To již od roku 2007 slouží k propojení expertů jaderného průmyslu, veřejné správy, NGOs a akademické sféry k diskusi nad tématy souvisejícími s mírovým využitím jaderné energie v současné energetické, klimatické, ale i zdravotní politice Evropské unie. Organizátorem ENEF je Evropská komise a střídavě se koná na Slovensku a v České republice. Fóra se také zúčastnila evropská komisařka pro energetiku Kadri Simson.

Projev předsedy vlády Petra Fialy na Evropském jaderném fóru (ENEF)

Vážená paní komisařko, vážený pane předsedo, dámy a pánové,

vítejte na patnáctém Evropském jaderném fóru! Mám velkou radost, že vás mohu přivítat v Praze a že tuto významnou akci můžeme po dvou letech uspořádat bez výrazných omezení. Přesto se však setkáváme v mimořádné době. Situace v Evropě je bez přehánění kritická. Jsme uprostřed energetické krize, která je bezprostředně spojená s geopolitickým tlakem, který Evropa desítky let nezažila.

Přímým viníkem této situace je Rusko, ale musíme si přiznat, že nepřímo si za ni můžeme sami, protože jsme až příliš dlouho podceňovali svou energetickou bezpečnost. Evropské ekonomiky ke svému přežití každý den potřebují obrovské množství elektrické energie, a její ceny letos dosáhly výše, která komplikuje život občanům i firmám. Kritický nedostatek energií na našem kontinentu ohrožuje všechno, na čem nám nejvíc záleží: především naši bezpečnost a nezávislost; naši prosperitu a hospodářský růst; ale také naše plány na přechod k udržitelnější a čistší ekonomice. To všechno je v sázce, pokud v této krizi selžeme.

Při hledání řešení nesmíme slevit ze svých principů – situace však vyžaduje, abychom významně přehodnotili svoji energetickou politiku. V prvé řadě je nutné, abychom lépe promysleli základní otázky své energetické bezpečnosti. Ani Evropská unie, ani žádný evropský stát si nemůže dovolit, aby byl do budoucna závislý na jakékoli třetí straně. Naším hlavním cílem se musí stát národní a evropská energetická suverenita. Zároveň musíme zajistit, aby zdroje naší energie byly co nejčistší, aby vytvářely nízké emise, a pomohly nám tak dosáhnout cílů v oblasti klimatu a udržitelné ekonomiky, k nimž jsme se nedávno zavázali. Skutečná výzva spočívá v tom, abychom bezpečnostní, ekonomické, sociální, ale také zahraničně-politické a klimatické rozměry naší energetické politiky dokázali sladit. Proto potřebujeme energetickou politiku, která bude maximálně odolná a udržitelná. Jak z hlediska životního prostředí, tak z hlediska ekonomiky či mezinárodní bezpečnosti. Potřebujeme stabilní energetické zdroje s nízkou uhlíkovou stopou, díky kterým budeme pokračovat v dekarbonizaci průmyslu, a které zároveň nebudou ohrožovat hospodářský růst a vývoj nejmodernějších technologií.