Vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové,

rozhodl jsem se také vystoupit v rozpravě k zákonu na ochranu zvířat, a to k bodu případného zákazu klecového chovu nosnic. Ta obrovská mailová masáž od ochránců zvířat, kteří v uplynulých dnech a týdnech mě, ale samozřejmě předpokládám, že také všechny tady z vás, který tu sedíte, postihli a kteří dostali ty apely, prosby, žádosti, abych hlasoval proti klecových chovů slepic, mě teda notně nadzvedla. Uvědomil jsem si totiž, že dvě cílené reportáže z chovu nosnic splnily očekávání zadavatelů, neboť přímo mířily na emoce občanů, kteří tyto reportáže viděli. Vůbec se nedivím tomu, že mnohým občanům naší vlasti, kteří neznají problematiku chovu drůbeže, po zhlédnutí obou reportáží v České televizi nezůstalo takzvaně oko suché. Mnozí si možná dokonce i řekli, jací to jsou drůbežáři šmejdi.

Jako zemědělský inženýr, sice více než 30 let mimo zemědělskou praxi, jsem si problematiku chovu nosnic opět osvěžil při návštěvě České zemědělské univerzity v Praze u paní profesorky Tůmové z katedry speciální zootechniky. Po konzultaci s touto odbornicí na chov drůbeže a rovněž po přečtení několika odborných statí k této problematice předkládám několik věcných argumentů, které v obou reportážích České televize nezazněly. Tak například je prokázáno několika studiemi, že úhyny nosnic v obohacených klecích jsou dvakrát nižší než na podestýlce, mírně nižší než ve voliérách, a dokonce více než čtyřikrát nižší než ve volném výběhu. A tak se nabízí otázka, proč tomu tak překvapivě je? Ale ono je to jednoduché. Hovořil tady o tom vlastně i můj kolega pan poslanec Bláha. Z chování nosnic totiž je patrné, že v podlahových chovech dochází ve srovnání s obohacenými klecemi při velkých skupinách zvířat k narušování malých skupinek a jejich hierarchie, což vede ke zvýšení vzájemné intenzity ozobávání a agresivity, které přichází až ke kanibalismu a zvyšuje se tak úhyn. Kromě kanibalismu se ve velkých hejnech projevuje i hysterie a další nežádoucí změny chování, které snižují užitkovost zvířat. Hejna s vysokou snáškou jsou vnímavější ke stresu a stávají se zranitelnějšími. V chovu na podestýlce i ve volném výběhu je snáška a také o 4,4 % nižší, respektive o 6,4 % nižší než v obohacené kleci. Rovněž, a to je zajímavé, podíl vajec s poškozenou skořápkou je téměř čtyřikrát vyšší na podestýlce a téměř dvakrát vyšší ve voliéře a volném výběhu než v obohacené kleci. Rovněž spotřeba krmiva je na podestýlce a ve voliéře a ve volném výběhu vyšší než u chovu v obohacených klecích.