Ministr Petříček: Zasedání Evropské rady bude zahájeno v Bruselu netradičně již dnes večer

17.10.2018 10:32

Projev na 18. schůzi Senátu 17. října 2018 k zasedání Evropské rady

Ministr Petříček: Zasedání Evropské rady bude zahájeno v Bruselu netradičně již dnes večer
Foto: repro ČT
Popisek: Tomáš Petříček

Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři.

Dovolte mi představit vám hlavní témata říjnového zasedání Evropské rady, na kterém bude Českou republiku reprezentovat pan předseda vlády Andrej Babiš.

Zasedání bude zahájeno v Bruselu netradičně již dnes večer, bude pokračovat zítra, následně na něj naváže také setkání s asijskými státy, takzvaný formát ASEM. Hlavními tématy Evropské rady budou brexit, migrace, vnitřní bezpečnost a hospodářská a měnová unie. Před summitem také proběhne tradiční setkání Visegrádské čtyřky, kde budeme slaďovat s našimi partnery své postoje.

Dovolte mi, abych představil hlavní témata, která se týkají otázky brexitu. V této otázce nyní vstupujeme do kritické fáze. Příštích několik málo týdnů rozhodne o způsobu vystoupení Spojeného království z Evropské unie. Česká republika, jakož i celá Evropská unie, EU27, samozřejmě preferuje vystoupení nesoucí se v duchu přátelství, s vidinou navázání blízkých vztahů v budoucnosti. Jsou zde zásadní otázky, kde se Spojeným královstvím, s Velkou Británií názorově rozcházíme, nicméně. Brexit totiž není výhrou ani pro jednu stranu. Je ošemetné, pokud je to tak někdy prezentováno. Celý proces je o snaze snížit hlavně negativní dopady na obě dvě strany. Ani jedna strana na tom nebude totiž po brexitu lépe. To je něco, co britští představitelé minimálně ve veřejném diskursu v poslední době stále nepřipouštějí. Jednáme o dvou oddělených nádobách, o vystoupení Spojeného království z Evropské unie a o budoucím vztahu mezi EU a Velkou Británií. Z dohody o vystoupení zbývá dojednat přibližně 10 procent textu, vyjednavači jsou na dobré cestě, nicméně irská otázka a s tím související důležitost zamezení vytvoření pevné hranice mezi Irskem a Severním Irskem stále dořešena nebyla. Součástí výstupové dohody jsou i přechodná období nebo je i přechodné období, během něhož by Spojené království mělo téměř totožná práva a povinnosti jako nyní, které by trvalo až do roku 2020. V tuto chvíli také se otevírá možnost prodloužení tohoto přechodného období. Existence přechodného období má za cíl především zajistit, že budeme mít dostatek času k vyjednání podmínek budoucího vztahu se Spojeným královstvím. Spolu s výstupovou dohodou by pak mělo být připraveno i politické prohlášení, které bude mít nezávaznou formu a bude představovat základ budoucího vztahu. Bohužel, Spojené království bylo v posledních týdnech aktivní spíše v médiích. Nikoliv u vyjednávacího stolu. Příkladem budiž některá vyjádření představitelů Velké Británie na sjezdu Konzervativní strany, například podle mého názoru nešťastné přirovnání Evropské unie k Sovětskému svazu. V týdnu od 8. října Evropská komise intenzivně pracovala na posunu ve vyjednávání, který by umožnil na Evropské radě tento týden podle čl. 50 konstatovat dosažení posunu ve vyjednávání. O tomto víkendu, 13. – 14. říjnu, pak proběhlo zásadní jednání mezi Evropskou komisí a Spojeným královstvím, avšak bohužel výsledek je ten, že stále nebylo dosaženo dohody. Hlavním problémem je stále otázka irské hranice. Spojené království na jednu stranu nesouhlasí s návrhem, který předložila Evropská unie, na základě politické dohody z prosince 2017. Na druhou stranu však Velká Británie nepředstavila žádný reálný a proveditelný plán, jak tuto situaci řešit. Případné vystoupení Spojeného království z EU bez dohody je bezpochyby nejhorší možný scénář. Ani Česká republika si takovýto scénář nepřeje. Naší prioritou je i nadále sjednání výstupové dohody, která poskytne našim občanům a podnikům potřebnou právní jistotu po období, kdy Spojené království opustí EU. Zároveň však Česká republika stále plně stojí za principy, na kterých se společně se všemi zeměmi EU27 dohodla a které mají za cíl ochránit integritu vnitřního trhu EU, jehož existence je pro Českou republiku zcela klíčová. Nejzazším praktickým termínem pro dokončení vyjednávání je letošní listopad, a to z důvodu potřeby ratifikaci, kterou na straně EU provádí jak rada, tak Evropský parlament, na straně Spojeného království to bude také parlament. Věřím, že ve výsledku zvítězí snaha nalézt kompromis a že dohody bude dosaženo, protože je to v zájmu obou stran. Je to taky v zájmu našich občanů.

