Ministryně Schillerová: Návykové látky představují vysokou ekonomickou zátěž pro veřejné rozpočty

Děkuji za slovo, pane místopředsedo.

Dámy a pánové, dovolte mi představit vám návrh zákona, kterým se mění některé daňové zákony v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů.

Jeho hlavním cílem je zvýšit ochranu občanů před vznikem závislostí na návykových látkách a hraní hazardních her a omezit škodlivé společenské dopady, které jsou s těmito závislostmi spojené, a to s pomocí změn ve zdanění tabákových výrobků, tvrdého alkoholu a hazardu. Konzumace návykových látek má nejen negativní účinky na zdraví české populace. (V sále je obrovský hluk!)

Děkuji, pane místopředsedo.

Konzumace návykových látek má nejen negativní účinky na zdraví české populace, ale představuje i vysokou ekonomickou zátěž pro veřejné rozpočty a samotné konzumenty a jejich rodiny. Z odborných studií víme, že u alkoholu dosahují celospolečenské náklady 59 mld. korun ročně a u kouření dokonce přesahují 100 mld. korun ročně. Vyšší daně mohou nejen zvýšit příjmy veřejných rozpočtů, ale také motivovat spotřebitele ke snížení spotřeby, a tím omezit související zdravotní problémy.

Balíček zákonů také mění metodu tvorby technických rezerv pojišťoven za účelem nastavení objektivnějšího kritéria pro daňové účely. Upravuje režim zdanění úrokových příjmů plynoucí z takzvaných korunových dluhopisů emitovaných před 1. lednem 2013 a upravuje osvobození od daně u krajinných prvků typu remízky, které mohou napomoci v boji se suchem.

V novele zákona o spotřebních daních se především zvyšuje sazba spotřební daně z lihu, z tabákových výrobků, ze surového tabáku a ze zahřívaných tabákových výrobků. Tento návrh vychází vstříc požadavkům ministra zdravotnictví a předsedkyně vládního výboru pro prevenci závislostí, kteří upozorňovali na zvýšení dostupnosti návykových látek v důsledku růstu životní úrovně. Od roku 2010 vzrostla průměrná mzda o 44,2 %, což je jednoznačně pozitivní, ale právě v tomto roce byla naposledy zvýšena spotřební daň z lihu. Spotřební daně u cigaret a tabáku se sice v tomto období průběžně navyšovaly, ale jejich růst zdaleka neodpovídal rychleji stoupajícím platům a mzdám, takže i tabákové výrobky se staly dostupnějšími. Z tohoto ministr zdravotnictví a národní protidrogová koordinátorka opakovaně apelovali na Ministerstvo financí, aby přistoupilo k vyššímu zdanění zejména alkoholu a tabáku prostřednictvím vyšších sazeb spotřební daně. Zvýšení spotřební daně na tabák a alkohol dlouhodobě doporučuje i OECD. Tento návrh vychází požadavku ministra zdravotnictví a národní protidrogové koordinátorce vstříc.

Návrh na úpravu sazeb spotřebních daní se váže i na programové prohlášení vlády, podle kterého bude vláda při řešení problému závislosti prosazovat taková opatření, která povedou ke snižování škod a rizik spojených s problematikou závislosti na návykových látkách. V případě spotřební daně z cigaret se tímto návrhem splňuje také požadavek na minimální výši spotřební daně z cigaret stanovenou podle váženého cenového průměru cigaret vyplývající z evropského práva. Kvůli nárůstu životní úrovně přestane Česká republika bez zvýšení daně snižovat podmínku ze směrnice 2011/64/EU, jelikož celková spotřební daň z cigaret činila méně než 60 % vážené průměrné maloobchodní prodejní ceny cigaret propuštěných ke spotřebě. Novelou se tedy splňuje požadavek na minimální výši spotřební daně z cigaret stanovenou podle vape cigaret. Při přípravě zvýšení těchto spotřebních daní jsme se samozřejmě vypořádávali i s rizikovými faktory.

Dovolte mi tedy rozptýlit některé pochybnosti, se kterými jsem byla v souvislosti s návrhem konfrontována, a to k hrozbě snížení účinků návrhu zákona rozšířením černého trhu. Česká republika dlouhodobě patří mezi země s velmi nízkým podílem nezákonného obchodu s těmito komoditami, a to jak v rámci EU, tak celosvětově. K uvedené skutečnosti napomáhá u cigaret značení tabákovými nálepkami, které slouží jako velmi efektivní prostředek pro kontrolu pravosti těchto výrobků a jejich způsobilosti prodávat je na českém trhu. Obdobnou funkci plní také nově spuštěný celoevropský systém pro sledování pohybu tabákových výrobků. U lihu slouží k tomuto účelu kontrolní pásky podle zákona o povinném značení lihu. Vedle již zmíněných nástrojů systémového charakteru je nutné zdůraznit, že v rovině výkonné správce daně disponuje stále sofistikovanějším vybavením a postupy, kterými může proti nezákonnému obchodu efektivně bojovat.

