Ministr Zaorálek: Nelze stavět Národní knihovnu bez dohody s hlavním městem

13.02.2020 19:25

Projev na 40. schůzi Poslanecké sněmovny 13. února 2020 – odpověď na interpelaci poslankyně Kořanové k budoucnosti Národní knihovny

Ministr Zaorálek: Nelze stavět Národní knihovnu bez dohody s hlavním městem
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministr kultury Lubomír Zaorálek
reklama

Děkuji za interpelaci. Skutečně se tím zabýváme i v těch intencích, které byly naznačeny. Já jenom řeknu rovnou, že teď už je to tak, že jsme připravili materiál pro vládu, který se týká právě toho rozhodování o tom, že by bylo třeba začít stavět novou Národní knihovnu, a on je v meziresortním řízení v této chvíli. Takže v této chvíli budeme vypořádávat ty připomínky, které jsme dostali. Takže to je to, co se tedy fakticky děje. A ty důvody, proč jsem se rozhodl k takovému kroku, ty jsou dány tím, že jsem přesvědčen, že to současné řešení, kdy sídlo Národní knihovna má v Klementinu, že ta situace vlastně nic neřeší a je neudržitelná do budoucna, protože v těchto prostorách nemůže Národní knihovna dlouhodobě existovat. Důvodů je několik. Kdybych měl říct úplně to základní, tak je to třeba to, že po rekonstrukci Klementina, která stojí před svou třetí fází, sice budeme mít na konci dobře opravenou památkovou barokní budovu ohromné ceny, jednu z největších, nebo možná největší po Pražském hradu v Praze, ale nebudeme mít prostor, který by byl schopen plnit roli Národní knihovny prostě třeba proto, že se tam vůbec nevejdou knihy. Vejde se jich tam v podstatě po té rekonstrukci jenom desetina. Zjednodušeně z deseti milionů se tam vejde jenom jeden. To znamená, ten stav, který je dneska, kdy si tam jdete půjčit knihu a u každé třetí, čtvrté vám řeknou, že ji nemají, že se pro ni musí dojet, ten by vlastně pokračoval. Všechny ty alternativy řešení budování různých alternativ v podstatě v rámci toho Klementina se ukázaly být neživotné a domnívám se, že ta každá úvaha skončí u toho, že Národní knihovna, její centrum musí být vystavěno znovu. A to je to, co bych chtěl vládě předložit nebo to, co už jsem vlastně dostal do toho meziresortního řízení, abychom si uvědomili, že v této chvíli Česká republika ve svém hlavním městě nemá vyřešený problém Národní knihovny. Já tady nechci mluvit o tom, že Národní knihovna je zcela specifická instituce, která plní v každé zemi zvláštní úlohu, shromažďování povinných tisků a dále, která je nezastupitelná.

A jenom ještě jednu věc bych řekl, že v současné době mi připadá, že velice roste role knihoven. Někdo by řekl, že je digitální věk, tak co tady strašíte s knihovnami. Ale když se podíváte třeba do Liberce, Hradce Králové, Brna, tak tam máte dneska moderní, velmi dobře fungující knihovny, které se stávají víc než jenom místem půjčování knížek. Jsou to opravdu taková společenská centra, komunitní centra těch měst, která plní celou řadu funkcí. To znamená, a víte, že i další města dneska zvažují, jako třeba Ostrava, stavbu knihovny právě jako určitého centra dokonce. A dokonce i v Praze se podařilo postavit Technickou knihovnu v Dejvicích, kde je možné se podívat, jak takové místo jako knihovna dnes ve světě funguje. Takže i takovýto příklad najdeme zrovna tady i kousek. Nicméně opravdu plnohodnotnou Národní knihovnu nemáme a nejsme schopni ji podle mě vytvořit na půdě, na půdorysu Klementina, i proto třeba, že to je zátopová oblast, tak tam těžko budeme ty knihy skladovat, i kdybychom chtěli někde v podzemí, je to všechno nereálné. Takže je tu nutnost postavit novou budovu.