Druhý tématem Evropské rady bude téma migrace. V této oblasti se situace na migračních trasách zlepšila v poslední době. Je dnes výrazně lepší než před několika lety. Podle některých statistik je dnes situace lepší, než byla v roce 2014, tudíž před vypuknutím migrační krize. A to i díky opatřením, která jsme v uplynulé době přijali, protože počty migrantů se dostaly na předkrizovou úroveň. Stále však nemáme vyhráno. Podařilo se zlepšit situaci na migrační trase přes Libyi, nicméně zesílil migrační tlak na takzvané západní středomořské trase, tedy mezi Marokem a Španělskem. Ukazuje se, že klíč k dlouhodobému řešení migrace leží ve třetích zemích a ve spolupráci EU s těmito zeměmi. Současně je třeba posilovat také ale ochranu vnějších hranic EU, to ostatně ČR prosazuje dlouhodobě. Historický vývoj nám v posledních měsících dává za pravdu. Výsledky červnové Evropské rady i nedávného jednání v Salcburku jsou krokem správným směrem a také příslibem do budoucna. Ukazuje se, že kvóty jsou definitivně pasé. Pozornost můžeme nyní věnovat opatřením, která jsou skutečně užitečná a která mohou skutečně být dlouhodobým řešením. Klíčová je nyní spolupráce se třetími zeměmi, aktuálně především v Africe, s důrazem na prevenci migrace a na boj proti pašerákům. Toto bylo i tématem jednání ministrů zahraničních věcí toto pondělí v Lucemburku. Vláda ČR proto plně podporuje myšlenku komplexního investičního a rozvojového plánu pro Afriku a také připravuje nová opatření na úrovni bilaterálních vztahů s některými africkými zeměmi. Evropská rada bude současně diskutovat o nových návrzích komise na posílení agentury Frontex a Evropské azylové agentury a na zefektivnění návratové politiky. Vláda je pro posílení Frontexu, jeho mandát ale musí i nadále zůstat podpůrným nástrojem, který bude využíván jen se souhlasem členských států a nebude narušovat jejich suverenitu. Hlavní podpůrnou úlohu Frontexu vidíme zejména v návratových operacích a ve spolupráci se třetími zeměmi. V září předložený návrh na posílení Frontexu tyto naše priority respektuje, suverenita členských států při ochraně hranic není dotčena, nedochází k přesunu pravomocí na evropskou úroveň. Budeme však hlídat, aby to tak i zůstalo. Návrh naopak přináší významnější roli Frontexu při spolupráci se třetími zeměmi a při návratech, což je i v souladu s dlouhodobými prioritami české vlády. Česká republika bude také ověřovat, jaké jsou přesné personální potřeby Frontexu. Předseda vláda se o tom osobně přesvědčil na své včerejší návštěvě, pardon, pondělní návštěvě ve Varšavě, v sídle agentury. My bychom chtěli také otevřít téma potřebnosti těchto 10 tisíc pracovníků Frontexu, kteří by měli být v pohotovosti, jestli toto číslo je skutečně potřebné. V případě agentury pro otázky azylu, což je druhý významný migrační návrh, představený komisí v polovině září, vláda ČR se tomuto návrhu nebrání, možnému rozšíření podpůrné a koordinační role agentury chce vyjít vstříc, jsme ale proti přenášení pravomocí v této oblasti na unijní úroveň. Rozhodování o udělení azylu musí zůstat určitě v rukou členských států. Budeme proto požadovat jasné garance, že suverénní pravomoci členských států budou zachovány. Další oblastí, kde Evropská komise přichází s novými návrhy, které bude projednávat Evropská rada, je takzvaná revize návratové směrnice. Komise ji nedávno představila. Tento návrh má také naši podporu. Pro efektivní zajištění návratů nelegálních migrantů je nutné začít s návraty již v místě vstupu na území EU, návraty jsou totiž účinné, jen pokud jsou rychlé. Díky tomu vyšleme signál, že cesta pro nelegální migraci do EU je definitivně uzavřena a snížíme tak motivaci lidí opouštět své země. V neposlední řadě se bude také diskutovat reforma azylového systému. Pokud jde o tuto reformu, naše pozice je také jasná. Jednání v tuto chvíli pokračují na pracovní úrovni. Na nadcházející Evropské radě se proto neočekává, že by se na toto téma vedla zásadnější diskuse. Třetí oblastí, kterou bude Evropská rada řešit, je téma vnitřní bezpečnosti. Pokud jde o vnitřní bezpečnost, debata proběhla už na summitu v Salcburku před třemi týdny. Evropská rada by nyní měla přijmout formální závěry k této debatě. ČR podporuje a aktivně se účastní bezpečnostní spolupráce v různých rovinách. Klademe důraz především na interoperabilitu informačních systémů, zdůrazňujeme také důsledné provádění již existujících nástrojů. Hladké fungování všech informačních systémů bude mít výrazně pozitivní dopad nejen na vnitřní bezpečnost, ale i na řízení migračních toků a prevenci nelegální migrace. Vláda ČR podporuje také posilování kybernetické bezpečnosti a zvyšování odolnosti vůči hybridním hrozbám a dezinformacím. V nedávné době naši partneři ze Spojeného království a Nizozemí vydali informace o nových kybernetických útocích na národní i mezinárodní organizace. Považujeme toto za velmi alarmující. Proto chceme této otázce věnovat i větší pozornost i v našem domácím prostředí. V té souvislosti bude také potřeba posílit oblast strategické komunikace, což je jeden z nejefektivnějších nástrojů, jak reagovat na nově se šířící hybridní hrozby. Věřím, že v tomto ohledu najdeme také v Senátu podporu.