Co se týká možných dopadů plynoucích z legálních nákupů v blízkém zahraničí, z informací obsažených v cenových mapách se nedomníváme, že by přeshraniční nákupy alkoholu a tabáku dosáhly významného objemu, a to vzhledem k relativně nízkému rozdílu v cenách oproti Polsku a Slovensku a nutně vynaloženým cestovním nákladům. Naopak ve srovnání s Rakouskem a Německem, kde jsou pro nás tuzemské nákupy rozpočtově přínosné, zůstane rozdíl v cenách významný.

K námitkám, že zařazení piva čepovaného v rámci stravovacích služeb do snížené sazby 10 % v rámci novely zákona o DPH má být údajně nekoncepční, bych ráda podotkla, že účelem tohoto opatření je zmírnit nároky, které jsou na plátce kladeny v souvislosti se zavedením evidence tržeb v pohostinství. Zároveň se tímto opatřením podporuje práce v této oblasti, která tvoří podstatnou část ceny poskytované služby, proto se nepředpokládá, že by se zmíněné snížení sazby DPH promítlo do konečné ceny restauračních služeb pro spotřebitele, tedy ani do ceny prodávaného piva.

Dalším opatřením, které má omezit škodlivé společenské dopady, je novela zákona o dani z hazardních her. V rámci této novely se navrhuje zvýšení sazby daně z hazardních her pro některé dílčí daně z hazardních her. Navrhovaná změna zákona o dani z hazardních her rozděluje sazbu daně z hazardních her do tří úrovní podle škodlivosti jednotlivých hazardních her stejným způsobem, jako tak činil vládní návrh zákona o dani z hazardních her v roce 2015. Původně byla navržena tři pásma zdanění z hazardních her, a to zejména s ohledem na jejich společenskou škodlivost a sekundárně s ohledem na jejich ziskovost, takže škodlivost, ziskovost. Pozměňovacím návrhem přijatým Poslaneckou sněmovnou však byl tento systém opuštěn a zdanění provozování hazardních her tak nyní tomuto rozdělení neodpovídá. Relativně nebezpečné živé hry se daní stejně jako například tombola. To není systémové a já to považuji za krajně nevhodné. I když samozřejmě respektuji vůli Parlamentu, mám přesto zato, že původní vládní návrh byl v tomto jednoznačně lepší, protože lépe odrážel charakter jednotlivých hazardních her.

Je možné se ptát, proč se vracet k roku 2015, když máme rok 2019. Při přípravě návrhu z roku 2015 byly provedeny důkladné analýzy celého komplexu nové hazardní regulace včetně zdanění. Do procesu byli zapojeni adiktologové, experti na provozování hazardních her, ale také organizace provozovatelů hazardních her. I když je hlavním cílem zdanění provozování hazardních her, získání prostředků pro veřejné rozpočty, koneckonců jde o daň, takže kdybychom tento cíl neměli, nebylo by ji nutné zavádět, a tak byla tato daň vždy chápána také jako doplněk regulace provozování hazardních her, čemuž odpovídala její konstrukce. Dokonce platí, že pokud mají být různé hazardní hry zdaňovány různě, tak tato daň musí zohledňovat rizika a specifika jednotlivých hazardních her, aby byla v souladu s evropskými právem. Analýzy z roku 2015 jsou tak tím nejlepším materiálem zaměřeným na hazardní regulaci jako celek, který je v současné době k dispozici. Občas zaznívá argument, že jsou tyto analýzy chybné, protože predikovaly vyšší výnos daně. Tyto analýzy však byly především adiktologické. Jejich hlavním cílem bylo stejně jako v případě celé hazardní regulace omezení dostupnosti hazardních her, abychom přestali být kasinem v srdci Evropy.

Nová regulace v tomto směru funguje lépe, než jsme čekali. K omezení dostupnosti hazardu skutečně došlo, ale chceme, aby se uplatnila v celém svém původně navrženém rozsahu a mohla fungovat ještě lépe, k čemuž patří i lepší diferenciace zdanění. Samozřejmě také probíhá sběr podkladů pro vyhodnocení účinnosti regulace, protože sebelepší analýza je pouze odhadem, který je nutné následně ověřit. Na Ministerstvu financí v současné době probíhá projekt, jehož cílem je právě vyhodnocení těchto podkladů. Lze tak shrnout, že rozdělení do tří pásem zdanění je založeno na odborných analýzách a má svůj smysl.

