Vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

já si dovolím velmi stručně okomentovat nejenom pozměňovací návrhy, ke kterým se chci v této podrobné rozpravě přihlásit a které předkládám, ale obecnější přístup k návrhu rozpočtu na rok 2021 za TOP 09.

Co určitě ovlivní, a nelze o tom mít vůbec pochyby, rozpočet na příští rok je, jak si budeme ještě v tomto roce vést, a už nám z něho zbývá skutečně jenom pár týdnů, s pomocí těm, jež jsou krizí, která je v letošním roce vyvolána pandemií koronaviru v České republice, zasaženi a jak se vypořádáme s pomocí, kterou od nás, od státu teď nutně potřebují. Potřebují ji, protože často jejich živnosti, firmy nebo jejich zaměstnavatelé, pokud jsou to zaměstnanci, bojují často den co den o holé přežití a mnohdy jim vládním nařízením bylo zakázáno podnikat a živobytí dál provádět. Proto je možné se na rozpočet příštího roku dívat i s optikou už těch letos slíbených kompenzací a pomocí, které jsme tady mnohdy schvalovali, nebo které vyhlašuje svými programy vláda na jednotlivých ministerstvech. Je smutné, že ten slib byl opravdu na jedné straně už od samého jara velmi bombastický, ale ta realita za ním kulhá na všechny nohy, a to i kdyby jich měla víc než dvě, tak kulhat bude.

Ke konci listopadu totiž bylo vyplaceno právě na těchto jednotlivých přímých formách pomoci pouze 166 mld. korun, a to je pouze 56 % slíbené přímé pomoci, jak tady od vlády mnohokrát zaznívalo. To, že to bude mít dopad na ekonomiku i v příštím roce, je přece všem jasné. Čím více firem zkrachuje, čím více firem a živností už se nebude schopno postavit na nohy, dál zaměstnávat lidi, dál vytvářet hodnoty, dál tedy své produkty nebo své služby nabízet lidem, tím větší problém v ekonomice budeme mít. Proto považuji za naši povinnost se dívat i právě na vyplácenou pomoc a opravdu zrychlit její tempo co jenom to jde. Každý den pro mnoho tisíců lidí znamená obrovské těžkosti, obrovské problémy. Za listopad tohoto roku jsme už podruhé překonali historický rekord. Schodek, který byl v květnu, 63,7 mld. korun a který tehdy byl tedy ten rekordní, byl opět překonán a schodek v minulém měsíci nedávno skončeném činil dokonce 68,6 mld. korun. To jsou obrovské sumy, které jsme si asi málokdo třeba před rokem ještě uměli představit, že by se v měsíčním intervalu mohly vůbec uskutečňovat. A teď jsou realitou, a to tedy realitou, se kterou se musíme vypořádat. Musíme se tedy vypořádat s tím, že mnohé služby, a to zejména tedy služby, které tvoří 60 % našeho hrubého domácího produktu, to připomínám všem těm, kteří to zlehčují, že se jedná o volnočasové aktivity, nebo že se jedná o sektor, který netvoří dostatek hodnot, že se opravdu mýlí a velmi hluboce se mýlí, tak ten opravdu v mnohých sektorech padá na ústa. A já myslím, že je naší povinností neustále i v souvislosti s tím, že vláda opět bude chtít požádat o dlouhé prodloužení nouzového stavu, o těchto věcech nejenom vést diskusi, toho se nikdo nenají, ale hlavně reálně zlepšit to samotné provádění kompenzací a pomoci.