V neposlední řadě v tomto týdnu proběhne také eurosummit k dalším krokům posilování eurozóny, zejména pokud jde o bankovní unii. My sice euro nemáme, tato debata se nás tolik netýká, nicméně máme však zájem na stabilitě eurozóny jako takové, neboť jsme s ní úzce ekonomicky provázáni. Vláda ČR proto vítá, že se bude jednat v inkluzivním formátu, tedy že u jednání můžeme být.

V neposlední řadě proběhne tradiční summit ASEM, tedy setkání států Evropy a Asie. Bude to příležitost prohloubit nejenom obchodní vztahy s klíčovými asijskými hráči, ale také prostor pro debatu o interkonektivitě mezi Asií a Evropou. Na okraji summitu dojde také ke slavnostnímu podpisu dohody o volném obchodu a dohody o ochraně investic mezi EU a Singapurem. To je velká obchodní příležitost pro naše podnikatele a pro investory. Ještě bych chtěl také informovat o tom, že v průběhu summitu ASEM proběhne také jednání mezi Visegrádskou čtyřkou a Japonskem, se kterým EU také letos úspěšně dokončila jednání o ambiciózní dohodě o volném obchodu. ČR s Japonskem v tuto chvíli vyjednává dohodu o strategickém partnerství. Předseda vlády summit využije také k bilaterálním schůzkám, plánovaná jsou jednání s představiteli Thajska a Kambodži.

Děkuji za pozornost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV
reklama

Produkt zdarma za recenzi?

Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Niedermayer (TOP 09): Další prachy v trapu...

22:27 Niedermayer (TOP 09): Další prachy v trapu...

Komentář na facebookovém profilu Ministerstvu průmyslu