Je také možné se ptát, proč je ta která hra v některém pásmu zdanění. Původní návrh zákona vycházel z toho, že v nejvyšším pásmu zdanění mají být automaty - odborně technická hra. To je aktuálně splněno a na tom nebudeme nic měnit. Cílem předkládaného návrhu je ale rozdělit nižší pásmo zdanění na střední pásmo a nízké pásmo. (Ministryně se otáčí do vládní lavice na hlasitě diskutující ministry s upozorněním, že je tu hluk.)

Děkuji, pane místopředsedo. Děkuji. Ve středním pásmu zdanění mají být nově zdaněny živá hra, bingo a loterie. Hazardní živou hrou je třeba ruleta, Black Jack, kostky, případně i poker, který je hazardní hrou, to potvrdil i Nejvyšší správní soud, a nemá cenu zde vést debatu o tom, že jde o ušlechtilé povolání, nebo o dovednostní hru, jak často zaznívá. O zařazení živých her do vyššího pásma rizikovosti není sporu. V odborné literatuře dokonce najdete názory, že živé hry jsou podobně rizikové jako hry technické, protože mají podobná rizika vzniku závislosti, avšak s ohledem na jejich nižší dostupnost v rámci hazardní regulace byla jejich nebezpečnost zohledněna tím, že je nejde provozovat jinde než v kasinech, je tedy nutné řadit je do nejvyššího pásma zdanění. Bingo sice v současné době není moc populární, Ministerstvo financí má však obavu, že pokud by bylo zdaněno méně než živé hry, tak by se tato situace mohla změnit, protože je mezi nimi možná substituce. Mimo to existují odborné adiktologické články, podle kterých je bingo středně škodlivou hazardní hrou. V případě loterií je nutno přiznat, že se u nich významně uplatní kritérium ziskovosti. Nadto se vedle relativně neškodného sázení v uvozovkách v trafice, kdy probíhá slosování jednou týdně, zejména v posledních letech objevují hry, které se zejména v online prostředí začaly velmi podobat technické hře. Rizikové je už jen to, že tyto loterie mají slosování každých pár minut, takže padá argument o jejich neškodnosti z toho důvodu, že hráč musí čekat až týden, než se dozví, zda vyhrál. Na internetu dokonce najdete stírací losy. V praxi jsme také zaznamenali snahu o zavedení her, které by byly formálně loterií, ale tvářily by se jako živá hra, pokud by už tak bylo možné souhlasit s tím, že klasická loterie je relativně neškodná, tak loterie v dnešní podobě až tak nevinná není.

V nižším pásmu zdanění pak mají být zařazeny ostatní hazardní hry, tedy kursová sázka, totalizátorová hra, tombola s herní jistinou nad 100 000 a turnaj malého rozsahu. Z adiktologických analýz vyplynulo, že tyto hry sice určité riziko představují, ale oproti hrám, které mají být zařazeny do vyššího pásma zdanění, je toto riziko znatelně nižší.

S tímto dále souvisí novela zákona o dani z příjmu, která omezuje současné osvobození výher z hazardních her na administrativní limit ve výši čisté výhry 100 000 Kč. Návrh na tuto úpravu vzešel ze závěrečného projednávání na vládě a souvisí s plněním programového prohlášení vlády v části odstraňování daňových výjimek, o kterém probíhá diskuse v zásadě permanentně. Cílem úpravy je zejména naplnění zásady horizontální spravedlnosti, to je principu směřujícího ke zdanění příjmů stejnou sazbou daně bez ohledu na zdroj. Z tohoto principu by měla být stanovena výjimka například v podobě osvobození daňového příjmu pouze tehdy, je-li tento příjem nějakým způsobem společensky preferovaný. Obecně myslím, že je shoda, že příjem z hazardních her mezi ně nepatří a není tak důvodné, aby měl nějaké zvýhodnění oproti například příjmům ze zaměstnání či z podnikání. Proto se navrhuje odstranit tuto nelogičnost u výher z hazardních her.

Daň z příjmu bude dopadat na čisté výhry z hazardu převyšující 100 000 Kč. Za čistou výhru je přitom považován kladný rozdíl výher bez vrácených vkladů a sázek. Zároveň musím uvést, že spolupracujeme se zástupci podnikatelů v této oblasti ve věci případné korekce navržené u správy daně tak, která nyní dominantně počítá s uplatněním srážkové daně, abychom v určité části zavedli formu podání daňového přiznání - na základě požadavku podnikatelské společnosti.