Já tady velmi zjednodušeně říkám ty argumenty, které bych chtěl předložit nakonec i vládě, a chtěl bych, abychom začali se pohybovat směrem k tomu. A co k tomu potřebujeme? Spolupráci s Prahou. To je myslím ten váš druhý dotaz nebo první. Já jsem zahájil ta jednání s Prahou. Jednali jsme, informoval jsem o tom, že tady musíme začít kooperovat, protože není možné v hlavním městě stavět Národní knihovnu samozřejmě bez dohody s hlavním městem. Tady se musí celá řada věcí sladit a my bychom chtěli po hlavním městě především, aby nám pomohlo v této fázi uvažovat o tom, kde by ta knihovna měla být. To je vlastně první věc, na které se musíme s radními dohodnout. Takže jsme vlastně zahájili, bez Prahy se nedá hnout, jednání s Prahou jsme začali. Samozřejmě Praha s tím obecně souhlasí, to není věc nějakého sporu a teď protože tohle by měla být hlavně tedy akce vlády a státu, ale potřebujeme součinnost samozřejmě pražské radnice při hledání místa. A to je docela zásadní rozhodnutí i z hlediska - to umístění je samozřejmě klíčové dokonce nejenom - i pro Prahu samotnou přirozeně. Takže my vlastně potřebujeme určité rozdělení práce s Prahou obecně, protože se mluví také o koncertní síni, což mně se zdálo, že by právě měla být spíš věcí Prahy a Národní knihovna by měla být věcí vlády. To bylo mé takové provizorní, které jsem v těch jednáních uplatňoval.

A vaše otázka, jestli je současný management Národní knihovny schopen realizovat - no, to kdyby se to rozhodnutí přijalo, tak my nejsme ještě ve fázi ani studie. My potřebujeme dohodu, kde by to mělo stát, pak zpracovat studii. To znamená, já si dovedu představit, že v této chvíli určitě jsme schopni to rozjet, protože kdybychom se rozhodli, že i budeme...

Ano, zkusím odpovědět i na tu třetí část, ke které jsem se ještě nedostal. Tak první věc je, že ta jednání prozatím, která se vedou s hlavním městem Prahou ukazují, že Praha zřejmě neuvažuje tak, že by stavěla se ta Národní knihovna v tom prostoru tuším Prahy 7, nebo kde to původně bylo plánováno, z důvodu možná proto, že už to tam je přehuštěné, já nevím, že už tam těch investic bylo dost. To je věc Prahy. Takže v této chvíli to vypadá, že Praha by hledala i místo výstavby zřejmě jinde. A druhá věc je, že, to se pouštím trochu na nejistý led, ale já se domnívám, že v architektuře současné je deset let poměrně dost velká doba. Za deset let se hodně věcí změní. Těžko si představím, že bychom se za tu dobu jenom tak mohli vracet k něčemu, co tady bylo před těmi lety. Takže mně připadá, že - abych tak řekl - ta věc je neoživitelná v té původní podobě, i když mně se třeba také zamlouvala jako myšlenka. Ale dneska jsme už příliš daleko od toho. A také zřejmě není možné vůbec na tom místě o tom uvažovat. Takže ono je všechno jinak. Jiné bude prostředí, jiné budou podmínky a jinam se dostal celkově i ten vývoj. A bohužel samozřejmě především bych řekl tu není pan Kaplický. Já za sebe si těžko dovedu představit realizaci podobné stavby bez přítomnosti toho architekta. Takže tady je celá řada věcí, proč si bohužel myslím, že to, co vy jste zmínila, je spíš minulost a za sebe vám říkám, trošku můj osobní názor, že se k tomu už vrátit nedá.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Starosta Jiraský: Vztahy a lidi jsou teď důležitější než majetek a peníze

22:41 Starosta Jiraský: Vztahy a lidi jsou teď důležitější než majetek a peníze

Poděkování starosty Františka Jiraského obyvatelům Vysokého Mýta.