Cílem předkládaného návrhu je rovněž přiznání adekvátní kvalifikace žákům, kteří neuspěli u maturity, přestože úspěšně zakončili poslední ročník studovaného oboru. Podle zahraničních zkušeností Piráti navrhují bodové testy a přizpůsobení obsahu rámcovým vzdělávacím programům.

V současnosti si studenti ve společné části maturity mohou vybírat mezi cizím jazykem a matematikou. Od roku 2022 by měla být zkouška z matematiky a cizího jazyka povinná pro naprostou většinu maturitních oborů. Výsledky žáků v testech z matematiky jsou dlouhodobě alarmující, přestože si žáci volí tento předmět dobrovolně. Se zavedením povinné zkoušky z matematiky tak lze očekávat dramatické zvýšení podílu neúspěšných maturantů, jak varuje autor navržené úpravy poslanec Lukáš Bartoň: „Námi předložený návrh minimalizuje rizika vyplývající z dosavadních výsledků žáků a plánovaného zavádění povinné maturity z matematiky. Na jaře 2018 maturovalo z matematiky ve společné části maturitní zkoušky 14 763 žáků – z nich neuspělo 3 296 žáků, tedy cca 22 procent. Představme si, jak budou výsledky vypadat v momentě, kdy bude povinně zkoušku z matematiky konat cca 60 tisíc žáků. Naší prioritou je zvyšování kvality výuky i rozvíjení matematické gramotnosti. Současná podoba maturity je však zcela nevyhovující, protože zadání ve společné části zkoušky dostatečně nezohledňuje obsah a cíle vzdělávání a to, co se žáci reálně učí.“

Problém s výukou matematiky spatřují Piráti již na úrovni základních škol, jak uvedl poslanec Mikuláš Ferjenčík: „Návrh na zachování svobody volby mezi matematikou a cizím jazykem je pro nás zásadní. V případě náběhu povinné maturity od roku 2022 by vedlo k enormnímu nárůstu žáků, kteří by skončili pouze se základním vzděláním. Problémy ve výuce matematiky spatřujeme především na druhém stupni základních škol. Je třeba zároveň oddělit základní matematické dovednosti, které má mít každý maturant, od maturity z matematiky, která je přípravou na vysokou školu.“