To by mělo podle předkladatelů návrhu zamezit systémové podjatosti, jejíž podstata je v tom, že úředník placený obcí nebude nikde dostatečně nezávislý na politickém vedení. A to komplexní pozměňovací návrh Hospodářského výboru mění. Druhé čtení včera poslanci na více než tři týdny přerušili, aby měly výbory sněmovny dostatek času projednat a upravit pozměňovací návrhy. Znovu se ke stavebnímu zákonu sejdou 30. března.

„Jsem ráda, že i opozice na jednání Poslanecké sněmovny ocenila řadu principů, které v návrhu nového stavebního zákona jsou. To, na čem se neshodneme, je institucionální model stavební správy. Neustále slyším, že obcím touto změnou vezmeme nějaké pravomoci. To ale vůbec není pravda. Obce dnes žádné kompetence ve stavebním řízení nemají. Jde o přenesený výkon státní správy,“ říká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

V dnešním modelu přenesené působnosti je princip nastaven tak, že za tyto služby platí stát obcím zhruba čtyři miliardy ročně. Stavební úřady tak svoji činnost vykonávají za úplatu, a musejí tak dle zákona činit nezávisle na vůli politiků. Ale to se často neděje, a proto dnes soudy často judikují systémovou podjatost. „Někteří starostové si dokonce stěžují, že nejsou schopni zajistit personální obsazení stavebního úřadu a od státu na chod stavebních úřadů nedostávají dostatek peněz a musejí na ně doplácet z vlastních prostředků. Naposledy si včera stěžoval poslanec a starosta Prahy 7 Jan Čižinský. Je tedy velmi paradoxní, že se i přes tyto obtíže nechtějí stavebních úřadů pod svými křídly vzdát a nechat tuto starost státu,“ vysvětluje ministryně Dostálová.