Premiér poté v Třebíči spolu s ministrem dopravy Martinem Kupkou a vicepremiérem pro digitalizaci a ministrem pro místní rozvoj Ivanem Bartošem jednal se starosty tamních měst a obcí o socioekonomických dopadech a přípravě dopravní infrastruktury, související s výstavbou nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovan.
Výstavba horkovodu z jaderné elektrárny Dukovany do Brna vstoupila do své nejdůležitější fáze. Společnosti Teplárny Brno a ČEZ včera podepsaly smlouvu o smlouvě budoucí a realizační smlouvy.
„Stavbu horkovodu od začátku podporuji jako odvážný a chytrý projekt, který přináší řadu výhod. Tento stabilní zdroj tepla zabezpečí Brnu spolehlivé dodávky a zvýší energetickou soběstačnost města. Věřím, že kolem roku 2030 už bude velká část tepla v Brně vyráběna bezemisně z Dukovan,“ uvedl premiér.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Předpokládané náklady projektu jsou odhadovány na zhruba 19 miliard korun, a to i s možnou změnou ceny kvůli rostoucí inflaci. V Brně se na systém napojí všechny domácnosti, které nyní fungují přes centrální zásobování teplem. Půjde o zhruba 250 tisíc obyvatel. Horkovod budou využívat i další objekty, jako jsou školy nebo některé průmyslové oblasti.
Škodí Andrej Babiš České republice?Anketa
Více v tiskové zprávě Tepláren Brno ZDE.
V Třebíči premiér spolu s ministrem dopravy Martinem Kupkou a vicepremiérem pro digitalizaci a ministrem pro místní rozvoj Ivanem Bartošem jednal se starosty tamních měst a obcí o socioekonomických dopadech a přípravě dopravní infrastruktury související s výstavbou nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovan.
„Dobře si uvědomujeme, jak bude tento obrovský projekt náročný – pro stát, pro ČEZ i region. Proto se snažíme minimalizovat negativní dopady na obce a města a naopak zajistit, aby města a obce z výstavby profitovaly. Týká se to např. výstavby dopravní infrastruktury. Naše vláda už na tato dopravní opatření schválila výdaje v celkové výši 13,5 miliardy korun. Jde o nové silnice, mosty nebo třeba obchvaty obcí. Velká většina těchto dopravních staveb zůstane trvale a bude sloužit i po dostavění elektrárny,“ uvedl premiér.
Socioekonomické dopady výstavby zmapuje rozsáhlá studie jejíž výsledky budou k dispozici na podzim. Bude analyzovat jak pozitivní, tak negativní dopady výstavby na zaměstnanost, ekonomiku, dopravní, sociální a technickou infrastrukturu, životní prostředí a nabídku veřejných i soukromých služeb v území, která budou z hlediska těchto téma ovlivněna.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
