Desítky let nastavené politické uspořádání světa se hroutí. Nová situace zastihla Evropu, naši zemi nevyjímaje, nepřipravenou, přestože dlouhou dobu existovaly jasné indicie přicházejících změn. Rostoucí ekonomická síla Číny, neschopnost ruské společnosti budovat a žít v demokracii, následná Putinova vize obnovy sovětského impéria včetně návratu do Střední Evropy, islámský terorismus, klimatická krize, zlo a nenávist šířené na sociálních sítích či koronavirová pandemie jsou jen některými faktory, jejichž důsledky vedou k ohrožení liberálních demokracií zvenčí i zevnitř. 

Místo odolné společnosti máme přesocializovanou a přeregulovanou společnost nároků, z níž se vytrácí pravda, odpovědnost, morální hodnoty i ochota bránit naši kulturu a způsob života. 

Všichni přijímáme tvrzení, že naše společnost je rozštěpená. Za hlavní nástroj k jeho překonání je považována bezbřehá ekonomická solidarita. Solidarita s lidmi a entitami, jejichž zájmy jsou odlišné, v řadě případů dokonce protichůdné. Měli bychom se naučit žít s tím, že společnost bez rozporů a konfliktů nelze vybudovat i přes sliby demagogů a populistů, že to možné je. Východisko vidíme v posilování mechanismů, kterými bude demokracie schopná vstřebat více rozdílů, než v současnosti identifikujeme.