu se oddlužit a zvládnout to na tři roky i bez podmínky 30 procent je výrazný posun.