Novela zákona o daních z příjmů - a teď mi dovolte - a zákona o rezervách - abych pohovořila - pro zjištění základu daně z příjmu mění metodu tvorbu technických rezerv pojišťoven pro účely daně z příjmů právnických osob. Zdůrazňuji, není to žádná sektorová daň, jak tady padá nepřesně a nesprávně z úst některých opozičních politiků. Tento postup je v souladu s cílem deklarovaným v programovém prohlášení vlády, kde je uvedeno, že daňově uznatelné technické rezervy budou nově vázány na pravidla obsažená v evropské směrnici Solvency II, a navrhuje se konstruovat daňovou uznatelnost rezerv dle zásad, které platí pro ostatní rezervy, tedy odvozovat daňovou účinnost rezerv dle pevně stanoveného administrativního ukazatele, tedy ne tak, jak se hodí pojišťovnám. Tato metoda je objektivnější, neboť představuje propracovaný a objektivní systém kontrolovaný regulátorem a založený na rizicích, která dodržují všechny státy Evropské unie. Proto takto vytvořené rezervy lépe odpovídají hodnotě nutné k vyrovnání závazků z veškeré provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti. Tento systém zároveň do velké míry eliminuje možnosti daňové optimalizace prostřednictvím rezerv, zejména - a to je ten smysl - odkládání zdanění.

Existence tohoto potenciálu daňové optimalizace je mimo jiné častým argumentem k nutnosti zavedení sektorové daně na pojišťovny, kterou naopak Ministerstvo financí dlouhodobě odmítá, protože se se sektorovým zdaněním principiálně neztotožňuje. Čili má sloužit jako protihodnota v uvozovkách optimalizačním možnostem, ale nelze s tímto souhlasit vůbec, neboť jednu nadstandardnost bychom kompenzovali jinou. Podstatné je v tomto případě, že nejde o žádnou formu dodatečného zdanění, pouze se standardizuje rozložení daňového břemene v čase a eliminují se možnosti odkládání daňové zátěže. Ty pojišťovny si odložily v čase zaplacení daně. A my chceme, aby je zaplatily v určitý okamžik, a pak tvořili rezervy všichni stejně podle evropského standardu. Nejde tedy o žádné sankcionování pojišťoven. A rozhodně si stát nechce sáhnout na peníze klientů, jak proběhlo zcela nekorektně v tisku.

Nejožehavější otázkou je pak přechodné období, v rámci kterého se mají současné rezervy narovnat na nová pravidla. Tato otázka byla samozřejmě řešena se zástupci pojišťoven, kdy na základě připomínek došlo k rozložení dopadu na dva roky, což znamená, že důsledky zvýšené tvorby rezerv by měly být vyrovnány do druhé poloviny roku 2022. Při započítání faktu, že v programovém prohlášení vlády je záměr na toto opatření již deklarován od první poloviny roku 2018, je celkové období, v rámci kterého se tyto subjekty mohou a mohly na opatření připravovat, přes čtyři roky. Je to čtyři a půl roku.

Samozřejmě i v této otázce jsme připraveni diskutovat o alternativách, nicméně musíme brát v potaz, že ne všechny pojišťovny využívaly zmíněný odklad daňové povinnosti, to znamená plá aplikace nových pravidel znamená též srovnání daňové zátěže a odstranění možnosti uplatňovat tuto daňovou výhodu, kterou, notabene opakuji, využívají jenom některé pojišťovny.

Dále by chtěla uvést, že stejně jako u rezerv jiných subjektů pojišťovny samozřejmě mohou a budou dále tvořit účetní rezervy podle dosavadních pravidel pouze pro daňové účely, jejich výše bude určována objektivnějším parametrem, než je tomu doposud.

Dále změna v rámci daňového balíčku se týká zákona o dani z příjmů, který jej doplňuje o přechodné ustanovení, kterým se odstraňuje nekoncepční zdanění úrokových příjmů plynoucích z tzv. korunových dluhopisů, to znamená, budou napříště zdaněny. V návrhu je obsažena také novela zákona o dani z nemovitých věcí a ta reaguje na loňské diskuze ze zemědělského výboru i interpelace některých poslanců. Má význam a vlastně týká se za zdanění krajinných prvků, především tzv. remízků, které mají význam zejména pro diverzitu krajiny a její retenční schopnost.

Toto jsou z mého pohledu nejpodstatnější změny obsažené v návrhu, jehož účinnost se navrhuje k 1. lednu 2020. Děkuji vám za pozornost.