Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, hlavní záměr tohoto návrhu zákona spočívá v řešení palčivého problému našeho školství, a to nedostatku učitelů. Pokud se podíváte na veškerá data a šetření České školní inspekce i mimořádné šetření, které už proběhlo před nějakým časem a bylo na počátku tohoto zákona, tak se potýkáme s nedostatkem učitelů. Situace v některých krajích a zrovna v těch, kde bychom potřebovali, aby ta situace byla významně lepší, tak dobrá není, co se týká kvalifikovaných učitelů a jejich zapojení, konkrétně třeba v Karlovarském kraji, ten podíl nekvalifikovaných učitelů je poměrně vysoký.

Tento vládní návrh svého cíle chce dosáhnout zvýšením zapojení odborníků z praxe do výuky. Přestože o tom můžeme vést spory, tak si myslím, že šance vzít někoho z praxe a zapojit ho do školy rozhodně nemůže být nebo neměla by být odmítána plošně. A to, co přináší tento návrh zákona, je podpora začínajících učitelů. Potřeba novelizace zákona o pedagogických pracovnících vyplývá z toho mimořádného šetření, o kterém jsem mluvil, a Ministerstvo školství to provedlo s tím, že pár faktů na začátek, na zopakování.

Průměrný věk učitelů v regionálním školství, kde již pracuje více než 151 tisíc, resp. v těch přepočtených úvazcích 172 tisíc, je poměrně vysoký a dosahuje 47,2 let. Relativně nižší je u učitelek mateřských škol, tam přesahuje 45 let. Nejvyšší pak u učitelů vyšších odborných škol - tam překračuje 50. Více než 6,5 % úvazků učitelů zastávají učitelé, kteří nesplňují předpoklad odborné kvalifikace podle zákona o pedagogických pracovnících. Například v Karlovarském kraji je tento podíl, jak už jsem zmiňoval, téměř dvojnásobný, podobně pak i ve středních Čechách. V Praze jde o každý desátý úvazek. Naproti tomu jsou však samozřejmě kraje, zejména na Moravě, kde je podíl učitelů bez odborné kvalifikace výrazně nižší. Šetření také zjišťovalo podíl aprobované výuky a v celorepublikovém průměru probíhá výuka aprobovaně v 82 % případů, v případě Karlovarského kraje v 72 %.