Děkuju, paní místopředsedkyně. Teď už mám pocit, že jsem polovinu věcí zapomněl, tak to možná bude kratší, než by to bylo před těmi sedmi minutami, kdy jsem se přihlásil.

Jenom jedna technická poznámka ke všem kolegyním především, které se tady teď baví o pětiletém funkčním období. Já to chápu, že to dáváte do kontextu obou dvou změn, které jsme tedy provedli, protože se nebavíme o tomto zákonu. Jo? Já jenom upozorňuju, že pětileté období platí. Takže pokud teď diskutujeme o tomto tisku, novela zákona o státní službě, který je teď předložen Ministerstvem vnitra, tak tam žádná změna funkčních období není, protože to už je věc, která v téhleté chvíli platí.

Já jenom formálně upozorňuju, že se tedy nebavíme teď o meritu zákona, který je předkládán - máme na to samozřejmě právo, je to věcně související věc, jenom ať si tohle vyjasníme. Ale když už u té debaty jsme, tak já absolutně se nemůžu ztotožnit s tím vaším pohledem, že je to špatně, že pro státní službu je správná definitiva, to znamená, když dosáhnu nějaké kariérní pozice, v tomhle případě vrchního ředitele, že to mám jakoby navždycky. Vždyť tenhle zákon má právě tu ambici státní správu přiblížit i jiným sférám naší společnosti, v byznyse, kdekoli, ale i v nezisku, ve vrcholných manažerských funkcích, což vrchní ředitelé jsou, máte ten moment, kdy obhajujete svoji dosavadní práci.

A naopak, ta definitiva vede k takové jisté zatuchlosti, vede k tomu, že ty změny se tam dostávají hůře. Ale co je důležité říci. Ti lidé mají právo se přihlásit. A z dosavadní zkušenosti s přesoutěžováním, 85 % svoji práci obhájilo. To znamená - a tohle číslo vypovídá o tom, že nepřišla garnitura, která chtěla vyhazovat někoho z vaší doby. Ne. My jenom jsme chtěli umožnit, aby se ty pozice otevřely i dalším lidem, kteří o ně mají zájem. A ano, vytvořilo se jisté konkurenční prostředí, vytvořila se motivace na to, aby svojí práci museli dělat tak, že si jí za těch pět let obhájí. Vždyť si takhle obhajují práce ředitelé škol a podobně, takže to není nic nového.