Pošarová (SPD) chce v Česku vyhlásit státní svátek lesů. Dřív, než bude pozdě…

31.07.2019 20:03

Výsadbou nových stromů docílíme minimálně zmírnění klimatických změn a ostatních negativních dopadů na naši planetu.

Pošarová (SPD) chce v Česku vyhlásit státní svátek lesů. Dřív, než bude pozdě…
Foto: SPD
Popisek: Marie Pošarová
reklama

V dnešní době je toto téma probíráno čím dál častěji. Austrálie se chystá vysázet miliardu nových stromů na základě předchozích zkušeností, kdy se potýkala s lesními požáry a vyprahlou půdou. Turecko se dokonce chystá vyhlásit státní svátek, během něhož lidé budou sázet nové stromy. A proč tak náhle? Odpověď je jednoznačná. Neustálým kácením lesů dochází k úbytku kyslíku, které stromy produkují a pojímají oxid uhličitý potřebný k fotosyntéze. Výsadbou nových stromů docílíme minimálně zmírnění klimatických změn a ostatních negativních dopadů na naši planetu.

Do pasti jsme se chytili už v 18. století…

Proč se tedy neinspirovat v Turecku a nevyhlásit i v Česku „státní svátek lesů“, během něhož by se lidé mohli podílet na záchraně českých lesů výsadbou či odklízením spadaných větví? Najdou se sice někteří aktivisté, kteří pomáhají i nyní, ale to je pouhá kapka v moři. Na Šumavě – a nejen tam – se objevil opakovaný problém, a to kůrovec, známý také jako lýkožout. Již koncem osmnáctého století se vysazovaly smrky z toho důvodu, že rostou rychleji než ostatní stromy, a také jejich dřevo mělo mnohem širší využití. Bohužel smrky mají mělké kořeny, a narozdíl od ostatních stromů, tj. borovic, buků či dubů mají tendenci usychat či slábnout, čímž se snadněji stávají potenciální kořistí kůrovce.

Smrky nemají hlavní hluboký kořen jako ostatní dřeviny. Nedosáhnou tak na vodu v hlubších vrstvách půdy a usychají v období malých srážek či sucha. Pro větší zadržování vody v půdě je tudíž třeba sázet dřeviny, které tuto funkci splňují, jako výše zmíněné duby, buky, olše či borovice. Tyto dřeviny nejenže vodu zadržují, ale jsou schopné si v nepříznivých místech tuto vodu i opatřit díky svým postranním kořenům.

Jak může pomoci obyčejný občan?

Proč tedy v Česku  vyhlásit státní svátek lesů? V době plošného napadení dřevin kůrovcem je třeba napadené stromy a větve co nejrychleji odklidit, aby se škody nešířily dále. V nižších polohách by smrkové lesy měly nahradit lesy listnaté či smíšené, které tu vždy byly a dobře zadržovaly vodu v krajině. S tím souvisí i potřeba obnovy vodních ploch, mokřadů a nutnost zpomalení vodních toků. Jak může v této situaci pomoci obyčejný občan? Například tím, že kontaktuje nejbližší pracoviště Lesů ČR a zapojí se do prací spojených s úklidem porostů po těžbě dřeva nebo po kalamitním stavu. Lze také případně pomoci s vysazováním stromků či vysekáváním trávy. I tyto zdánlivé drobnosti mohou mít v dnešní, poměrně už dost kritické situaci v oblasti stavu našich lesů a lesního hospodářství, velký význam.

Ing. Marie Pošarová, zemědělská inženýrka a ekonomka, předsedkyně krajské organizace SPD Plzeňského kraje

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Scheinherr (Praha sobě): Karlův most je v rukou těch nejpovolanějších

17:39 Scheinherr (Praha sobě): Karlův most je v rukou těch nejpovolanějších

Městští radní dnes schválili zřízení Komise Rady hl. m. Prahy pro opravu lícového zdiva Karlova most…