Děkuji. Dobrý den, dámy a pánové. Mám zkušenost s minulými projednáváními stavebního zákona, že double byl často skryt v pozměňovacích návrzích. Tady je jich samozřejmě velké množství, ale některé si myslím, mají větší váhu, třeba proto, že byly podpořeny hospodářským výborem. Takže proto bych chtěl reagovat na to, co mi tam připadá zvlášť rizikové.
Já bych tady teď zmínil to, co se často - už jsem to tady vlastně říkal i minule, mluvil jsem o úmluvě o ochraně architektonického dědictví Evropy, a já bych teď na úvod připomněl článek 11 této smlouvy, ve kterém se Česká republika jako smluvní stát zavázala, že při respektování architektonického a historického charakteru dědictví bude podporovat využití chráněných budov, s ohledem na potřeby současného života. Takže je možné adaptovat ty staré, nebo dokonce je potřeba ty staré budovy adaptovat na nové účely, pokud je to vhodné. Takže myslím si, že ta myšlenka ochrany architektonického dědictví, ta má v sobě obsaženo to, že to má být opravdu k životu. To, co se ochraňuje, se nemá ochraňovat do podoby něčeho, co je pouze konzervou, ale má to mít v sobě nějaký život. Budova bez náplně umírá. Proto také jedním z cílů památkové péče je také hledat a nalézat ten nový život budov.
Já mám příklad. V Ostravě třeba, v Dolních Vítkovicích, kde se zrovna tohle povedlo. Tam, kde se kdysi těžilo uhlí a tavilo železo, tak tam celý ten prostor získal úplně novou funkci. A to je tedy cíl. Ten cíl je - a měl by to podporovat i ten zákon upravující památkovou péči, ale také ten nový stavební zákon. No, a já se přiznám, že to, co vyvolalo mou pozornost a obavy, je pozměňovací návrh, který nese číslo F25, který je pod číslem 7953. Tam vlastně, když si to přečtete, tak jedním z hlavním prvkem toho návrhu je, toho pozměňovacího návrhu, je skutečnost, že obytná místnost nemusí mít okno. Jo, že obytná místnost nemusí mít okno. To znamená, že ten pozměňovací návrh definuje pojem obytná místnost s požadavky na osvětlení a větrání, aniž by předpokládal, že ten prostor se bude odehrávat, nebo se bude provádět okny.
Ono to tak vypadá, jako kdyby nás to vracelo zpátky do bydlení v jakési jeskyni, kde ten požadavek přirozeného osvětlení nepatří potom už k tomu, co je zásadní. Kdo se v minulosti setkal s požadavky památkové péče, tak ví, že tam často docházelo k tomu, že se říkalo, že například když někdo má dům na náměstí, chráněný, tak vlastně památková péče vylučovala to prosvětlení půdní vestavby, v tom památkově chráněném území. Takže vás to může překvapit, že tady vystupuji takto, protože po přijetí tohoto pozměňovacího návrhu již tento požadavek památkové péče na stavební zákon nenarazí. Místnost bez oken je totiž princip, který by se tím zavedl. No, ale já si myslím, co bude výsledek tady téhle úpravy v reálu.
Po nákladné, třeba i složité rekonstrukci ten nový vlastník neuvidí do náměstí. Klimatizace, umělé osvětlení mu umožní tento prostor sice využívat, ale otázka je, jestli je to ta hodnota, v které máme bydlení vytvářet. Když pohled - protože pohled tvoří také hodnotu bytu, že máte nějaký pohled někam. To bude muset kvůli tomu vylézt na komín nebo novou lávku třeba, aby viděl na náměstí. A otázka je, jestli je cílem naším zobytňovat prostory, které budou osvětleny pouze uměle a které ani přirozeně nevyvětráte. Tady si myslím, že to není v souladu s tím článkem úmluvy o ochraně dědictví architektonického, kde se mluví o potřebách současného života a skutečně vhodné adaptaci starých budov pro nové účely.
Já vím, že v tomto případě bylo stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj negativní. Ale tento názor bohužel už nezastává hospodářský výbor, který ten návrh podpořil. Že moje už obavy, že ze stavebního zákona se stane norma, která má podle mě málo společného s nějakým uživatelsky, opravdu přívětivým předpisem. Někde už jsem slyšel, že takový byt si nikdo nekoupí. Ale to je pak otázka, proč chceme takovou úpravu vůbec připustit. Já se obávám snahy za každou cenu zobytňovat prostory bez oken. A s ohledem na kladný postoj hospodářského výboru, to pokládám za důležité zdůraznit, aby si to všichni uvědomili, že to není nějaká technikálie nebo nějaká technická norma, ale že to opravdu znamená zavedení principu: obytná místnost bez oken.
Myslím, že jsem svůj čas vyčerpal. Ještě ne? Ještě ne, takže můžu dokončit.
Ještě k tomu chci dodat - já jsem si všiml, že při té debatě se často řečníci odvolávají, nebo při těch debatách, které se konaly, se odvolávali na Davoskou deklaraci. Já jsem zaregistroval, že je využívána i podpora těch pozměňovacích návrhů, tak já si jen dovolím připomenout do té rozpravy nebo do té debaty, která se vede, co to ta Davoská deklarace je.
Prakticky všechny evropské země mají ve větší či menší míře zkušenost s tím, že dochází k velmi nekvalitní výstavbě obchodních, výrobních a skladovacích budov zejména na periferiích měst a někdy dokonce i v centrech. Špatná politika územního plánování tak ničí vlastně hodnoty krajiny i zastavěných sídel. A tomu balastu se sotva dá říkat architektura. Jsou to takové účelové stavby. A tento neblahý vývoj vedl ministry kultury evropských zemí k tomu, že se na svém setkání v Davosu v roce 2018 zavázali a dohodli, že budou podporovat úsilí o vysoce kvalitní stavební kulturu, high-quality Baukultur, a to jak té nově vznikající, tak i již té vytvořené historické.
Při pohledu na ty pozměňovací návrhy marně hledám nástroje, které umožní lepší dohled státu nad kvalitou zastavěného území. Vstřícnost investorům, pokud je přílišná, může vést úplně opačným směrem, třeba i k tak omezeným nebo nevhodným řešením, jako je obytný prostor bez oken.
Já apeluji - někdy se deklarují vznešené cíle a jde se úplně opačným směrem, tak na to upozorňuji. Domnívám se, že tohle bychom chtít neměli, ty obytné místnosti bez oken.
PhDr. Lubomír Zaorálek
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: PV
